Friedrich Merz je připraven pohřbít Angelu Merkelovou

14. 2. 2020

čas čtení 3 minuty
Nejpravděpodobnější následník německé kancléřky chce skoncovat s jejím způsobem, jak dělat politiku, píše Peter Kuras.


Když byla Annegret Krampová-Karrenbauerová zvolena do vedení německé CDU, zdálo se, že kancléřka Angela Merkelová si pojistila odkaz. Namísto toho se sama podílela na odhalení vlastní neadekvátnosti. Krampová-Karrenbauerová nyní preventivně předá štafetu někomu natěšenému použít ji jako obušek proti samotné Merkelové a celé éře německé politiky, kterou představovala.

Pokud by kandidáti jako Jens Spahn a Armin Laschet drželi kurs nebo uhnuli ještě o kus vlevo, Friedrich Merz by otočil kormidlo tvrdě doprava a přiblížil CDU k AfD ve snaze znovu získat voliče, kteří v posledních volbách odešli k populistické pravici. Prosazuje radikální omezení imigrační politiky a chvílemi je k nerozeznání od populisty - hraje na nativistické sentimenty a slibuje dalekosáhlé snížení daní pro průměrné Němce.

Je také nejasné, s kým by Merz vytvořil vládní koalici. Středolevicová SPD by takřka jistě odmítla vstoupit do koalice s Merzem. On sám tradiční velkou koalici odvrhuje. Těžko si představit, že by s ním Zelení spolupracovali bez toho, aby jejich voliči odešli k jiným levicovým stranám. Z dlouhodobého hlediska může být pro koalici s AfD a tvrdit, že jí tak sebere voliče a udrží na uzdě její nejradikálnější elementy. V takovém případě je však otázka, kdo by vlastně koho využil. Německá úzkost ohledně extrémismu až dosud z velké části úspěšně izolovala AfD. Navíc ultrapravicové straně chybí efektivní vedení. Ačkoliv lídr pravicového křídla Björn Höcke je často prezentován coby charismatický muž moci, i uvnitř AfD samotné vyvolává spory a mimo ni je takřka zcela odmítán.

Místo toho jsou to údajně centrističtí lídři jako Merz, kdo představují největší nebezpečí v procesu normalizace extrémismu. Kromě toho řada dlouhodobých sociologických výzkumů zjistila rozsáhlou podporu pravicového radikalismu v německé populaci.

Merz ale vykazuje ještě jinou podobnost s dalšími populistickými lídry: Jeho spojení s podezřením z korupce. Uprostřed jeho kampaně proti Krampové-Karrenbauerové v roce 2018 došlo k razii v kanceláři finanční společnosti BlackRock, kde působí, kvůli podezření z podílu na defraudaci nejméně 55 miliard eur z kapes evropských daňových poplatníků. Vzhledem k vysoké váze, kterou Němci tradičně kladli na poctivost a fiskální odpovědnost, by tohle mohlo pro někoho aspirujícího na post kancléře vypadat jako diskvalifikace.

Avšak zpráva byla sotva zaznamenána. Merzova poznámka o tom, že coby majitel letadla "patří ke střední třídě", jej takřka jistě poškodila víc, než věrohodné podezření, že sehrál svou roli při ukradení miliard eur z kapes daňových poplatníků. Můžeme si být jisti, že dřívější generace Němců by spíše požadovaly jeho hlavu, než aby z něj udělali hlavu státu, ale to v budoucnu už nemusí platit.

Koneckonců, kdo by si dokázal představit, že vedení americké strany s nejhorlivějšími studenoválečníky se jednou bude moci přetrhnout při odpouštění ruského zasahování do amerických voleb?

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
9461

Diskuse

Obsah vydání | 18. 2. 2020