13. 2. 2020 / Daniel Veselý
Vermontský senátor Bernie Sanders zvítězil v primárkách v New Hampshire a podle aktuálních průzkumů veřejného mínění má největší šanci získat demokratickou nominaci na boj o Bílý dům i největší šanci porazit Donalda Trumpa v listopadových volbách. Dosavadní úspěch demokratického socialisty stojí na entuziastickém hnutí, jakož i podpoře progresivních zákonodárců. Vedení Demokratické strany má co dělat s revoltou ve svých vlastních řadách, ba co více; má co do činění s patrně nejnebezpečnějším prezidentem amerických dějin, který by se po případné prohře nemusel dobrovolně vzdát úřadu.
A právě politický vzestup Sanderse a masového hnutí na jeho podporu je něco, co dělá vrásky nejen Trumpově zločinné vládě, ale i komentátorům v liberálních sdělovacích prostředcích. Společnost by měla zůstat apatická, atomizovaná, pasivní a neměla by se podílet na správě věcí veřejných. Není přece možné, aby třeba mládežnické hnutí prosazovalo ambiciózní klimatickou agendu aktivistickým nátlakem na vedení strany. Tyto záležitosti by přece primárně měli řešit odpovědní politikové, a nikoliv pohrkaná ulice.
Co na tom, že se takto psaly sociální dějiny - od bojů za důstojné mzdy a pracovní podmínky až po občanská práva menšin. Navíc jsme dospěli do stádia, kdy nám hrozí další čtyři roky s ekocidu páchajícím Donaldem Trumpem v čele Spojených států, což se může stát osudným celému lidstvu. Mezitím důvěra v centristické instituce po obou stranách Atlantiku klesá, jak ilustruje trumpismus v různých mutacích. Recyklace takzvaných umírněných či centristických demokratů je podle mého soudu cesta do slepé uličky. A to samozřejmě i v podobě mladého politika s milou tváří a kultivovaným projevem, jakým je Pete Buttigieg. Bývalého starostu s pověstí rasisty financuje 40 miliardářů, což signalizuje, že by tento umírněný demokrat systém groteskní nerovnosti ve Spojených státech příliš neřešil.
Mluvící hlavy vlivné televizní stanice MSNBC se nikdy netajily svojí nevolí vůči Sandersovi a nyní s nadějí sázejí na miliardáře Mikea Bloomberga. Ten by prý mohl Trumpa porazit, protože je daleko bohatší... Až do takto bizarních končin lze zabloudit. Komentátor listu New York Times Thomas Friedman doporučuje demokratickým voličům, aby volili Mikea Bloomberga, neboť Bernie Sanders není tím pravým kandidátem. Nevyzkoušený systém veřejného zdravotnictví prý připraví 150 milionů Američanů o soukromé zdravotní pojištění. Jenže očividně zabezpečený Friedman ignoruje více než 80 milionů chudších Američanů, kteří nemají žádné zdravotní pojištění nebo jsou jen částečně pojištěni, ale i skutečnost, že zavedení veřejně dostupného zdravotního pojištění by snížilo vysoké náklady na zdravotní péči, a tudíž by se ušetřila spousta peněz, jak dokládají různé analýzy. Sám Bloomberg díky svému pohádkovému bohatství okupuje reklamní prostor, aniž by se obtěžoval absolvovat první část primárek. Demokratický národní výbor mu mezitím umetá cestu k nominaci. Demokraté jsou zjevně v koncích, když má sandersovské nebezpečí zahnat republikánský oligarcha s pověstí rasisty a homofoba.
Domnívám se, že proti falešnému populistovi Donaldu Trumpovi může uspět pouze autentický populista s konstruktivní vizí, již dokáže představit v ostrém kontrastu k trumpovské destrukci. A tím kandidátem je pouze Bernie Sanders, jenž ve skutečnosti není žádný radikál. Vermontský senátor za nezávislé dokáže bez obalu pojmenovat Trumpovy zločiny, aniž by se omezoval na jednu korupční kauzu. Centristický kandidát pohořel již minule. Chtějí snad američtí demokraté opět udělat tutéž chybu? Vždyť Trumpova volební podpora se po zpackaném impeachmentu neustále zvyšuje. Nenastal konečně čas na změnu strategie? Demokratická strana však udělá vše pro to, aby Sanders nominaci nezískal.
Obavy z Bernieho Sanderse samozřejmě rezonují i v českých mediálních kruzích, kde se často setkáváme se zavádějícími zkratkami a ideologickou předpojatostí. Šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery dlící patrně v hodně vysoké slonovinové věži ve svém tweetu píše: „Jistě, je ještě brzy, ale jestli si umím představit nějakou noční můru, tak střet Trump vs. Sanders.“
Máme tomu snad rozumět tak, že šéfredaktor předního českého periodika váhá nad volbou mezi neofašistickým gangsterem s globálně destruktivní ekologickou agendou a demokratickým socialistou, který je otevřený kompromisům? Tabery pravděpodobně vítá pikle a nekalosti vedení Demokratické strany i mediální podpásovky namířené proti Sandersovi, pokud o nich vůbec ví. Mám ale jednodušší vysvětlení: Erik Tabery opět nechápe, o co v amerických primárkách běží; nechápe, že skutečně podstatná a dějinná politická rozhodnutí nepadají z nebe, ale bývají často výsledkem systematické aktivistické činnosti.
Diskuse