Rozhovor Britských listů 308. Lukašenkův režim půjde od válu

11. 8. 2020

čas čtení < 1 minuta



Max Ščur je překladatel a literát žijící v Praze. Pochází z Běloruska. Jan Čulík s ním mluví o nedělních všeobecných volbách v Bělorusku, které zjevně zfalšoval prezident Lukašenko, o celkové situaci v tamější zemi a o bezpečnostními jednotkami brutálně potlačovaných demonstracích, při nichž bylo používáno českého vojenského materiálu. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 12. srpna 2020.


Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Anglie zažívá svůj český moment: část médií a ultrapravicoví politikové propadají hysterii nad uprchlíky

11. 8. 2020

čas čtení 8 minut


V posledních několika týdnech připlouvají přes kanál La Manche každý den desítky až stovky uprchlíků, s úmyslem zažádat v Británii o politický az
yl. Vedlo to k hysterii ultrapravicové části britského tisku a skupiny konzervativních poslanců, kteří se dožadují "změny zákona" s cílem zabránit "ilegálním imigrantům" ve vstupu do země.

Na rozdíl od České republiky se však v Británii vzedmula také vlna odporu proti této ultrapravicové hysterii. Mnoho lidí poukazuje na to, že příchod uprchlíků do Británie není nijak "ilegální", lidé mají podle Ženevských konvencí právo žádat o azyl a o ochranu před válkou a pronásledováním. Británie, kontroverzně, brání uprchlikům, aby se dostali na její území, když se tam však dostanou, většina obdrží azyl.  Mnoho lidí v těchto dnech zdůrazňuje, že by Británie měla ve francouzském Calais otevřít úřadovnu, kde by lidé měli mít možnost zažádat o azyl v Británii a nemuseli by tak riskovat nebezpečnou cestu v malých člunech přes moře.

Obrovskou kritiku si vysloužila tato "reportáž" ranní televize BBC, kterou mnozí odsoudili jako "obscénní". Reportér sleduje z jiné lodi gumový člun, přeplněný uprchlíky, a informuje, že vylévají vodu z nestabilního člunu "kontejnerem z PVC". "Tohle není novinářská práce, konstatoval" jeden labouristický poslanec. "Doufám, že nic takového už neuvidíme."

Video viz níže. Mnozí také v těchto dnech připomínají smrt dítěte Aylana Kurdiho a zdůrazňují, že všichni jsme lidé a musíme vůči sobě projevovat solidaritu. (JČ)

Ministr Petříček tvrdí, že ČR 10 let dodržuje zbrojní embargo vůči Bělorusku. Nesehnutí citují Český statistický úřad, že se zbraně do Běloruska vyvážely ještě r. 2014

10. 8. 2020

čas čtení 1 minuta

Otázky vyvolává vývoz zbraní do Běloruska. Podle Českého statistického úřadu tam vloni přišlo 7,5 tun zboží kategorie „Bomby, granáty, torpéda, miny, řízené střely apod. ostatní, ne:pro vojenské účely” v hodnotě asi 162 tisíc korun (6 000 €). [12] Ve zprávě MPO se však žádný vývoz do Běloruska neuvádí. Evropská unie přitom vývoz určitého zboží do této země zcela zakazuje. Nesmí se tam vyvážet nejen zbraně uvedené ve Společném vojenském seznamu EU, ale ani  „bomby a granáty”, které na seznamu uvedené nejsou. [13]

Česká republika by měla vysvětlit, co přesně do Běloruska vyvezla, aby předešla podezření z vyzbrojování Lukašenkova režimu a obcházení pravidel Evropské unie,” vyzývá Peter Tkáč.

Česká republika opakovaně selhává v kontrole vývozu zbraní, protože před ochranou lidských práv upřednostňuje zisky zbrojařských firem,“ upozorňuje Hana Svačinková z NESEHNUTÍ. Zodpovědnost podle ní leží především na Ministerstvu zahraničních věcí. O udělování licencí na vývoz zbraní z České republiky sice rozhoduje Ministerstvo průmyslu a obchodu, to ale musí získat kladné stanovisko Ministerstva zahraničních věcí, které v něm musí zohledňovat lidskoprávní aspekt zakázky a také dodržování mezinárodních závazků. Ze zprávy MPO za rok 2014 vyplývá, že je opakovaně porušován Společný postoj rady Evropské unie 2008/944/SZBP. Podle druhého kritéria tohoto dokumentu jsou členské země zavázány „zamítnout vývozní licenci, jestliže existuje zřejmé riziko, že vojenské technologie nebo vojenský materiál, které mají být vyvezeny, mohou být použity pro vnitřní represi.” [14]


Celá zpráva Nesehnutí ZDE

Rozhovor Britských listů 307. Nikdo nemůže mít iluze, že se nezvýší nezaměstnanost

7. 8. 2020

čas čtení < 1 minuta



Zanedlouho budou v České republice krajské a doplňovací senátní volby. Má česká sociální demokracie pro tyto volby nějakou účinnou strategii, nebo je prohraje? O tom mluví Bohumil Kartous s bývalým premiérem České republiky Vladimírem Špidlou. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 7. srpna 2020.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Do jaké míry šíří koronavirou nákazu mladí lidé a děti? Nikdo moc neví

11. 8. 2020

čas čtení 4 minuty


Z analýzy čelných amerických pediatrických organizací vyplývá, že v posledních týdnech července 2020 testovalo pozitivně na koronavirus více než 97 000 amerických dětí. Byla to více než čtvrtina všech nakažených dětí od března letošního roku. Dne 30. července 2020 bylo od začátku pandemie v USA registrováno 338 982 nakažených dětí. To jsou data z Americké akademie pediatrie a Asociace dětských nemocnic, píše Washington Post.

Osm měsíců od začátku pandemie toho není příliš mnoho známo ohledně koronaviru a dětí.

Trump přerušil tiskovou konferenci, na níž opět blábolil nesmysly

11. 8. 2020

čas čtení 1 minuta



Donalda Trumpa v pondělí načas odvedli z jeho tiskové konference v Bílém domě.  Před Bílým domem došlo k střelbě.

Zřejmě je už Trump zcela zralý pro Bohnice, protože znovu blábolil naprosté nesmysly. Například:

- Trump srovnal nynější koronavirovou pandemii s "velkou pandemií r. 1917": "Byla to strašná věc, které zřejmě ukončila druhou světovou válku, všichni vojáci byli nemocní."

K pandemii došlo v roce 1918, ne 1917, a druhá světová válka skončila r. 1945.

 

Státostrana a krajské volby

11. 8. 2020 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

První krajské volby proběhly v České republice 12. listopadu roku 2000. Bylo to v době, kdy vládla sociální demokracie, držená u moci opoziční smlouvou. Už tyto první krajské volby byly jakýmsi protivládním tsunami. Ve většině krajů vyhrála ODS. Na Moravě, kromě kraje Moravskoslezského, uspěla Čtyřkoalice (vzpomínáte? tehdy jediná skutečná opozice, totiž opozice proti opoziční smlouvě). V severních Čechách komunisté.

Hospodaření OSBL za červenec 2020

4. 8. 2020

čas čtení 1 minuta

V červenci 2020 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 42 719,87 Kč,  výdaje byly 61 731.50  Kč.

Děkujeme mnohokrát čtenářům za vydatnou podporu v červnu 2020. Bohužel, v červenci 2020 jsme se dostali do výrazného deficitu. 

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu,  směřujeme k nule. Trvale potřebujeme poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Bělorusko: Zmizela Světlana Tichanovskaja?

10. 8. 2020

čas čtení 1 minuta

Aktualizace: Opoziční kandidátka Světlana Tichanovskaja je v bezpečí na Litvě, napsal na Twitteru v úterý ráno litevský ministr zahraničí Linas Linkevicius. Vyvezly ji tam běloruské bezpečnostní jednotky.


V pondělí večer eskalovaly potyčky v Bělorusku. Policie znovu použila gumových projektilů a ochromujících granátů proti demonstrantům. Někteří z nich stříleli zpět rachejtlemi a Molotovovými koktejly. Demonstrací se účastnilo několik tisíc lidí. Demonstranti také stavěli barikády. Protesty jsou většinou bez centrální organizace. Mnozí demonstranti uvedli, že vyšli do ulic v pondělí večer, když viděli v neděli večer brutalitu policie proti demonstrantům. ZDE 

Běloruská opoziční politička Světlana Tichanovskaja není k zastižení. Ani její štáb neví, kde je. 

Demonstrace v Minsku v pondělí večer pokračovaly, viz níže. Záběry jsou k dispozici  navzdory vypnutí většiny internetu v Bělorusku:

Bělorusko: Opoziční kandidátka odmítla oficiálně oznámené výsledky voleb

10. 8. 2020

čas čtení 2 minuty

 

Deník Guardian potvrzuje, že policie používala ochromující granáty české výroby. Ty způsobily údajně řadu vážných zranění: jeden muž byl vyfotografován s kusem ustřelené nohy, jiný přišel o prst.

Světlana Tichanovskaja, hlavní opoziční kandidátka ve volbách v Bělorusku odmítla oficiální výsledky voleb, podle nichž prý zaznamenal prezident Alexander Lukašenko drtivé vítězství. Její tým se zapřísahal, že zůstane v zemi a bude usilovat o změnu režimu.

"Budu věřit svým vlastním očím - většina byla pro nás," řekla Světlana Tichanovskaja v pondělí v Minsku na tiskové konferenci. Označila volby za tvrdě zfalšované. Její poradci zdůraznili, že opozice požaduje přepočítání hlasů ve volebních okrscích, kde byly problémy. Chtějí také zahájit rozhovory s úřady o tom, jak uskutečnit pokojné převzetí moci.

Pokrytectví, pane premiére: Zásahové jednotky běloruské policie jsou vyzbrojeny českou municí

10. 8. 2020

čas čtení 1 minuta


Zásahové jednotky běloruské policie jsou vyzbrojené českou municí. Mimochodem, včerejší protesty v Minsku už staly jeden život. Je to nepřímá souvislost, nicméně... je to souvislost. Džast byznys, píše Max Ščur.

K tomuto článku dodává český ministr zahraničí Tomáš Petříček:


O tom, že běloruská policie používala českou munici, píše dnes i deník Guardian:

"Video and photographs of the clashes also showed police using Czech-manufactured stun grenades." ZDE
 

Průlběžné zpravodajství

Koronavirus: 97 000 amerických dětí bylo v posledních čtrnácti dnech července testováno pozitivně

10. 8. 2020

čas čtení 4 minuty

 

- Vyplývá to z analýzy Americké akademie pediatrie a Asociace dětských nemocnic. Analýza zjistila, že od začátku pandemie bylo pozitivně testováno na nákazu koronavirem 338 000 dětí. Znamená to, že více než čtvrtina z nich byla testována pozitivně v těch posledních dvou týdnech července. ZDE   

- Údaje MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE.  10. 8.  bylo v ČR registrováno  18355 nakažených, je to nárůst za posledních 24 hodin o 122 případů. V sobotu však byl nárůst o  323 případů.   V nemocnici je nyní  114 osob a  celkem zemřelo 390 osob.Číslo R  v ČR je 1,1. Číslo R vyšší než 1 znamená exponenciální šíření infekce. - Český rozhlas varuje, že průběh nemoci může být tvrdý i u mladých lidí.

- Globální počet nákaz se přibližuje 20 milionů, registrováno je téměř 730 000 úmrtí. Denně přibývá čtvrt milionu nákaz.

- Spojené státy zaznamenaly více než 5 milionů nákaz. Trump podepsal výkonný příkaz pro poskytování další, snížené podpory v nezaměstnanosti lidem, kteří přišli v důsledky pandemie o zaměstnání, avšak jeho návrhy jsou nefunkční. Trump uspořádal tiskové konference ve svém luxusním golfovém klubu v New Jersey, kde mu uspořádali ovace bohatí stoupenci, což vyvolalo uprostřed pandemie a hospodářské krize značné rozhořčení.  ZDE 
 
- Nová jihokorejská studie, vydaná ve vědeckém časopise JAMA Internal Medicine, přináší definitivnější důkazy, že lidé bez příznaků mají v nose, v hrdle a v plicích stejné množství koronaviru jako lidé s příznaky, a šíří je stejně tak dlouho jako lidé s příznaky. ZDE 

Marek Švehla bojuje sám se sebou

10. 8. 2020 / Muriel Blaive

čas čtení 2 minuty

Toto je recenze článku Marka Švehly z aktuálního čísla Respektu "Lajkujeme normalizaci", kterou napsala historička Muriel Blaive. Bohužel, Švehlův článek je za placenou bariérou, Britské listy k němu mají přístup odjinud, ale nemohou ho čtenářům zpřístupnit, porušily by autorská práva. Ale on vlastně za čtení nestojí. Důležitější je  tato recenze od Muriel Blaive. (JČ)

Hurá! Není to pozoruhodné, že týdeník Respekt nyní přijímá teorii o "společenské smlouvě" mezi komunistickým režimem v Československu a obyvatelstvem? Kdo by si býval myslel, že by to bylo možné, ještě dokonce tak před rokem...

Avšak tohle je podivný článek, vzhledem k tomu, že jeho tón je tónem klasického antikomunismu, zatímco obsah článku je informován o nejnovějším výzkumu týkajícím se každodenního života za komunismu. Působí to, jako by ten článek zároveň psali dva různí lidé.

Dva charakteristické rysy, které jsou i nadále jedem v českém diskursu o antikomunismu, a které, jak se obávám, hned tak brzo nezmizí, jsou stále v tomto článku přítomny.

Omluvy Markéty Všelichové nestačí

10. 8. 2020 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty

Před jednou z cest Markéty Všelichové do Sýrie mě dávný kamarád přesvědčil, abych jí zajistil potvrzení o tom, že tam jede pracovat jako novinářka. Fakt, že jsem se spolehl na jeho úsudek, sám si víc nezjistil, ale jen splnil jeho přání, pokládám za jedno ze svých nejvážnějších životních selhání.

Americké jednotky by měly opustit Sýrii

10. 8. 2020

čas čtení 4 minuty

Během senátního slyšení v minulém týdnu ministr zahraničí Mike Pompeo potvrdil, že Spojené státy schválily dohodu mezi syrskými Kurdy a americkou společností Delta Crescent Energy o využívání ropného pole v severní Sýrii. Tato dohoda přináší řadu problémů, ale nejvíce znepokojující pro Američany je, že zvyšuje rizika pro národní bezpečnost, zatímco nepřináší hmatatelné výhody, napsal Daniel L. Davis.

Kdy Policie ČR konečně začne zasahovat?

10. 8. 2020

čas čtení < 1 minuta



Všechny tyto výroky jsou trestnými činy. Podle trestního zákoníku ČR mají být potrestány nepodmíněným vězením v době tří let. Proč Policie ČR nejedná?

Povšimněte si, že ve zprávě BBC o požáru v Bohumíně není ani zmínka o etnicitě obětí. Proč taky by tam měla být? (JČ)
 

Markéta Všelichová: Pokračování příběhů z tureckých věznic

10. 8. 2020

čas čtení 6 minut


Tohle je Heval Rozerin. Zatímco dívku z předchozího příspěvku, Delal, jsem považovala za svou sestru, Rozerin, ačkoliv je jen o pár let starší než já, byla spíše moji vězeňskou maminkou.

V osmnácti letech se rozhodla připojit k PKK a odejít do hor. Se spoustou ideálů a vírou ve svobodu kurdského národa. V horách strávila jako příslušnice PKK téměř patnáct let. Rozerin se nikdy nezapojila přímo do bojů, jejím úkolem byla koordinace politické činnosti PKK. Tahle holčina je obrovský idealista a pacifista, tak úplně se na bojovnici nehodí. Po letech strávených v horách, během kterých byla naprostá většina jejich přátel zabita tureckými letadly, začala být čím dál tím více frustrována z beznaděje války, kterou jsou Kurdové v Turecku nuceni vést.

Vědci zaznamenali úbytek organického uhlíku uloženého v rašeliništích

10. 8. 2020

čas čtení 1 minuta

Vědci z Oak Ridge National Laboratory při americkém ministerstvu energetiky dokázali existenci přímé vazby mezi oteplováním klimatu a úbytkem organického uhlíku v ekosystému rašelinišť. Studie publikovaná v časopise AGU Advances ukazuje na potenciální budoucnost, v níž významné zásoby uhlíku v rašeliništích mohou skončit v atmosféře jakožto skleníkové plyny.

Borisi Johnsonovi trvalo pouhých 12 měsíců vytvořit zkorumpovanou vládu

10. 8. 2020

čas čtení 6 minut


Kruh lidí kolem Borise Johnsona se chová, jako že zákony a předpisy pro něj neplatí


Poslední britské konzervativní vládě to trvalo přibližně půldruhého roku, než se zkompromitovala korupcí, avšak vláda Borise Johnsona, který se stal britským premiérem před pouhými 12 měsíci, silně smrdí korupcí už teď, píše Jonathan Freedland. Ať už je to rozdávání lukrativních státních kontraktů, pomoc miliardářským stavebníkům výrazně jim snížit náklady, anebo rozdávání celoživotních prebend v Horní sněmovně, základním principem Johnsonova jednání je nyní drzé protekcionářství, spojené s arogancí těch, kdo si myslí, že jsou nedotknutelní a že předpisy a zákony jsou jen pro malé lidi.

Antikomunisté označují Muriel Blaive za komunistku, protože dělá seriozní vědeckou práci

6. 8. 2020 / Jan Čulík

čas čtení 10 minut


Francouzská historička Muriel Blaive je v těchto dnech na dovolené u rodičů na francouzské Riviéře.



Její tam žijící rodiče se smíchy mlátí do kolen, když jim sdělila, že čeští antikomunisté je považují za komunisty. Rodiče Muriel Blaive volí totiž pravici.

Mně už trvalá kulturní válka v ČR o neúplatné a objektivní historické zkoumání života za komunismu připadá hodně nudná, tak její aktivisty na sociálních sítích automaticky blokuju. Nepřinášejí nic nového.

Je ale zajímavé, že si nedají pokoj. Nejnovější jejich komická argumentace je ta, že Muriel Blaive  vlastně není mezinárodně uznávaná historička (skutečně? mezinárodních historiků a politologů zabývajících se střední Evropou se nezeptali, ani nezohledňují skutečnost, že výzkum Muriel Blaive naprosto odpovídá mainstreamovému mezinárodnímu výzkumu každodennosti v diktaturách, především komunistických).

Připomíná mi to pokusy diskreditovat světové vědce, kteří před padesáti lety poukazovali na to, že kouření způsobuje rakovinu, nebo klimatology, kteří přinesli důkazy o člověkem způsobeném globálním oteplování. O těchto pozoruhodných paralelách v těchto nebezpečných kulturních válkách viz níže.

Avšak to, že si ideologičtí antikomunisté nedají pokoj, signalizuje, že o pravdu nejde. Jde o mocenský diskurs: My budeme tvrdošíjně mlít svou, dokud mocensky neovládneme veřejný prostor.

Rozhovor Britských listů 305. Jak vznikne velký novinář a odborník na Střední Evropu

31. 7. 2020

čas čtení < 1 minuta



V prvním ze tří rozhovorů mluví Jan Čulík se světoznámým novinářem, někdejším středoevropským zpravodajem Hlasu Ameriky Jolyonem Naegelem o jeho novinářských zkušenostech a o tom, co v něm vyvolalo tak velký profesní zájem o Československo, Českou republiku a střední Evropu. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 31. července 2020.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Následovat šílence

10. 8. 2020

čas čtení 10 minut

Žijeme ve věku přeháněných výročí, ale nic tak neupozornilo na naši vášeň pro připomínání akutněji, než současné úsilí v té či oné formě opakovat události 2. světové války, napsal Richard Overy.

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Rozhovor Britských listů 304. Brání antikomunismus Čechům, aby poznali svou historii?

27. 7. 2020

čas čtení < 1 minuta


Brání stereotypní mytologické představy o vlastní národní minulosti Čechům v porozumění své historii i své současné situaci? Proč nemají Češi tradici geopolitického přemýšlení a co se proti tomu dá dělat? Na tato témata, ve světle nedávné kontroverze týkající se skandálních útoků na historika Michala Pullmanna, hovoří Jan Čulík s politologem Václavem Žákem. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 29. července 2020.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Rusko: Překovat pluhy v meče?

10. 8. 2020 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty

Jak upozorňují listy finanz.ru ZDE a Kommersant ZDE, ruská vláda v příštích třech letech navzdory pandemii seškrtá financování ekonomických programů, vzdělání nebo zdravotnictví, aby mohla udržet nebo dokonce posílit výdaje na zbrojení a represívní aparát.

Volby v Bělorusku: Hlavní opoziční kandidátka se musela skrýt

9. 8. 2020

čas čtení 2 minuty


Světlana Tichanovskaja, hlavní opoziční kandidátka proti prezidentu Alexandru Lukašenkovi, se v sobotu večer musela skrýt před policií, poté, co Lukašenkova policie zatkla několik významných činitelů její předvolební kamapně.

V neděli se v Bělorusku konají všeobecné volby poté, co v minulých dnech a týdnech docházelo k obrovským demonstracím proti Lukašenkovi. Očekává se, že Lukašenko prohlásí, že ve volbách zvítězil, avšak zfalšování voleb zřejmě povede k dalším demonstracím.


Nejnovější vědecký výzkum: 40 procent lidí nakažených koronavirem nemá žádné příznaky. Je to cesta k likvidaci pandemie?

9. 8. 2020

čas čtení 11 minut

 

Z nového výzkumu vyplývá, že někteří z nás mohou být částečně chráněni v důsledku styku v minulosti s koronaviry, působícími rýmu a nachlazení.


Když začala výzkumnice Monica Gandhi hlouvěji zkoumat nákazy nového koronaviru, překvapilo ji, jak vysoký byl počet nakažených lidí bez příznaků, píše Washington Post.

V ubytovně pro bezdomovce v Bostonu bylo nakaženo 147 lidí, ale 88 procent z nich nemělo vůbec žádné příznaky, i když bydleli ve stejném prostoru. Továrna na zpracování kuřecího masa Tyson Foods v Arkansasu měla 481 infekcí, 95 procent z nich bylo asymptomatických.. Ve vězeních v Arkansasu,  v Severní Karolíně, v Ohiu a ve Virginii bylo nakaženo 3227 osob, ale 96 procent z nich bylo asymptomatických.

Nad námi visí Damoklův meč nukleární záhuby

8. 8. 2020 / Daniel Veselý

čas čtení 5 minut

Svět si v těchto dnech připomíná 75. výročí od svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Pokud se někdo domnívá, že jaderná kolize v současnosti nehrozí, šeredně se mýlí. Zatímco sdělovací prostředky zvládají pandemii, ekonomické potíže a jakž takž klimatickou krizi, hrozba nukleárního inferna je očividně nad jejich síly. Za prvé, mělo by se důkladněji hovořit o skutečných důvodech, které vedly k nukleární destrukci dvou japonských měst. Za druhé, diskutujme o nebezpečných tendencích dneška, které se podle některých ukazatelů rovnají nouzovému stavu.   

Opět mrtví (a nejen teď, a nejen tam)!

8. 8. 2020 / Miloš Dokulil

čas čtení 2 minuty

 


Burkina Faso. Četli jste už o této zemi někdy? Je v Africe, že? Relativně menší subsaharská oblast, pod pásem zemí přes celou Afriku od východu na západ se specifickými životními podmínkami (a nazvaná „Sahel“; jen malým severním cípečkem Burkina Faso je k tomu pásu začleněna). Ze severu a od západu je sousedem tohoto státu Mali. Od východu pak Niger a Benin. Z jihu (počínaje na východě) jsou to pak Benin, Togo, Ghana a Pobřeží slonoviny. Název shora citovaného státu v českém překladu by měl mít znění „Země Spravedlivých“. (Jde zároveň o turisticky vděčnou oblast; pokud nezvažujeme možná klimatická a další rizika.)

Průběžné zpravodajství

Česká republika zaznamenala 323 nových nákaz

8. 8. 2020

čas čtení 9 minut

Foto: Brazilské zdravotnické odbory protestují proti neefektivním opatřením vůči epidemii 
 

- Údaje MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE.  10. 8.  bylo v ČR registrováno  18353 nakažených, je to nárůst za posledních 24 hodin o 120 případů. V sobotu však byl nárůst o  323 případů.   V nemocnici je nyní  114 osob a  celkem zemřelo 390 osob. (MZČR záhadným způsobem počty mrtvých snižuje. Že  by obživli?)  Číslo R  v ČR je 1,1. Číslo R vyšší než 1 znamená exponenciální šíření infekce. V Británii jsou zdravotníci a politikové znepokojeni, že se tamější číslo R začíná přibližovat jedničce.   - Zajímavé je, že v Británii je nyní denní počet nákaz na jednoho obyvatele o dost nižší než v ČR. 7. srpna bylo v Británii 950 nových nákaz. V Británii je 66 milionů lidí, tedy děleno 6.6 by to na ČR mělo být cca 160 nákaz denně. V ČR je to však už řadu dní více než 200 nákaz denně, za posledních 24 hodin dokonce 323.. Přesto se zdají být Češi o hodně blazeovanější ve věci pandemie než Angličané - zřejmě proto, že Angličané vědí, jak drastická je to epidemie. (Ve Skotsku je průměrný denní nárůst infekcí za poslední týden 38 případů denně, Skotsko má pět milionů obyvatel, pro Česko by to tedy bylo 76 případů denně.)

- Nakaženo koronavirem je v sobotu více než 19.39 milionů osob a nejméně 719 795 lidí zemřelo.


- Hostince jsou "katastrofou" pro šíření koronaviru a jsou riskantnější než letadla, konstatují vědci. Návštěvníci hostinců se potenciálně vystavují koncentraci kapének s nákazou  v důsledku chabé ventilace a toho, že lidé neustále hovoří, často hlasitěji, aby přehlušili hluk hostince. Nová karanténa byla uvalena na britská města Aberdeen a Preston v důsledku šíření nákazy z hostinců do domácností, které se navzájem navštěvovaly. Dr. Julian Tang z University of Leicester upozornil, že jestliže cítíte česnek v něčím dechu, znamená to, že jste tak blízko, že vdechujete jeho vzduch.

- Bývalý brazilský ministr zdravotnictví Luiz Henrique Mandetta, který byl odvolán v dubnu poté, co kritizoval nedostatečnou reakci prezidenta Bolsobara vůči koronaviru, kritizoval brazilského prezidenta, že vůbec nereagoval na 100 000 mrtvých: "Existuje 100 000 brazilských rodin, kterým se nedostalo jediného slova útěchy či solidarivy od vlády," řekl Mandetta deníkuy O Globo. V sobotu odpoledne oznámil brazilský tisk, že počet mrtvých v zemi stoupl o 538 na 100 240.  ZDE 

- Obří masný provoz v Dánsku, Danish Crown, oznámil v sobotu, že uzavřel velká jatka v Ringstedu, asi 50 km od Kodaně, poté, co tam bylo nakaženo koronavirem 150 zaměstnanců. Koronavirem bylo postiženo v Evropě několik jatek, zejména v Německu.

- Španělské pobřežní městečko Fuengirola nedaleko Málagy na španělském jižním pobřeží vyslalo policii do svých nočních klubů, které jsou magnetem pro mladé lidi. Noční kluby jsou opakovaně zmiňovány zdravotnickými úřady jako zdroje nákazy. (Viz nákaza v pražském klubu Techtle Mechtle.) Španělsko v pátek registrovalo největší denní nárůst infekcí od ukončení karangény v červnu, 1895 případů, o 200 více než předchozí den.

- Několik tisíc lidí demonstrovalo s duhovými vlajkami ve Varšavě a požadovalo propuštění aktivistky LGBT, obviněné z vyvěšení duchových transparentů na sochy a z poškození vozidla protipotratového aktivisty:

Nezabíjejte babičku!!

8. 8. 2020

čas čtení 2 minuty

 

Severoanglické město Preston bylo přidáno k oblastem, kde je zakázáno rodinám, aby se setkávaly


Zákaz setkávání rodin v bytech i na zahradách byl v severní Anglii prodloužen o další týden a byl rozšířen do města Preston, oznámilo anglické ministerstvo zdravotnictví. Předseda městské rady v Prestonu řekl v sobotu v britském rozhlase, že se tamější úřady zaměřují na mladé lidi s drsným varováním: NEZABÍJEJTE BABIČKU!

"Šíření nákazy je v mnoha případech důsledkem chování mladých lidí, kteří virus přinášejí domů. Je znepokojující, že mladí lidé pod třicet nákazu nyní získávají tak rychlým způsobem."

Nejen poněkud zaokrouhlené „výročí“

7. 8. 2020 / Miloš Dokulil

čas čtení 4 minuty



Že k tomu došlo zrovna před 75 lety, nezní možná tak úctyhodně, jako když řekneme či napíšeme, že k zatím zde nezmíněné události došlo přesně před třemi čtvrtinami poslední stovky let. A že se teď jedná o 6. srpen 1945. Přesněji: 8:15 ranního místního času. Kde? V Hirošimě.

Už technicky šlo o zcela výjimečnou událost. Shození první jaderné pumy vůbec. Vojensky? Likvidace celého města jedinou bombou. Lidsky (poprvé)? Ta puma dostala od těch, co s ní měli rozmanitě nemálo do činění, název „Little Boy“, aneb „Malý kluk“ či „Chlapeček“. Lidsky až dodatečně – nejednou možná s triumfem, jindy s ještě většími rozpaky – bylo posléze spočítáno, že okamžitě bylo mrtvých obětí tohoto náletu na 120 000 lidí (z pozoruhodné části rovněž japonských vojáků); další lidé potom po léta umírali jak v důsledku těžkých zranění, tak následkem zhoubného ozáření.

Průběžné zpravodajství

Koronavirus: Počet úmrtí v USA "by mohl dosáhnout 300 000". Afrika má víc než 1 milion nákaz

7. 8. 2020

čas čtení 8 minut

- Údaje MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE.  8. 8.  bylo v ČR registrováno  18060 nakažených, je to nárůst za posledních 24 hodin o 323 případů.   V nemocnici bylo 116 osob a  celkem zemřelo 389 osob. (MZČR záhadným způsobem počty mrtvých snižuje. Že  by obživli?)  Číslo R  v ČR je 1. Číslo R vyšší než 1 znamená exponenciální šíření infekce.   - Zajímavé je, že v Británii je nyní denní počet nákaz na jednoho obyvatele o dost nižší než v ČR. 7. srpna bylo v Británii 950 nových nákaz. V Británii je 66 milionů lidí, tedy děleno 6.6 by to na ČR mělo být cca 160 nákaz denně. V ČR je to však už řadu dní více než 200 nákaz denně, za posledních 24 hodin dokonce 323.. Přesto se zdají být Češi o hodně blazeovanější ve věci pandemie než Angličané - zřejmě proto, že Angličané vědí, jak drastická je to epidemie. (Ve Skotsku je průměrný denní nárůst infekcí za poslední týden 38 případů denně, Skotsko má pět milionů obyvatel, pro Česko by to tedy bylo 76 případů denně.)

- Dr. Anthony  Fauci, hlavní americký expert na infekční choroby, si musel najmout pro sebe a pro svou rodinu ochranku, protože dostává výhrůžky smrtí za to, že apeluje na občany, aby dodržovali zásady jak omezit šíření pandemie. Trumpova vláda systematicky nebezpečí pandemie bagatelizuje, avšak Fauci od samého začátku informuje o nebezpečí pandemie věcně a jasně. "V nejdivočejších snech bych si nebyl představoval, že lidé, kteří protestují proti normálním zásadám veřejného zdraví budou tak ostře proti nim a protestují proti tomu, co říkám jménem vědy tak silně, že vás tím vlastně ohrožují," řekl Fauci v CNN. UYSA zaznamenala téměř 160 000 úmrtí na COVID-19 a více než 4,8 milionů nákaz. ZDE 

- Počet úmrtí na koronavirus může dosáhnout do prosince 2020 až 300 000, varují vědci z University of Washington. Šlo by to snížit, pokud lidé budou nosit roušky a dodržovat sociální distancování. Kdyby 95 procent lidí nosilo roušky, zachránilo by to 66 000 životů. ZDE  

- Americký Kongres se stále nedohodl na finanční podpoře pro Američany, nezaměstnané v důsledku koronaviru. Demokraté odmítají snížit podporu nezaměstnaným, která byla do konce července 600 dolarů týdně, Republikáni to vyžadují, protože jinak se prý Američané budou "vyhýbat práci". Od konce července nemají nezaměstnaní Američané žádnou podoru. Americká vláda zrušila celonárodní průzkum o situaci občanů v pandemii, protože začal vykazovat, že mnozí lidé nemají na jídlo a jsou ve velmi špatné situaci.

USA: Generální prokurátorka státu New York chce zrušit mocnou střeleckou organizaci kvůli finančním podvodům

7. 8. 2020

čas čtení 3 minuty



Generální ředitel americké National Rifle Association (NRA), mocné celoamerické organizace hájící vlastnictví střelných zbraní a podporující finančně Donalda Trumpa, a celá řada dalších vysokých činitelů po dlouhá desetiletí páchali finanční podvody a kradli ze zdrojů této organizace miliony dolarů pro vlastní potřebu. Toto obvinění je obsaženo v žalobě, kterou ve čtvrtek podala generální prokurátorka státu New York. Obvinila vysoké činitele NRA, že je za poslední roky odklonili z této neziskové organizace 64 milionů dolarů.

Vzpomínky z Rojavy

7. 8. 2020

čas čtení 3 minuty

Prohlížím fotky z roku 2016 a vzpomínám na rojavské město Gire Sipi (Tell Abyad). Toto město má velmi specifické etnické složení. Většinu obyvatel města a jeho okolí tvoří Arabové, patřící k rúzným kmenům - Naim, na východě, Annaza a Jais na jihovýchodě, jihu a západě, Hannada na jihu města. Dále zde žijí Kurdové (těch je zhruba 15-20 procent), Arméni a Turkméni.

Po začátku občanské války v Sýrii padlo město do rukou islamistických skupin, nejprve al-Nusry, později ISIS. V létě 2014 bylo Gire Sipi od ISIS osvobozeno SDF (syrské demokratické síly, skládající se z YPG, křesťanských a arabských milic), píše Markéta Všelichová.

Rozhovor Britských listů 294. Mariánský sloup na Staroměstském náměstí je oktrojování dějin

23. 6. 2020

čas čtení 1 minuta




Po světě se odstraňují sochy zločinců a rasistů, v Praze naopak postavili kopii Mariánského sloupu, který byl výrazem jásotu habsburského režimu nad totálním vítězstvím absolutismu v českých zemích. Jak to máme interpretovat dnes, je postavení Mariánského sloupu vedle Husova pomníku výrazem pluralismu, anebo naopak znepokojujícím vítězstvím ultrapravicového křídla katolické církve, která zapomněla na svůj ekumenismus? A proč vlastně se takovéto kulturní války o náboženství, smysl historie, o rasismus a o ekologii v českém prostředí vedou? O tom mluví v tomto Rozhovoru Britských listů Jan Čulík s teologem a historikem Richardem Vlasákem. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 24. června 2020.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Rozhovor Britských listů 291. Co bude Evropská unie dělat proti dezinformacím na internetu

12. 6. 2020

čas čtení 1 minuta


(For English, scroll below. This interview is in Czech with English subtitles.)


"Nemůžeme dovolit algoritmům, aby zničily naše společnosti."

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová zveřejnila tento týden projekt boje proti dezinformacím a manipulaci na internetu. O podrobnostech tohoto programu s ní v tomto Rozhovoru Britských listů hovoří Bohumil Kartous. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 12. června 2020.

"We cannot allow algorithms to destroy our societies."

The European Commission Vice-President Věra Jourová has published an EU project for the fight against disinformation and manipulation on the web this week. Bohumil Kartous from Britské listy discusses the details of the programme with her on a direct line from Brussels. The interview is conducted in Czech, there are English subtitles. It was broadcast by the Czech cable TV station Regionalnitelevize.cz from 12th June, 2020.



Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Jaký je stav médií v Bělorusku?

7. 8. 2020

čas čtení 7 minut

Před volbami v Bělorusku, které proběhnou tento víkend (9. srpna) přinášíme český překlad rozhovoru, který vedl Valentinas Mite, korespondent Výboru na ochranu novinářů (Committee to Protect Journalists/CPJ) pro Rusko a Bělorusko na sklonku června s běloruskými novináři Barysem Chareckým a Jurijem Drakachrustem o svobodě tisku v Bělorusku.

Je zarážející jak některé praktiky ekonomického nátlaku na nezávislá média, popisovaná v rozhovoru, můžeme čím dál častěji pozorovat i v dalších zemích Evropy, naposledy například v Maďarsku v případě serveru Index.hu, anebo ještě plíživěji v případě serveru Origo – viz. např. reportáž NY Times The Website That Shows how a Free Press Can Die, ze kterého se stala hlásná trouba orbánovské propagandy.(Albín Sybera)

Barys Charecký je zástupce vedoucího Běloruské asociace novinářů (BAJ), a Jurij Drakachrust je v Praze přebývající korespondent Rádia Svobodná Evropa / Radio Liberty financovaného americkým Kongresem. Drakachrust Bělorusko často navštěvuje a přispívá do běloruských nezávislých médií. Jejich odpovědi byly redigovány pro větší přehlednost.

Jaký je dnes celkový stav médií v Bělorusku?

Twitter, stejně jako od letošního června Facebook, nyní jasně označuje účty státní propagandy a nebude je už propagovat

7. 8. 2020

čas čtení 3 minuty

 

Ode dneška začal Twitter varovně označovat účty, které patří "sdělovacím prostředkům napojeným na stát, jejich šéfredaktorů a dalších vysokých činitelů", píše  Shayan Sardarizadeh, novinář specializující se na Fake News.   

Nejzajímavější je, že od čtvrtka Twitter nebude "státem ovládaná" média zvýrazňovat. Nebudou se objevovat na timelinu, v notifikacích ani ve vyhledávání. Je to důležitá změna.

"Sdělovací prostředky napojené na stát" jsou definovány jako "média, v nichž má stát přímou kontrolu nad jejich obsahem buď v důsledku jejich financování, přímého nebo nepřímého politického nátlaku a kontroly nad výrobou a distribucí," píše Twitter.

Označeny těmito varovnými upozorněními účty tiskové kanceláře Xinhua, čínského "Lidového deníku",  ruské televize Russia Today a Sputniku.

Sputnik - Ruské, na stát napojené médium:

Rozhovor Britských listů 303. Vrací se česká politická scéna k stalinismu?

23. 7. 2020

čas čtení 2 minuty


Is the Czech political scene returning to Stalinism?

(English subtitles. For English, scroll below)

Mezi populistickými excesy na české politické scéně nyní vznikl další pozoruhodný extrém. Takzvaní "demokraté", antikomunisté brutálně zaútočili na nezávislost práce historiků, když odmítl děkan pražské filozofické fakulty UK Michal Pullmann vyvěsit fotografii Milady Horákové s nápisem "Byla zavražděna komunisty". Jak v padesátých letech jsou organizovány rezoluce za Pullmannovo propuštění. Zjednodušené ideologické interpretace ať zprava, nebo zleva, jsou však nesmírně nebezpečné, protože společnost přece musí mít možnost nezávisle zkoumat svou minulost. Realita je složitá a žádná jediná pravda neexistuje. Nejdůležitější jsou otázky, ne odpovědi. O nejnovější, velmi znepokojující kulturní válce na české politické scéně hovoří Jan Čulík s historičkou Muriel Blaive. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 24 . července 2020.

A new political extreme has arisen on the Czech political scene amongst the current populist excesses. The so called "democrats", i.e anti-communists, have brutally attacked Dr. Michal Pullmann, historian and Dean of the Arts Faculty of Charles University in Prague, for refusing to display the image of Milada Horáková, a non-communist politician executed in the 1950s, with an inscription "Murdered by Communists". Letters are being sent to the university management, demanding that Dr. Pullmann be sacked. It is an unprecedented attack against the integrity of historical research in the Czech Republic. Simplified ideological interpretations are extremely dangerous, whether they be left-wing or right-wing. Surely any society must have the right independently to examine its past. Reality is complex and there is no single, unique truth. Questions are much more important than answers. Jan Čulík discusses this latest, very disturbing culture war with the historian Muriel Blaive. The interview is broadcast by the Czech cable TV station Regionalnitelevize.cz from Friday 24th July 2020.

Asi nejlepší analýza "kauzy Pullmann", upozorňuje Ivo Baran:

Stalinismus, děkan Pullmann a další promarněná debata o komunistické minulosti

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Předchozí rozhovory s Muriel Blaive:

Chystá se ruská invaze do Běloruska?

7. 8. 2020

čas čtení < 1 minuta

Vypadá to, že části ruské 4. gardové tankové divize "Kantěmirovskaja" jsou na cestě z Naro-Fominsku [kde má jeden z klíčových útvarů Západního vojenského okruhu svou základnu - KD], komentuje fotografie vojenský analytik Petri Mäkelä.

Situace v Bělorusku je křehká a 4. divize je jednou z nejlépe hodnocených jednotek pro ofenzívní operace.

Rozhovor Britských listů 292. Nevěřte, že autokratický stát se umí vypořádat s krizemi lépe

13. 6. 2020

čas čtení 1 minuta



(For English, scroll below. This interview is in Czech with English subtitles.)

" Myslím, že bychom měli být ostřejší v tom, jakým způsobem provážeme peníze s principy, které očekáváme, že budou [v Maďarsku] dodržovány." 

V druhé části rozhovoru Bohumila Kartouse s Věrou Jourovou, místopředsedkyní Evropské komise, se mluví o nebezpečí nesnášenlivosti, rasismu, nacionalismu a populismu především v nynější koronavirové krizi pro budoucnost Evropské unie. Věra Jourová zdůrazňuje, že chování Maďarska, které porušuje základní hodnoty Evropské unie, je nepřijatelné, a bude nutno proti tomu podnikout přísnější kroky. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 17. června 2020.


"I am of the opinion that we should be stricter in linking the disbursement of money to Hungary with the principles that we expect to be adhered to."

In this second part of the Britské listy interview with Věra Jourová, the Vice President of the European Commission, we discuss how intolerance, racism, nationalism and populism, in particular in today's coronavirus crisis, threatens the future of the European Union. Věra Jourová says that the behaviour of Hungary, which infringes the fundamental values of the European Union, is unacceptable and it will be necessary to take stricter measures against this. The interview is broadcast by the Czech TV station Regionalnitelevize.cz from Wednesday 17th June 2020.


See also: Věra Jourová: What will the European Union do against disinformation on the internet. A TV interview in Czech with English subtitles.


Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Tři dekády bludu

7. 8. 2020

čas čtení 9 minut

Spojené státy dnes čelí potenciálně existenciální výzvě své národní bezpečnosti, když dva velmocenští protivníci, Rusko a Čína, zpochybňují jejich nadvládu po studené válce. Důvod? Po třicet let byly USA vedeny korporátními, mediálními a politickými elitami, které nedokázaly uznat přetrvávající platnost velmocenské politiky, napsal Andrew A. Michta.

Od koronavirové recese ke koronavirové depresi?

7. 8. 2020

čas čtení 6 minut

Je tomu přibližně pět měsíců od zavedení prvních karanténních opatření kvůli chorobě COVID-19. To znamená, že s příchodem září absolvujeme dvě taková čtvrtletí - bez vyhlídky na konec, napsal George Friedman.

Rozhovor Britských listů 293. Od potravinového blahobytu k hladomoru je jen krůček

19. 6. 2020

čas čtení < 1 minuta



České republice hrozí sucho. Co by se proti tomu mělo bezodkladně dělat? O tom mluví Bohumil Kartous s Danielem Pitkem, laureátem Ceny Josefa Vavrouška a "sedlákem od Milešovky". Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 19. června 2020.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Nová studie potvrzuje rozsáhlé úniky metanu v Severním moři

7. 8. 2020

čas čtení 1 minuta

Během expedic do rezervoárů ropy a plynu v centrální oblasti Severního moře v letech 2012 a 1013 vědci z GEOMAR Helmholtzova centra pro oceánský výzkum v Kielu objevili fenomén, který byl do té doby sotva známý. Zjistili, že z mořského dna kolem opuštěných vrtů stoupají metanové bubliny.

Podminovaná budoucnost

7. 8. 2020 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty

První výsledky vyšetřování výbuchu v bejrútském přístavu přinesly zjištění, že místní celní správa od roku 2013 opakovaně varovala před možností katastrofy a snažila se dosáhnout odvozu nebezpečného ledku z nevhodné skladové budovy. Na výstrahy svědomitých ovšem "nahoře" nikdo nedbal, dokud k výbuchu skutečně nedošlo.

Rozhovor Britských listů 296. Nebráníme se před dezinformacemi z Ruska a z Číny

1. 7. 2020

čas čtení < 1 minuta




Informační chaos v kyberprostoru, šíření lživých informací, manipulativních teorií a vyvolávání strachu z nesmyslů je vážným problémem v dnešní době všude, nikoliv jen v České republice. S Jakubem Kalenským z organizace Atlantic Council hovoří Bohumil Kartous o tom, do jaké míry je dnes Česká republika destabilizována lžemi a vyvoláváním strachu na internetu z Ruska a z Číny a zda na to země efektivně reaguje. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 1. července 2020.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Protiklady

6. 8. 2020 / Jan Sláma

čas čtení 5 minut

Denně jsme my občané zaplavování, řekl bych až topeni, množstvím optimistických a zase pesimistických informací, rad, proseb i hrozeb. Všechno v souvislosti se světovou pandemií toho všelijak nazývaného onemocnění.

Občas mi to, račte prominout, připadá, že to bylo přivedeno nějakou vyšší mocí. Dokonce snad nějakou mocí, která chce lidstvu přehodit výhybku někam jinam než ke zbožnění stálého růstu výroby a spotřeby.

Lidstvo pak, alespoň v dosahu mé vlastní osobní zkušenosti, vyrábí roušky, kupuje a shání, nasazuje a zase snímá roušky, shlukuje se a zase separuje, tak jak ti nejvýše povolaní usoudí, co je třeba. Oni sami pak buď jdou příkladem v respektování svých pokynů nebo tím, že se na ně vykašlou. Ti s rouškami před televizními kamerami je občas mají ozdobeny symboly svých politických stran a hnutí. I to o nich něco vypovídá. Volby se blíží. Představa, že by na ně občané zapomněli nebo na ně dokonce zanevřeli, je děsivá.

Průběžné zpravodajství

Trump: "Virus zmizí!"

6. 8. 2020

čas čtení 5 minut

- Údaje MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE.  6. 8.  bylo v ČR registrováno  17529 nakažených, je to nárůst za posledních 24 hodin o 244 případů. Růst počtu nákaz se zvyšuje.  V nemocnici bylo 121 osob a  celkem zemřelo 388 osob.  Číslo R  v ČR je 1. Číslo R vyšší než 1 znamená exponenciální šíření infekce.  

- Donald Trump ve středu opakoval, že podle jeho přesvědčení "virus sám zmizí" - navzdory varování hlavního amerického epidemiologického experta drt Anthonyho Fauciho, že bude trvat po většinu roku 2021, než bude koronavirová pandemie zvládnuta a že je nepravděpodobné, že bude kdy virus zcela odstraněn. Na tiskové konferenci v Bílém domě Trump řekl: "Virus už mizí, on zmizí, věci mizí, absolutně. Nemám o tom v mysli pochyb, bude to dříve než později." Spojené státy registrují 4,7 milionů nákaz a více než 157 000 úmrtí. ZDE 

- Facebook odstranil status ze stránky Donalda Trumpa, který šířil o koronaviru falešné informace. Je to poprvé, co Facebook začal jednat. Twitter potrestal účet oficiální předvolební kampaně "Team Trump", že zveřejnil lživý klip. Účet byl pozastaven a bude moci tweetovat teprve, až bude tento tweet odstraněn. ZDE   ZDE

- Město Los Angeles vypne dodávku elektřiny a vody do těch nemovitostí, kde se opakovaně pořádají "nehorázně velké" mejdany, oznámil ve středu primátor Eric Garcetti. ZDE 

- Počet nových případů nákazy koronavirem poprvé od května stoupl v Německu na více než 1000 denně. Vláda zpřísnila testovací režim pro osby cestující do rizikových regionů. Od soboty se cestující navracející se z rizikových regionů budou muset podrobovat povinným testům.

- V Británii nefunguje trasování kontaktů nakažených osob. V týdnu končícím 29. července bylo vystopováno pouze 72,4 procent kontaktů nakažených osob.

- Severoanglické město Preston zaznamenalo v týdnu do 31. července 49 nových případů, tedy téměř 35 případů na 100 000 obyvatel a čelí nové zpřísněné karanténě. Totéž se stalo začátkem týdne ve skotském Aberdeenu, kde se nákaza rozšířila od návštěvníků hostince.

Rozhovor Britských listů 301. Umíme v ČR pomáhat uprchlíkům, kteří byli mučeni?

17. 7. 2020

čas čtení 1 minuta



Je české zdravotnictví nelidsky posedlé jen samo sebou, že se čeští psychiatři většinou vůbec nedokáží postavit do bot lidí, kteří byli mučeni nebo zažili hrůzy útlaku a pronásledování a trpí vážnými osobními traumaty? Že by ten útlak v Československu za komunismu zas nebyl tak vážný, že my vůbec nerozumíme, co se těmto lidem stalo a děje, a nejsme často ochotni pomoci? Proč tomu tak je, že česká psychiatrie, na rozdíl od zahraniční, pomoc obětem mučení přicházejícím do ČR skoro vůbec neposkytuje? O tom hovoří Jan Čulík s psychiatryní Kateřinou Duchoňovou, která srovnává poměry v ČR se svými zahraničními zkušenostmi. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 17 . července 2020.


Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Facebook odstranil Trumpův lživý clip

6. 8. 2020

čas čtení 2 minuty



Facebook ve středu poprvé odstranil ze svých stránek lživý klip Donalda Trumpa. Trump v něm v televizi Fox News lživě tvrdil, že děti jsou "vůči COVIDU-19 téměř imunní". Existují důkazy, že děti, které jsou nakaženy COVIDEM-19, většinou mají mírnější příznaky než dospělí. Avšak nejsou imunní a některé děti vážně onemocněly nebo na tuto nemoc zemřely.

"Toto video obsahuje nepravdivá tvrzení o tom, že skupina lidí je imunní vůči COVIDU-19. To je porušením naší strategie ohledně škodlivých dezinformací týkajících se COVIDU-19," uvedl mluvčí Facebooku.

Rozhovor Britských listů 302. Posilujeme digitální závislost na úkor mezilidských vztahů

22. 7. 2020

čas čtení < 1 minuta



"Nikdy jsem nečekala, že vytisknu velkou ceduli Kostel je zavřený, modlíme se za vás, odcházím." S Martinou Viktorií Kopeckou, farářkou Československé církve husitské, která zároveň působí ve Světové radě církví, hovoří Bohumil Kartous o náboženské víře a o mezilidských vztazích v době koronavirové pandemie, kdy jsme si najednou všichni uvědomili, jak silně jsme všichni závislí na internetu. Ohrožuje to naše normální mezilidské vztahy? Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 22 . července 2020.


Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Exploze v Bejrútu a ruská spojka. Místní i ruský bordel

6. 8. 2020

čas čtení 9 minut




V Bejrútu roste hněv a zoufalství poté, co státní činitelé přiznali, že obrovská exploze v přístavu, která usmrtila nejméně 135 lidí, zranila tisíce a připravila statisíce lidí o přístřeší byla předpověditelná a mnozí před ní opakovaně varovali.


Reportér Channel 4 News: Svět se ptá: Jak se to stalo? I když nevíme, co to podpálilo, první a zásadní odpovědí na tu otázku je: dusičnan amonný. Libanonský premiér v úterý promluvil k národu a hovořil o 2750 tunách této chemikálie. Která zůstala ve skladišti v bejrútském přístavu po dobu šesti let! Bez bezpečnostních opatření.

Libanonský premiér Hassan Diab: Fakta budou zveřejněna o tomto nebezpečném skladišti. Bylo to tam od roku 2014.

Reportér: Dusičnan amonný je běžně užívaná chemikálie. Používá se na výrobu hnojiv a výbušnin. Je to okysličovadlo, což znamená, že zintenzivňuje hoření. I když je obtížné ji zapálit samu o sobě, detonuje, pokud je vystavena extremnímu horku v uzavřeném prostoru. Také pokud je kontaminována například slanou vodou nebo ropou, reakce se zrychluje.

Jo Gilbertson, oddělení hnojiv, AIG: Protože je to okysličovadlo, musí to být skladováno mimo jakékoliv látky, které by se mohly stát v případě požáru zdrojem paliva. Protože dusičnan amonný dodá velké množství kyslíku.

Reportér: Takže: co dělaly tisíce tun dusičnanu amonného po dobu šesti let ve skladišti v Bejrútu? Načasování a tonáž odpovídaly příjezdu jedné nákladní lodi.

29579

Exploze v Bejrútu je výsledkem neschopnosti a korupce libanonských vlád

6. 8. 2020

čas čtení 3 minuty

Výbuch v přístavu Bejrútu, který usmrtil přes sto lidí a 5000 dalších zranil, je poslední ranou, která dopadla na Libanon zmítající se ve vážné ekonomické, politické a zdravotnické krizi. Tyto problémy ještě prohlubují sankce Trumpovy vlády uvalené na Hizballáh, který má zastoupení v libanonské vládě.

Podle amerického novináře Ramiho Khouriho je tento tragický incident dalším důkazem nahromaděné neschopnosti, korupce, amatérismu a lhostejného přístupu k potřebám obyvatelstva po sobě jdoucích libanonských vlád.

Tento stav trvá 10 nebo 15 let, možná déle. Během této doby se libanonský lid dostal na hranici zoufalství. Libanonci dnes nemají dostatek pitné vody. Nemají elektřinu. Nemají zaměstnání. Nemají jídlo za přijatelnou cenu. Úroveň vzdělání klesá. V Bejrútu hladoví půl milionu dětí.

Více než stovka ekonomů volá po konci uhlíkové ekonomiky

6. 8. 2020

čas čtení 2 minuty

Více než stovka předních ekonomů naléhá na politiky, aby využili vzácné příležitosti k transformaci ekonomického systému tak, aby nebyl závislý na fosilních palivech. Tento krok by posílil životaschopnost planety.

Ekonomové uvádějí, že ve chvíli, kdy usilujeme o předělání světa, je v našich silách opustit uhlíkovou ekonomiku, což také musíme udělat.

Experti, včetně Jeffreyho Sachse a nositele Nobelovy ceny za ekonomii Josepha Stiglitze, zveřejnili svá stanoviska v deníku Guardian, kde píší o vzájemně propojených krizích: o pandemii, ekologickém kolapsu a ostré nerovnosti, informuje Andrea Germanos na webu commondreams.

Nekrolog nádherné řeky a jednoho renesančního města

6. 8. 2020

čas čtení 3 minuty

Řeku Vltavu sjíždím více než dvacet let, naučil jsem se na ní pádlovat, dnes na ní učím pádlovat studenty a své děti, znám v ní každé zákoutí i kameny v jezu. V posledních letech se stala místem zlatokopů, kteří obsadili každou volnou louku, kde vyrostl nový kemp nebo "občerstvovna", kde duní hudba v popu, country nebo rocku, asi podle toho, jaký má majitel "vkus", píše na Facebooku Rostislav Konopa.

Rozhovor Britských listů 295. Je nová kniha o Kunderovi komunistická?

26. 6. 2020

čas čtení < 1 minuta



Prozaik Jan Novák napsal rozsáhlou, kontroverzní knihu o Milanu Kunderovi. Je na hranici mezi dokumentem a fikcí. Vychází dnes, v pátek 26. června 2020. Paradoxně, argumentuje kritik Petr Fischer, stejně jako Kundera, ani Novák nezvládl přechod od modernismu k postmodernismu ani celkové rozvolnění veškerých hodnot. Jan Novák se nám snaží vnutit pevné hodnoty předchozí éry a paradoxně končí se svou knihou v ideologii, která hodně připomíná komunismus. O tomto a o dalších zajímavých problémech tohoto díla muví s Petrem Fischerem v tomto Rozhovoru Britských listů Jan Čulík. Rozhovor se vysílá Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 26. června 2020.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Exploze v Bejrútu: Donald Trump málem vyvolal mezinárodní incident

6. 8. 2020

čas čtení 2 minuty

Tragický okamžik, kdy lidé plakali, truchlili a byli vystrašeni prohloubil americký prezident Donald Trump. Novinářům v Bílém domě řekl, že incident v Bejrútu konzultoval s představiteli Pentagonu. Trump spekuloval o tom, že podle armádních špiček mohlo jít o bombu. Tuto zprávu přinesla pobočka CNN v Bejrútu.

Tým CNN zavolal třem představitelům amerického ministerstva obrany, aby zjistil, zda to, co Trump prohlásil, je pravda. Ti CNN sdělili, že neexistují důkazy o tom, že by šlo o teroristický útok. Vojenští představitelé, kteří odmítli sdělit své jméno, aby nebyli vystaveni postihu, prohlásili, že nevědí, o čem prezident mluví. Mohli klidně dodat, že sám Trump neví, o čem mluví, píše blízkovýchodní odborník Juan Cole.

 

Lidské zdraví versus politika: Bílý dům zastavil národní testovací plán, aby poškodil modré státy

6. 8. 2020

čas čtení 3 minuty

Časopis Vanity Fair přinesl informace pojednávající o tom, proč Trumpova vláda nebyla schopna přijít s národním testovacím plánem, a to navzdory mnohaměsíčnímu úsilí v režii Trumpova zetě Jareda Kushnera.

Ve výbušném textu s titulkem Jak se Kushnerův tajný testovací plán vypařil investigativní novinářka Katherine Eban píše, že Jared Kushner s pomocí několika bohatých byznysmenů usiloval o vytvoření národního testovacího plánu, než se Bílý dům rozhodl, že to není nutné, protože Covid-19 zasáhl nejvíce modré (demokratické) státy.

Eban píše: „Toto léto ve zničujících detailech odhalilo lidské a ekonomické ztráty – kvůli tomu, že nebyl vytvořen systém národního testování, což většina ostatních vyspělých států udělala,“ informuje web Democracy Now!

 

Ničení životního prostřední zvyšuje nebezpečí výskytu pandemií

6. 8. 2020

čas čtení 3 minuty

Foto: Silnice vedená amazonským pralesem 

Krysy a netopýři, v jejichž organismech žijí patogeny jako COVID-19, se vyskytují v poškozených ekosystémech daleko častěji

Lidské ničení přírodních ekosystémů zvyšuje množství krys, netopýrů a dalších zvířat, což může vést k pandemiím jako je COVID-19, vyplývá z nové rozsáhlé analýzy.

Výzkum zkoumal téměř 7000 zvířecích komunit na šesti kontinentech a zjistil, že proměna divočiny v zemědělskou půdu či obytné plochy často vede k vyhlazení větších zvířat. To prospívá malým, přizpůsobivějším zvířatům, která jsou také nositeli většiny patogenů schopných nakazit člověka.

Lidská populace je stále častěji postihována nemocemi, které vznikly u divokých zvířat, jako viru HIV, Zika, SARS a Nipah. Od vzniku koronavirové pandemie varuje opakovaně OSN i Světová zdravotnická organizace, že svět musí jednat proti příčinám těchto pandemií - totiž proti ničení přírody. Nestačí jen řešit zdravnotní a hospodářské dopady. 

Studie: Rostoucí teploty mohou způsobit více úmrtí než všechna infekční onemocnění dohromady

6. 8. 2020

čas čtení 2 minuty

Počet úmrtí způsobených zvyšujícími se globálními teplotami narůstá a brzy zastíní počet zemřelých v důsledku všech infekčních nemocí, pokud nebudou omezeny emise skleníkových plynů, jak zjistila nová studie.

Stoupající teploty způsobí devastaci především v chudších a teplejších oblastech světa, které budou mít značné potíže přizpůsobit se nesnesitelným klimatickým podmínkám, které připraví o život narůstající počet lidí. Ekonomické ztráty způsobené klimatickou krizí, jakož i náklady na adaptaci, pocítíme po celém světě, a to i v bohatých zemích.

Při scénáři vysokých emisí by se celosvětová úmrtnost do konce století zvýšila o 73 úmrtí na 100 000 lidí. Tento údaj téměř odpovídá současnému počtu obětí všech infekčních chorob, včetně tuberkulózy, HIV/AIDS, malárie, horečky dengue a žluté zimnice.

Malinko o romských věcech

6. 8. 2020

čas čtení 7 minut

Ještě malinko k těm romským věcem, neboť po sobotním památném dni Romského holocaustu se vynořilo v mnoha fb diskuzích opět nemálo českých expertů na Romství a romskou historii z české IV.cenové skupiny, píše Jaroslav Miko.

Nechutný a hloupý veřejný rasistický "vtip" demagoga Klause ml. na jeho fb stránkách v tento pietní den nevyjímaje.

Co se týče Romů, když pomineme ty zakořeněné předsudky a nesmysly, stále jsme svědky opakujících se mylných argumentů.

Pomozte nám, prosíme, v pomoci uprchlíkům v Řecku

6. 8. 2020

čas čtení 2 minuty

 

Přátelé,

jménem naší občanské iniciativy ČEŠI POMÁHAJÍ mám k Vám velkou prosbu.

Na podzim letošního roku, pokud nám v tom nezabrání vládní opatření v souvislosti s Covid-19, zajíždí naše iniciativa s humanitární pomocí do uprchlického tábora na řeckém ostrově Chios, píše Jaroslav Miko. 

Navážeme tak na naše minulé cesty do táborů na Balkáně a kromě pomoci dětem, ( a i za tímto účelem proběhla naše nedávná romská benefiční zábava se skvělými Bengas a spol.) chceme výrazně pomoci také ženám v těchto táborech, aby se i v těch špatných podmínkách alespoň trošičku opět cítily důstojně.

Rozhovor Britských listů 300. Co znamená vítězství Andrzeje Dudy pro Polsko a pro Evropu?

14. 7. 2020

čas čtení 1 minuta



(For English, scroll below)

S analytikem Britských listů pro Polsko Tomaszem Oryńskim hovoří Jan Čulík o důvodech proč v druhém kole polských prezidentských voleb, které se konaly minulou neděli, hlasovalo tolik lidí pro dosavadního prezidenta, a tedy i populistickou stranu Právo a spravedlnost, o celkové atmosféře v zemi, která doprovázela předvolební kampaň a co toto vítězství bude znamenat pro Polsko i Evropu. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 15 . července 2020.

(Aktualizace rozhovoru: Andrzej Duda už zrušil ten příslib, že dá důchodcům víc peněz. Bylo by to "příliš nákladné". https://wyborcza.pl/7,155287,26126370,emerytalne-obietnice-dudy-juz-nie-aktualne-za-drogie.html)

What does the victory of Andrzej Duda mean for Poland and for Europe? 

Jan Čulík and the Britské listy expert on Poland Tomasz Oryński look at the reasons why so many Polish voters voted for the populist Law and Justice Party incumbent Andrzej Duda in the second round of the Polish presidential election on Sunday 12th July. They also discuss the general atmosphere in Poland during the election campaign and consider what Duda's victory might mean for Poland and Europe in the future. The interview is broadcast by the Czech cable TV station Regionalnitelevize.cz from Wednesday 15th July 2020.

(An update of the interview: Andrzej Duda has already backtracked from that promise of giving pensioners extra money. Apparently it would be "too expensive". 

Source: https://wyborcza.pl/7,155287,26126370,emerytalne-obietnice-dudy-juz-nie-aktualne-za-drogie.html)

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Průběžné zpravodajství

Koronavirus: Více než 20 zemí v Evropě zprovozňuje mobilní aplikaci pro trasování kontaktů nakažených osob. Česko ne

5. 8. 2020

čas čtení 3 minuty

Foto: Hroby pro oběti koronaviru, Ekvádor  

Údaje MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE. Počet nakažených v ČR  překročil 17 000.  5.8.  bylo v ČR registrováno  17286 nakažených, je to alarmující nárůst za posledních 24 hodin o 290 případů. Je to největší počet nákaz od 28. června.  V nemocnici bylo 123 osob a  celkem zemřelo 383 osob. (MZČR tento údaj od včerejška snížilo.)  Tyto údaje jsou nepřesné.  Číslo R  v ČR je 1.1. Číslo R vyšší než 1 znamená exponenciální šíření infekce.  

- Většina zemí Evropské unie používá rádiového signálu krátkého dosahu systému Bluetooth k trasování kontaktů mezi lidmi a k rozšíření varování, pokud je některý z nich nakažen koronavirem. Apple a Google vyvinuly normativní aplikaci, která bezpečně zaznamenává na vašich chytrých mobilních telefonech vaše kontakty. V EU používají tuto aplikaci Rakousko, Chorvatsko, Dánsko, Německo, Itálie, Irsko, Litva a Polsko. Má se připojit dalších devět zemí EU. (V Británii je systém mobilní aplikace v troskách, poté, co na něj Johnsonova vláda vydala miliony liber. Jeho brexitéři se chvástali, že Británie bude mít mobilní trasovací systém "vlastní" a že bude "nejlepší na světě". Ukázalo se, že je to fraška. Nic nevybudovali.)

- Počet mrtvých na koronavirus překročil 700 000. Více než 150 000 mrtvých je v USA, v Brazílii více než 90 000. Po světě umírá na koronavirus jeden člověk každých 15 vteřin.

- Wayne a Lauri Rogersovi byli vždycky spolu. Jezdili spolu na motocyklu, starali se s láskou o svých pět vnoučat a strávili bok po boku spolu třicet let. Ve čtvrtek oba zemřeli na koronavirus během několika hodin - leželi vedle sebe na dvou odlišných pokojích na jednotce intenzivní péče. Wayne, 65,  byl na Floridě vězeňským pracovníkem a nákazu přinesl manželce Lauri, 61, domů z práce. Na Floridě je nakaženo koronavirem 1800 zaměstnanců věznic a 9000 vězňů. Nakaženi jsou i ministři pro vězeňství. ZDE  

Navazuji niť? – Jen „kliky-klik“?

5. 8. 2020 / Miloš Dokulil

čas čtení 7 minut

Před koncem svém posledního příspěvku do Britských listů jsem též uvedl dva odkazy na předchozí své (doprovodně snad taky souvztažné) náměty; v jednom se připomínala jedna hodně zpočátku medializovaná, ale dozajista přitom zbytečná smrt, k níž došlo v USA (kromě jiného také potenciálně mající „rasistické konotace“), ve druhém jako kdyby šlo – že by „herně“ – o možný výsledek jednoho příštího politického střetu u nás doma. Zároveň jako kdyby takto pisatel bezděčně taky prozrazoval, že ať už byl jedním námětem jakkoliv daleko, nic ho nebrzdilo v tom, aby posléze ještě přistál doma. Přitom nám běžně stačí k tomu či onomu letmá zmínka, a my jaksi „hned o tom víme své (a není nutné nic rozvádět)“. Navíc stále více do našich informačních kanálů prorůstá internet; takže málem vše si vyklikáme (včetně zboží z obchodu). Míváme potom své rozmanité orientační výtyčky pro jakýkoliv obor úvahy, aniž bychom nutně museli mít za to, že – když se něco „nastolí“ – to či ono je možná stále problém.

Koronavirus: Proč nákaza u některých lidí působí vražedně a u jiných vůbec ne?

5. 8. 2020

čas čtení 5 minut



Studie pacientů s vážným průběhem COVIDU-19 ukazuje, že imunitní systém postrádá svou normální koordinovanou reakci.

Vědci začínají odhalovat jednu z nejsložitějších záhad koronavirové pandemie: Proč někteří lidé vážně onemocní, zatímco jiní se rychle uzdraví?

U některých pacientů, vyplývá z celé řady nedávných studií, virus způsobuje, že začne jejich imunitní systém bláznit.

Imunitní systém najednou není schopen zmobilizovat ty správné buňky a molekuly proti virové invazi, a tak imunitní systém spustí namísto toho ofenzívu všech svých zbraní - což zlikviduje zdravé tkáně, informuje New York Times.

Kdo jiný by byl ještě více k ničemu jako poslanec britské Horní sněmovny?

5. 8. 2020

čas čtení 8 minut


Pravidelné satirické komentáře o současné britské politice od Johna Craceho jsou výmluvně deprimujícími informacemi o zemi, která se v současnosti tvrdě propadá do populismu. Přitom podvodníka Johnsona nejméně třicet procent Angličanů stále miluje - navzdory tomu, že zavinil smrt téměř 50 000 jejich spoluobčanů a uvrhne v nadcházejících měsících zemi do vážné hospodářské krize způsobené koronavirem i brexitem.

John Crace se veřejně přiznává, že trpí klinickou depresí. Jeho články jsou komické, bohužel se v jejich podstatě skrývá děs.

Protože jde o satirické komentáře, jsou založeny na nadsázce. Avšak zároveň i na velmi dobrém investigativním výzkumu a na informovanosti o současné britské politice. Bohužel, té nadsázky v těch článcích bývá jen tak 20 procent, ač to může být k nevíře, 80 procent textu jsou fakta a jenom fakta.

Neměl by někdo začít psát takovéto články o Babišovi, Klausovi mladším, Okamurovi a o české politice? (JČ)

Černý jestřáb sestřelen. Definitivně

5. 8. 2020 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Léta 2001-2014 - dobu mezi útoky z 11. září a ruským přepadením Krymu - bychom mohli zjednodušeně označit za zlatý věk jednotek zvláštního určení považovaných za hlavní nástroj "boje s terorismem". Vedl ke zdvojnásobení stavu amerických speciálních sil a ke zmnohonásobení jejich rozpočtu. Nicméně s postupnou obnovou klasického velmocenského soupeření v posledních letech mýtus dominance speciálů na moderním bojišti rychle ztrácí dech ZDE ZDE ZDE. A jak si všímá například Tim Nichols ZDE, je nezbytné znovu postavit speciální síly na místo, které jim po právu náleží v širší národněbezpečnostní strategii.

Markéta Všelichová: Musíme pomoci politickým vězňům v Turecku

5. 8. 2020

čas čtení 4 minuty


Obrázek pro mě před propuštěním namalovala Hatice, Syřanka, arabsko-arménská, z oblasti Hasaky. Před lety, když na její vesnici útočil Daesh, připojila se pro obranu svého domova na několik měsíců k YPG. Po sedmi letch poté, co od YPG odešla, byla zatčena v Turecku spolu s manželem a chtějí pro ni až patnáct let vězení. Ve vězení je se dvěma dětmi, roční holčičkou a tříletým chlapečkem. S chlapečkem jsme měli hodně silné pouto, být možnost, věřte že si ho vezmu sebou.

Na obrázku to pak má být on. A ten obrázek je reakce na jiný, můj, kteý já jsem nakreslila pro ně. Na něm šla Hatice po stejné cestě ruku v ruce s dětmi po směrové ceduli "Domov Markéty". Mělo jít o vyjádření toho, že se neloučíme navždy a ať se stane cokoliv, jednou se zase určitě potkáme a i kdyby po těch patnácti letech, u mě budou mít vždy dveře otevřené!



Rozhovor Britských listů 306. Hovoříme s velkým novinářem z Hlasu Ameriky

5. 8. 2020

čas čtení < 1 minuta



Když novinář Jolyon Naegele informoval předem v roce 1989 ve vysílání Hlasu Ameriky, že Gustáv Husák bude odvolán ze svých funkcí, české komunisty to neuvěřitelně rozzuřilo a snažili se proti němu učinit razantní kroky. Nešlo to. A věděli jste, že koncem osmdesátých let byl konflikt mezi slovenskou a českou StB? Jan Čulík pokračuje v rozhovoru s jedním z nejvlivnějších novinářů v posledním desetiletí komunistické éry, Američanem Jolyonem Naegelym, mluvícím dokonale česky i celou řadou dalších slovanských jazyků. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 5. srpna 2020.

První část rozhovoru s Jolyonem Naegelym je ZDE

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

NEPODÁVEJTE SI RUCE!

4. 8. 2020

čas čtení < 1 minuta

NEPODÁVEJTE SI RUCE A NEOBJÍMEJTE SE!

Je moc pěkné zdravit se přátelsky s lidmi.

Avšak teď není doba na to, aby si lidi podávali ruce a objímali se!

NEMŮŽEME RISKOVAT NOVÉ UZAMČENÍ ZEMĚ!!

(Kdy budou takovéto billboardy v Čechách? JČ)

V Bejrútu došlo k obrovským explozím. 135 mrtvých a 5000 zraněných

4. 8. 2020

čas čtení 4 minuty



V přístavní oblasti v libanonském hlavním městě Bejrútu došlo k dvěma velkým výbuchům, které usmrtily nejméně 25 osob a zranily tisíce dalších. Městem proběhla obrovská tlaková vlna, která širokodaleko rozbila skla v oknech, vyvracela dveře a otřásala budovami.

Stovky domovů se staly rázem neobyvatelnými poté, co výbuchy zničily velkou část bejrútského přístavu.

Tisíce lidí hledaly ošetření v blízkých nemocnicích, které jen obtížně zvládaly vlnu raněných. Automobily byly poházeny po ulicích a silnicích a výbuchy byly slyšet až ve vzdálenosti 80 kilometrů na severu země.

K výbuchům došlo v 17.05 středoevropského času. Příčina je nejasná. Izrael odmítl odpovědnost a nabídl humanitární a lékařskou pomoc.

Libanonský premiér Hassan Diab potvrdil, že vybuchlo 2700 tun dusičnanu amonného, hnojiva. (K podobné katastrofě došlo při výbuchu 2300 tun tohoto hnojiva v Texasu r. 1947.)

Aktualizace: Politikové, jimiž už většina libanonské společnosti pohrdá, přislíbili, že opraví více než milion  vyražených oken. Občané, postižení katastrofálním kolapsem  libanonské ekonomiky a koronavirovou karanténou, která kolaps národa prohlubuje, jim nevěří.

"Pokud se navzájem poženou k odpovědnosti, možná změním názor," řekl zaměstnanec jednoho obchodu Khaled Qudsi. "Ale můžete se vsadit, že pokud byl tento výbuch spojen s nějakými komerčními zájmy, bude to zameteno pod koberec a vymyslí si nějakou výmluvu."

Dusičnan amonný je v průmyslu běžně užívaná chemikálie, používaná většinou na výrobu hnojiva, protože je dobrým zdrojem dusíku pro rostliny. Je také jednou z hlavních komponent při výrobě výbušnin pro hornictví.

Dusičnan amonný sám o sobě není výbušný, ale okysličuje, přitahuje kyslík k ohni, proto je výbuch daleko intenzivnější. Dusičnan amonný vybuchne pouze za extremních podmínek, normálně je velmi obtížné způsobit, aby explodoval. Zatímco dusičnan amonný lze používat k uhašení ohně, když je kontaminován, například ropou, stává se vysoce explozivním.


Podle původních zpráv vybuchl sklad s rachejtlemi. Libanonský šéf bezpečnostních služeb Abbas Ibrahim se domnívá, že vybuchly zápalné chemikálie uskladněné ve skladišti. Ministr vnitra Mohammed Fahmi vysvětlil, že ve skladišti bylo velké množství dusičnanu amonného a požadoval vyšetřování, jak mohlo dojít k jeho výbuchu.

K explozím došlo v době, kdy Libanon zápolí s katastrofální hospodářskou krizí, v jejímž důsledku drasticky poklesly příjmy místních lidí a děsivě se zvýšila nezaměstnanost. Mezitím roste napětí mezi Izraelem a organizací Hezbollah na jižní hranici Libanonu.

Výbuch byl pociťován dokonce i na Kypru, ve vzdálenosti 200 km. "Všichni na Kypru to cítili," řekl George obyvatel kyperského hlavního města Larnaca. "Mně se doma třásly dveře. Bylo to tak hlasité, že jsme si mysleli, že se to stalo tady. Celý dům se otřásal." 

Mezitím Donald Trump ve Washingtonu rozvinul konspirační teorie, že "určitě muselo jít o teroristický atentát".

Výbuch během mše vysílané televizí. Takhle vypadá apokalypsa:

Rozhovor Britských listů 299. Co motivuje oligarchy?

10. 7. 2020

čas čtení < 1 minuta



Oligarchové mají v politice a v ekonomice současné České republiky stále silnější vliv. Bohumil Kartous a Albín Sybera debatují v tomto Rozhovoru Britských listů o jejich chování a jednání a co to znamená pro Českou republiku a její demokracii. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 10 . července 2020.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Rozhovor Britských listů 297. Kdo jsou mezi Čechy šiřitelé dezinformací?

3. 7. 2020

čas čtení < 1 minuta


Výzkumná společnost STEM zjistila zajímavá data o šiřitelích dezinformací v České republice. Bohumil Kartous o tom hovoří s psychologem ze společnosti STEM Nikolou Hořejšem. STEM zjistil, že šiřitelé dezinformací v ČR nejsou sociálně ani ekonomicky deprivovaní. Hlavními dvěma kategoriemi jsou jednak "spontánní šiřitelé", kteří nerozumějí ničemu, a pak "experti", kteří jsou hluboce přesvědčeni, že vládne celosvětové spiknutí. Hlavní motivací šiřitelů dezinformací je zjevně potřeba být slyšen. Proto by se s nimi mělo hovořit a osvobodit je od bludů. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 3. července 2020.

Analýza společnosti STEM je zde: https://www.stem.cz/siritele-dezinformaci/


Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Další šílený rozhovor Donalda Trumpa v americké televizi

4. 8. 2020

čas čtení 4 minuty

Donald Trump viditelně selhával v televizním rozhovoru, když mu byly položeny konkrétní otázky k celé řadě problémů, včetně počtu nákaz koronavirem v USA a úmrtí na COVID-19, včetně jeho nepravdivého tvrzení, že hlasování poštou je podvodné, a včetně jeho nečinnosti ohledně skandálu, kdy Rusko platilo Talibanu za vraždění amerických vojáků v Afghánistánu.

Trump také opakovaně zpochybňoval příčinu smrti pedofila a sexuálního násilníka Jeffreyho Epsteina, jehož byl blízkým přítelem, a zdůrazňoval, že přeje všechno dobré Ghislaine Maxwellové, která čelí u amerického soudu obviněn, že se účastnila sexuálního zneužívání nezletilých dívek Epsteinem. Maxwellovou také dobře znal. Sexuálních orgií u Epsteina a Maxwellové se měl účastnit i anglický princ Andrew, což přímo ohrožuje anglickou monarchii. (Mimochodem, Ghislaine Maxwellová je českého původu. Jejím otcem byl milionář a majitel tiskového impéria Robert Maxwell  - původním jménem Jan Hoch - , který ke konci života vykradl důchodové fondy svých zaměstnanců a když se na to přišlo, spáchal sebevraždu.)

 

Brexit | Brexit - vše | Koronavirus | Oligarchie | PPF | Donald Trump | Česká republika | Globální oteplování | Bezdomovectví | USA | Životní prostředí | Jan Palach | Náboženství | Filmový festival Karlovy Vary 2018 | Islám | Česká politická scéna | Ekologie | Velká Británie - politika a společnost | Pro stoupence czexitu | EYE - Evropské setkání mladých | Babiš | Iracionální nenávist v České republice | Rozhovory Britských listů | Filmový festival Karlovy Vary 2017 | Filmový festival Karlovy Vary 2016 | V Londýně zvolili muslimského primátora labouristu Sadiqa Khana | Panama Papers | Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Český film | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák | Sdělovací prostředky | Sdělovací prostředky | Sdělovací prostředky
21136