Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Na Ukrajině hrozí jaderná katastrofa i v případě, že žádný z reaktorů nebude během bojů vážně poškozen

8. 3. 2022 / Ivan Větvička

čas čtení 5 minut

Na Ukrajině bylo před ruskou invazí v provozu (nebo v plánované odstávce) 15 jaderných reaktorů, velmi podobných těm, které známe z Dukovan a Temelína. V případě akutního ohrožení v nich lze rychle a bezpečně zastavit řetězovou štěpnou reakci a tím je odstavit. Nelze ale zastavit samovolný rozpad štěpných produktů, při kterém se uvolňuje velké množství tepla. Proto je třeba reaktory poměrně dlouho chladit i po odstavení. Pokud chlazení selže, reaktor se přehřeje, palivové články se začnou tavit a na jejich žhavém povrchu se voda rozloží na vodík a kyslík. Hrozí exploze, jaké jsme mohli před lety vidět ve Fukušimě.

K chlazení ukrajinských reaktorů je potřeba vodní oběh poháněný elektrickými čerpadly. Pokud si elektrárna nemůže proud k jejich pohonu vyrobit v neodstavených blocích, vezme si ho ze sítě. Kdyby tyto dodávky selhaly, nastartují dieselové agregáty, které by měly mít zásobu paliva na několik dní.

Rusové ale mohou ve své tuposti tento několikoanásobně zabezpečený systém během útoků na jaderné elektrárny snadno vyřadit: Pokud hrozí, že se elektrárna ocitne pod palbou, obsluha odstaví reaktory. Pak už jenom stačí, aby byla v důsledku bojů přerušena dodávka proudu ze sítě a nějaká „moudrá hlava“ rozstřílela chladící okruh nebo cisterny s palivem pro agregáty. Útočníci také mohou naftu rozkrást pro své tanky.

Potom bude havárie podobná té fukušimské neodvratná. Její průběh ale bude horší, protože ukrajinci budou mít omezené možnosti zasáhnout. (Dovolili by Rusové ukrajinským hasičům chladit trosky z vrtulníků? Mají ukrajinští hasiči ještě nějaké vrtulníky? A budou je mít i za týden?) Taková katastrofa může nastat v každé ze čtyř jaderných elektráren na Ukrajině, které jsou v provozu. Jejich celkový výkon je násobně vyšší než ve Fukušimě..

Severoatlantická aliance by měla zvážit preventivní (raketové ?) údery proti ruským jednotkám, které se příliš přiblíží k ukrajinským jaderným elektrárnám, neboť jejich nezodpovědné jednání (možná záměrně) ohrožuje nejenom Ukrajince, ale i členy NATO v Evropě. Putin takovému vzkazu porozumí a nechá jaderné elektrárny na pokoji.

Naskýtá se otázka, proč se diktátor Putin vůbec rozhodl udělat ze sebe a ze své armády nukleární teroristy. Ukrajincům by šlo sebrat proud i bezpečněji, stačí v zemi přerušit vedení vysokého napětí. Ruská armáda se snaží jaderné elektrárny obsadit proto, aby mohla Ukrajince, Evropu i celý svět vydírat hrozbou apokalyptických havárií v případě, že prohraje a situace na bojišti by ji nutila ustoupit.

Jaderné reaktory jsou zabezpečené proti pohromám způsobeným přírodními živly, lidskými omyly, haváriemi či nestátním terorismem (náraz letadla...), ale těžko mohou vzdorovat cílenému útoku těžkých zbraní nebo zlovolnému jednání lidí, kteří proniknou do velína a vědí jak škodit. Pokud je obrana jaderných elektráren nad síly Ukrajiny, měla by zakročit Organizace spojených národů, čímž by se předešlo eskalaci napětí mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. Jenomže vojáci, kteří slouží pod vlajkou OSN nemají k provedení takových operací potřebnou techniku a díky ruskému vetu nezískají ani mandát. V případě války na Ukrajině se z OSN stal bezzubý debatní klub. Putin zajde tak daleko, kam mu Západ dovolí. Nyní může zasáhnout pouze Severoatlantická aliance. Nemůžeme se dále schovávat za záda bojujících ukrajinských žen a mužů. Pokud si nyní nebudeme chtít pálit prsty a nepomůžeme Ukrajincům vytáhnout horké kaštany (jaderné reaktory) z ohně, Putin nás brzy otráví radioaktivním spadem a bude tvrdit, že havárie způsobily chyby ukrajinských operátorů. Ukrajinci si protrpí další Černobyl s bezpočtem mrtvých a nás čeká nepodmíněný trest ve výši několika let domácího vězení. Vycházky a cesty do práce nám tentokrát nezarazí koronavirus, ale radiace.

Poznámka k přiloženému obrázku:

Trubky, v nichž je uloženo uranové palivo ve fungujících jaderných reaktorech u nás i na Ukrajině vypadají křehce, ale provozním podmínkám uvnitř reaktoru dobře odolávají. V případě havárie ale mohou jejich vlastnosti velmi rychle degradovat.

Snímek vlevo ukazuje takovou nepoškozenou trubku ruské či sovětské výroby ze slitiny zirkonia s příměsí 1 % niobu, vpravo jsou segmenty trubky z téhož materiálu poškozené oxidací během simulace procesů způsobených jadernou havárií. Jednalo se o pokus v relativně mírných laboratorních podmínkách, které byly nastaveny tak, aby bylo po provedení experimentu co zkoumat. Skutečná havárie způsobená kolapsem chlazení by přinesla komplexní zátěž a vedla k rychlému zničení trubek.