1. 12. 2022
V každém konfliktu o živý svět se něco chrání. A většinou
je to ta špatná věc.
Nejničivější průmyslová odvětví na světě jsou tvrdě
chráněna vládami. Tři odvětví, která se zdají být nejvíce zodpovědná za kolaps
ekosystémů a vymazání divoké přírody, jsou fosilní paliva, rybolov a
zemědělství. V roce 2021 vlády přímo dotovaly těžbu ropy a zemního plynu
částkou 64 miliard dolarů a dalších 531 miliard dolarů vynaložily na udržování
nízkých cen fosilních paliv. Nejnovější údaje o rybolovu z roku 2018 naznačují,
že globální dotace pro toto odvětví činí 35 miliard USD ročně, z nichž více než
80% jde na velkoobjemový průmyslový rybolov.
Vlády každoročně vydají 500 miliard dolarů na zemědělské dotace, z nichž naprostá většina nebere ohled na ochranu životního prostředí. Dokonce i platby, které se za takové vydávají, často způsobují více škody než užitku. Například mnoho "zelených" dotací z druhého pilíře Evropské unie podporuje chov hospodářských zvířat na půdě, kterou by bylo lepší využít k ekologické obnově. Více než polovina evropského zemědělského rozpočtu se vynakládá na podporu chovu zvířat, který je pravděpodobně ekologicky nejničivějším odvětvím na světě, soudí George Monbiot.
Produkce masa na pastvinách ničí pětkrát více lesů než
produkce palmového oleje. V současné době ohrožuje některé z nejbohatších
biotopů na Zemi, mezi něž patří lesy na Madagaskaru, v Demokratické republice
Kongo, Ekvádoru, Kolumbii, Brazílii, Mexiku, Austrálii a Myanmaru. Produkce
masa by mohla do 35 let pohltit 3 miliony kilometrů čtverečních biologicky
nejrozmanitějších míst na světě. To je téměř rozloha Indie.
Zatímco na ničení života na Zemi není peněz z veřejných
zdrojů nazbyt, na jeho ochranu se vždy nedostává. Podle OSN bude na ochranu živého
světa potřeba 536 miliard dolarů ročně - což je mnohem méně, než kolik se
vyplácí na jeho ničení - a přesto téměř všechny tyto prostředky chybí. Něco
bylo přislíbeno, ale téměř nic se neuskutečnilo. Tolik k veřejným penězům na
veřejné statky.
Politická ochrana destruktivních průmyslových odvětví je
vetkána do struktury politiky, v neposlední řadě kvůli paradoxu znečištění
("čím škodlivější je komerční podnik, tím více peněz musí vynaložit na
politiku, aby se zajistilo, že nebude zregulován. Výsledkem je, že politice
začínají dominovat ty nejškodlivější komerční podniky"). Naproti tomu se
zemskými systémy se zachází jako s doplňkem, ozdobou: je hezké je mít, ale jsou
postradatelné, když jejich ochrana koliduje s nutností těžby. Ve skutečnosti je
neredukovatelným základem obyvatelná planeta.
V roce 2010 si vlády na summitu o biologické rozmanitosti
v japonské Nagoji stanovily 20 cílů, které mají být splněny do roku 2020. Žádný
z nich nebyl splněn. Při přípravách na summit o biologické rozmanitosti Cop15,
který se bude konat příští týden v Montrealu, vlády neinvestují do obrany
živého světa, ale do "greenwashingu".
Hlavním cílem je do roku 2030 ochránit 30% světové
pevniny a oceánů. Ale to, co vlády myslí ochranou, se často jen málo podobá
tomu, co mají na mysli ekologové.
Vezměme si například Velkou Británii. Na papíře má jeden z
nejvyšších podílů chráněné půdy v bohatém světě - 28%. Mohla by tento podíl
snadno zvýšit na 30% a tvrdit, že splnila své závazky. Zároveň je však jednou
z nejzanedbanějších zemí na Zemi. Jak je to možné? Protože většina našich
"chráněných" území nic takového nepředstavuje.
Podle jedné analýzy splňuje mezinárodní definici
chráněného území pouze 5% naší země. I tyto zbytky jsou v ohrožení, protože už
skoro nikdo nemá na vymáhání práva: regulační orgány byly obnaženy až na kost a
ještě dál. Na moři je většina našich chráněných mořských oblastí jen čára na
mapě: vlečné lodě je stále trhají na kusy.
To vše se pravděpodobně ještě zhorší. Pokud bude návrh
zákona o zachování práva EU schválen, může být celý základ právní ochrany ve
Spojeném království zbořen. Dokonce i na poměry této vlády je s tím spojený
bezmyšlenkovitý vandalismus ohromující. Aby se dokázalo, že brexit znamená
brexit, musí být do konce příštího roku zrušeno nebo nahrazeno 570 zákonů o
životním prostředí. Nebude žádná veřejná konzultace, žádný prostor pro
předložení důkazů a s největší pravděpodobností ani žádná příležitost k
parlamentní debatě. Je logisticky nemožné nahradit tolik právních předpisů v
tak krátkém období, takže nejpravděpodobnějším výsledkem je vyškrtnutí. V takovém případě
je to konec hry pro řeky, půdu, kvalitu ovzduší, podzemní vody, volně žijící
živočichy a planě rostoucí rostliny ve Spojeném království a hra pro podvodníky
a podvodnice.
Nikdy nepodceňujte destruktivní instinkty Konzervativní
strany, která je připravena zničit všechno kvůli jedné myšlence. Nikdy nepodceňujte
její chuť po chaosu a dysfunkci.
Chráněná odvětví, která nás ženou do záhuby, si vezmou
vše, pokud nebudou kontrolována. Čelíme brutálnímu souboji o kontrolu nad půdou
a mořem: mezi těmi, kdo se snaží přeměnit naše systémy podpory života na zisk,
a těmi, kdo se je snaží bránit, obnovit a pokud možno vrátit původním
obyvatelům vyvlastněným ohnivou frontou kapitalismu. Nikdy nejde jen o
technické nebo vědecké otázky. Nelze je vyřešit pouze pomocí managementu. Jsou
hluboce politické. Můžeme chránit živý svět, nebo můžeme chránit společnosti,
které ho ničí. Nemůžeme dělat obojí.
Celý text v anglickém originále ZDE
Diskuse