Ruská agrese na Ukrajině: V noci došlo k novým ruským raketovým úderům na Záporožskou oblast

30. 11. 2022

čas čtení 11 minut
 - BBC získala podrobnosti o telefonátech na horkou linku zřízenou pro ruské vojáky, aby se vzdali.

Program "Chci žít" byl spuštěn v září Ukrajinou a poskytuje ruským vojákům možnost vzdát se ukrajinským silám. Jeho součástí je horká linka a aplikace pro zasílání zpráv.

Úředníci v Kyjevě sdělili BBC, že obdrželi 3 500 dotazů od vojáků, z nichž někteří jsou na frontě a někteří v Rusku před nasazením, a od jejich rodin.

Svitlana, což není její pravé jméno, je jednou z osob, které s nimi hovoří.

"Nejdříve slyšíme hlas, většinou mužský. Často je zčásti zoufalý, zčásti frustrovaný, protože plně nerozumějí tomu, jak linka funguje, nebo zda je to jen nastražená past.

"Je v tom také zvědavost, protože mnozí volají ne proto, aby se vzdali, ale aby zjistili, jak by mohli v případě potřeby. Pokaždé je to jiné."

Na nahrávkách poskytnutých BBC  se vojáci ptají, co mají dělat, až dorazí ukrajinské jednotky. "Mám padnout na kolena, nebo co? Co mám dělat, jak se mám vzdát?" ptal se jeden z nich.

Jiný řekl:   "Já jsem z Moskvy. Ještě jsem nedostal povolávací lístek, ale byly pokusy mi ho dát. Máte nějakou radu, co mám dělat? Nebudu zabíjet Ukrajince. Rád bych si zachránil život."


- Oleksandr Staruch, náčelník vojenské správy Záporožské oblasti, ve středu brzy ráno na Telegramu uvedl, že ruské údery v regionu v noci zasáhly distribuční místo plynu a způsobily požár, který byl mezitím uhašen.
Nedošlo k žádným zraněním ani obětem.

"V jedné z osad Záporožské oblasti bylo v důsledku zásahu raketou (pravděpodobně S-300) poškozeno distribuční místo plynu, což mělo za následek požár. Ten byl rychle zlikvidován, ale tři ulice zůstaly bez plynu. Lidé naštěstí nebyli zraněni," napsal.

 
- Evropská komise ve středu poskytla aktuální informace o svých plánech na zmrazení a konfiskaci ruských aktiv.


"Zablokovali jsme 300 miliard eur z rezerv ruské centrální banky a zmrazili jsme 19 miliard eur z peněz ruských oligarchů," uvedla předsedkyně výkonného orgánu EU Ursula von der Leyenová.

Dodala, že v krátkodobém horizontu by EU a její partneři mohli tyto prostředky spravovat a investovat.

Výnosy by putovaly na Ukrajinu, aby v konečném důsledku nahradily škody, které zemi způsobily, uvedla agentura Reuters.

"Budeme s našimi partnery pracovat na mezinárodní dohodě, která to umožní. A společně můžeme najít právní cesty, jak se k tomu dostat," řekla.



EU se pokusí zřídit soud pro vyšetřování a stíhání ruských válečných zločinů

- Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se EU pokusí zřídit soud, který by s podporou OSN vyšetřoval a stíhal válečné zločiny spáchané Ruskem na Ukrajině.

Ve svém videoprohlášení uvedla:   "Ruská invaze na Ukrajinu přinesla smrt, zkázu a nevýslovné utrpení. Všichni si pamatujeme na hrůzy v Bukurešti. Odhaduje se, že dosud bylo zabito více než 20 000 civilistů a více než 100 000 ukrajinských vojáků.

Rusko musí zaplatit za své strašlivé zločiny včetně zločinu agrese proti suverénnímu státu. Proto při pokračující podpoře mezinárodního trestního soudu navrhujeme zřízení specializovaného soudu podporovaného OSN, který by vyšetřoval a stíhal ruský zločin agrese.

Jsme připraveni začít spolupracovat s mezinárodním společenstvím, abychom pro tento specializovaný soud získali co nejširší mezinárodní podporu.

Rusko musí také finančně zaplatit za devastaci, kterou způsobilo. Škody, které Ukrajina utrpěla, se odhadují na 600 miliard eur. Rusko a jeho oligarchové musí Ukrajině nahradit škody a náklady na obnovu země."

- Ukrajina tvrdí, že za posledních 24 hodin zabila dalších 500 ruských vojáků, čímž se celkový počet těch, kteří od 24. února zemřeli v bojích, zvýšil na přibližně 88 880.

Generální štáb ozbrojených sil uvedl, že vyřadil další tři tanky a dalších šest obrněných transportérů.

- Ukrajinské síly podle svých ozbrojených sil za posledních 24 hodin sestřelily tři ruské průzkumné drony.

V ranním bulletinu z Ukrajiny mluvčí generálního štábu ozbrojených sil Alexandr Štupun uvedl, že Ukrajina byla vystavena řadě raketových útoků z letadel a dělostřelectva, mimo jiné na Kivšarivku v Charkově a Slovjansk v Doněcku. Obě města se nacházejí na východě Ukrajiny.

"Hrozba raketových úderů ruských útočníků na zařízení energetického systému a kritickou infrastrukturu na celé Ukrajině trvá," pokračoval.

Štupun uvedl, že útoky ruských letadel způsobily požáry v Kizomisu, malém městě na okraji Chersonu poblíž ústí řeky Dněpr. Dělostřelecké ostřelování samotného města Cherson podle aktualizace pokračuje.

Dodal, že v reakci na to ukrajinská letadla podnikla 15 úderů na ruské pozice a zařízení a dva letecké útoky na protiletadlové raketové systémy.

- Britské ministerstvo obrany ve své každodenní aktualizaci upozornilo na nový zákon o zahraničních agentech, který bude v Rusku  použit k potírání kritiků a disidentů.

Vladimir Putin změnil stávající zákon z roku 2012 tak, že osobní údaje včetně adresy označených "zahraničních agentů" mohou být zveřejněny - což znamená, že se lidé mohou stát terčem pronásledování. Zákon vstoupí v platnost ve čtvrtek.

Dříve se vztahoval pouze na osoby, které podle Kremlu dostávaly finanční podporu ze zahraničí. Nyní se však rozšíří i na ty, které vláda vnímá jako osoby pod "vlivem nebo tlakem" zahraničních aktérů.

Britské ministerstvo obrany uvedlo: "Kreml pravděpodobně jedná preventivně, aby zabránil většímu domácímu nesouhlasu, protože konflikt zůstává nevyřešen a stále více ovlivňuje každodenní život Rusů."
 
- Zelenskij sděluje, že Rusové "něco plánují na jihu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij v noci na středu napsal na Telegramu: "Okupanti se i přes mimořádně velké ruské ztráty stále snaží postupovat v Doněcké oblasti, získat oporu v Luhanské oblasti, pohybovat se v Charkovské oblasti, něco chystají na jihu.

"Ale my se držíme a - což je nejdůležitější - nedovolujeme nepříteli, aby své záměry uskutečnil."

- Mezitím se představitelé NATO sejdou ve středu k druhému dni jednání v Rumunsku poté, co přislíbili další pomoc Ukrajině při obnově dodávek elektřiny a tepla vyřazených údery Ruska.

- Ukrajině dochází zásoby náhradních dílů pro její poničenou elektrickou síť v důsledku trvalého ruského bombardování. Evropské společnosti jsou žádány, aby urychleně darovaly přebytečné vybavení, které by zemi pomohlo přečkat zimu poté, co poslední krok ruského bombardování  zaměřeného na elektrárny a rozvodny vedl k výpadkům proudu trvajícím 48 a více hodin po celé zemi.

- Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv varoval NATO před poskytnutím protiraketových systémů Patriot Ukrajině a označil alianci za "zločinecký subjekt". "Pokud by, jak naznačil [generální tajemník NATO Jens] Stoltenberg, NATO dodalo ukrajinským fanatikům systémy Patriot spolu s personálem NATO, okamžitě by se stali legitimním cílem našich ozbrojených sil," napsal Medveděv na Telegramu.

- Ukrajinské síly v úterý při několika útocích v ruské Kurské oblasti zasáhly elektrárnu, což způsobilo určité výpadky elektřiny, uvedl místní gubernátor.
"Celkem došlo k asi 11 útokům. Byla zasažena elektrárna," uvedl gubernátor Kurské oblasti Roman Starovojt v aplikaci pro zasílání zpráv Telegram. Ukrajina se k odpovědnosti nepřihlásila a bezprostředně se nevyjádřila.

- Ukrajinský státní energetický operátor Ukrenegro uvedl, že se stále snaží obnovit plný výkon téměř týden poté, co ruské údery poškodily energetická zařízení po celé zemi. V úterý v 11 hodin místního času činil deficit elektrické energie 30 %, uvedla společnost Ukrenegro ve svém prohlášení, což je mírný nárůst oproti předchozímu dni.

- Uvězněná vysoká představitelka běloruské opozice Maria Kolesnikavová byla podle zpráv převezena na jednotku intenzivní péče ve městě Gomel. Běloruský opoziční politik Viktor Babariko napsal na Telegram, že Kolesnikovová, jedna z nejvýznamnějších odpůrkyň prezidenta Alexandra Lukašenka, byla v pondělí z neznámých důvodů převezena do nemocnice.

- Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov uvedl, že Moskvě nezbylo "nic jiného" než zrušit rozhovory s USA o jaderných zbraních, informovaly státní tiskové agentury. Uvedl, že je nepravděpodobné, že by se letos nějaké setkání uskutečnilo. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová obvinila USA z "nejvyšší úrovně toxicity a nepřátelství" a z "patologické touhy poškodit naši zemi".

- Čínský prezident Si Ťin-pching prohlásil, že Peking je připraven "navázat užší partnerství" s Moskvou s cílem "udržet mezinárodní energetickou bezpečnost". "Čína je připravena spolupracovat s Ruskem na navázání užšího energetického partnerství, podporovat rozvoj čisté a zelené energie a společně udržovat mezinárodní energetickou bezpečnost a stabilitu průmyslových dodavatelských řetězců," citovala Siho státní televizní stanice CCTV.

- Ukrajina zadržela zástupce předsedy nově osvobozené městské rady v Chersonu pro podezření z napomáhání ruským okupačním silám
, uvedl ukrajinský státní zástupce. Úředník, který nebyl jmenován, podle prokurátora spolupracoval s okupačními orgány a pomáhal s fungováním veřejných služeb pod Rusy.

- Země Evropské unie se tento týden přiblížily k dohodě o cenovém stropu na ruskou ropu, o způsobu jeho budoucí úpravy a o jeho propojení s balíčkem nových sankcí proti Moskvě kvůli její invazi na Ukrajinu, uvedli v úterý diplomaté. Konečným termínem pro dohodu je 5. prosinec, protože v tomto termínu začíná platit plné embargo EU na nákup ruské námořní ropy, které bylo dohodnuto na konci května.

- Skupina G7 se dohodla na vytvoření sítě pro koordinaci vyšetřování válečných zločinů v rámci snahy o stíhání podezřelých ze zvěrstev na Ukrajině. Ve společném prohlášení ministři spravedlnosti zemí G7 uvedli, že členské země zajistí, aby v každém státě existovalo ústřední národní kontaktní místo pro stíhání mezinárodních zločinů.

- Papež František vyvolal v Rusku hněv kvůli rozhovoru, v němž naznačil, že čečenští a burjatští příslušníci jeho ozbrojených sil projevili na Ukrajině větší krutost než etničtí ruští vojáci. Řekl, že vojáci z Burjatska, kde je buddhismus hlavním náboženstvím, a z Čečenské republiky s muslimskou většinou byli při bojích na Ukrajině "nejkrutější".

- Německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann prohlásil, že jeho země přispěla k vypuknutí války tím, že "lpěla" na plynovodu Nord Stream 2 navzdory ruské anexi Krymu v roce 2014. Buschmann rovněž uvedl, že ruské raketové údery na energetickou infrastrukturu představují "strašlivý válečný zločin", a dodal, že si je "jist, že nakonec uvidíme u mezinárodního trestního soudu případy válečných zločinů i proti vysokému ruskému vedení".

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
5342

Diskuse

Obsah vydání | 2. 12. 2022