Tajný obchod se zbraněmi, který stál Putina spojence

19. 6. 2024

čas čtení 5 minut
Uniklé dokumenty odhalují, že zrada ruských proxies vyprovokovala Arménii k opuštění vojenské aliance s Moskvou, což byla rána pro Vladimira Putina, píše Gabriel Gavin.

Bělorusko dodalo pokročilé zbraně úhlavnímu nepříteli Arménie, i když obě země byly údajně spojenci v mezinárodním obranném paktu vedeném Ruskem, podle uniklých dokumentů.

Dokumentace vrhá nové světlo na rozhodnutí Arménie oznámit, že opustí vojenskou alianci, což je dramatický obrat, který oslabí autoritu ruského prezidenta Vladimira Putina u bývalých sovětských zemí.

Arménie je nyní na pokraji historického příklonu k Západu a po desetiletích, kdy se bývalá sovětská republika spoléhala na Moskvu, stále více vzhlíží k Evropě a NATO.

Arménie je lapena v ostrém konfliktu s Ázerbájdžánem v oblasti jižního Kavkazu, na strategické křižovatce mezi Asií a Evropou, který často přerůstá v totální válku.

Rozhodnutí Běloruska – věrného spojence Ruska – dodat Ázerbájdžánu v letech 2018 až 2022 pokročilou vojenskou techniku, což mu dává převahu v záplavě válek s jeho dlouholetým rivalem, bude Arménie považovat za hořkou zradu.

Bělorusko i Arménie jsou členy Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), postsovětské vojenské aliance vedené Moskvou a vytvořené v roce 2002. Teoreticky jsou členové povinni se v případě napadení navzájem bránit. Ázerbájdžán vystoupil z předchůdce bloku v roce 1999.

Minulou středu arménský premiér Nikol Pašinjan oznámil, že jeho vláda zahájí proces odchodu z bloku s tvrzením, že jeho členové "neplní své smluvní závazky, ale plánují válku proti nám s Ázerbájdžánem".

Nyní soubor více než tuctu dopisů, diplomatických nót, prodejních dokladů a vývozních pasů, které viděl server Politico, ukazuje, že Bělorusko aktivně pomáhalo ázerbájdžánským ozbrojeným silám v letech 2018 až 2022, kdy napětí s Arménií vrcholilo. Nabízené služby zahrnovaly modernizaci starší dělostřelecké techniky a poskytnutí nového vybavení používaného pro elektronický boj a bezpilotní systémy.

Dokumenty zahrnují dopisy běloruské státní agentury pro vývoz zbraní jejím vlastním vojensko-průmyslovým firmám, které se týkají objednávek nejmodernějšího dělostřeleckého zaměřovacího zařízení pro Ázerbájdžán, jakož i korespondenci mezi oběma státy, které se dohodly na nákupu mobilních bojových stanic proti dronům Groza-S pro ázerbájdžánské ozbrojené síly.

Ázerbájdžánská ani běloruská vláda na žádosti o komentář nereagovaly.

"S takovými přáteli..."

Dělostřelectvo a drony byly v posledních letech hojně používány v bojích mezi ázerbájdžánskými a arménskými silami. To se týkalo i války mezi oběma stranami v roce 2020 o separatistický region Náhorní Karabach, který leží uvnitř mezinárodně uznaných hranic Ázerbájdžánu, ale od brutálního konfliktu, který následoval po pádu Sovětského svazu, byl jako neuznaný stát spravován arménským obyvatelstvem. Ázerbájdžánská ofenzíva loni v září ukončila faktickou nezávislost regionu a vyvolala masový exodus jeho 100 000 obyvatel.

V jedné z diplomatických komunikací, které POLITICO vidělo, se uvádí, že běloruské podniky hrají aktivní roli "při obnově deokupovaných území Ázerbájdžánu, jakož i při vývozu běloruského zboží a služeb" do země.

Ázerbájdžánské síly rovněž v září 2022 zahájily vpády na území vlastní Arménské republiky a obsadily klíčové strategické výšiny. Arménie v té době požádala CSTO o podporu, ale později obvinila blok z neplnění závazků poté, co nabídl pouze vyslání vyšetřovací delegace. Od té doby arménský lídr Pašinjan uzavřel dohodu o rozšíření pozorovatelské mise EU na napjaté hranici mezi oběma bývalými sovětskými republikami a pozval americké vojáky na společná cvičení.

Eduard Arakeljan, vojenský analytik jerevanského Regionálního centra pro demokracii a bezpečnost, potvrdil, že uniklé dokumenty se týkaly techniky používané Ázerbájdžánem v nedávných válkách, a to jak v Náhorním Karabachu, tak proti samotné Arménské republice.

"Toto vybavení bylo použito s ničivým účinkem proti arménským jednotkám a bylo poskytnuto zemí, která má být spojencem Arménie," řekl. "Z formálního hlediska je to naprosté porušení aliance CSTO, ale v praxi jsme vždy věděli, že blok více podporoval Ázerbájdžán."

Navzdory tomu, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko je na papíře spojencem Arménie, již dříve označil ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva za "našeho člověka" a řekl, že by bylo "špatné", kdyby se proti němu postavila CSTO. Alijev v roce 2022 řekl, že "v CSTO máme více přátel než v Arménii".

Podle expertů je však nepravděpodobné, že by Bělorusko – jeden z nejbližších spojenců Moskvy – jednalo bez tiché podpory samotného Kremlu. "To skutečně ukazuje, že s přáteli, jako je Vladimir Putin, nikdo nepotřebuje nepřátele," řekla Ivana Stradner, výzkumná pracovnice Nadace pro obranu demokracií.

"Je směšné si myslet, že k těmto přesunům mohlo dojít bez vědomí Moskvy a že by je Rusko nemohlo zastavit, kdyby chtělo," dodala. "Pokud jde o Moskvu, neexistuje nic takového jako loajalita – jde o zachování vlastní bezpečnosti, i když je to na úkor vlastních spojenců."

Bělorusko si minulý čtvrtek předvolalo arménského velvyslance na schůzku na ministerstvu zahraničí poté, co Pašinjan den předtím zveřejnil svá obvinění. Vyslanec byl později odvolán do Jerevanu a běloruský velvyslanec se vrátil do Minsku v rámci přerušení diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
1453

Diskuse

Obsah vydání | 20. 6. 2024