Izrael a Palestina: Co se vlastně stalo 7.října loňského roku?

20. 6. 2024 / Daniel Veselý

čas čtení 5 minut

Tel Aviv - jak je zcela zřejmé - nepřistoupí na dohodu o klidu zbraní v Gaze a výměně rukojmích a zajatců, přestože šéf americké diplomacie Tony Blinken tvrdí opak, když hlásá, že hlavní překážkou na cestě k míru v Gaze je Hamás. Žijeme věru v orwellovských časech, když militanti z Hamásu v reálu aktuální plán na mír schválený RB OSN akceptovali a byli připraveni jednat o jeho detailech. Žádný z předáků Netanjahuovy koaliční vlády se vůči Blinkenovými slovy “izraelské” cestovní mírové mapě na veřejnosti nevyjádřil a smrtící útoky izraelské armády v Gaze pokračují dál.

Netanjahuův kabinet nečelí pouze značnému mezinárodnímu tlaku, aby konečně kývl na mírovou dohodu, ale i nepříjemným incidentům na domácí půdě. Netanjahuův ad hoc válečný kabinet se rozpadl, nicméně hlavní premiérovi spojenci na ultrapravici zůstávají a drží jeho koaliční vládu pohromadě. Mezitím v Izraeli sílí protivládní protesty i požadavky na Netanjahuovu demisi a vypsání předčasných voleb.

Za této situace přichází deník Jerusalem Post se znepokojivými zjištěními o zákulisí vražedného výpadu Hamásu na izraelské území ze 7. října 2023, podle nichž měla izraelská armáda několik týdnů v předstihu k dispozici detailní informace o plánovaném úderu, včetně plánu na únos 250 rukojmích. Izraelská armáda v předstihu věděla o cvičeních hamásovců, jež zahrnovala přepady vojenských stanovišť a kibuců, únosy vojáků a civilistů - ale i péči o rukojmí, jakmile by se ocitli v pásmu Gazy. Západní média už dříve informovala o marných pokusech Egypta varovat Izraelce před hrozícím útokem; podle dokumentů, jež získal New York Times, měli vrcholní izraelští činitelé detailní informace o chystaném útoku Hamásu déle než rok před osudným 7. říjnem. Jinak řečeno: Netanjahuova vláda má sakramentsky pádné důvody ve svém ničivém tažení v Gaze pokračovat děj se co děj, neboť jinak bude muset začít vysvětlovat, proč toho dne tak trestuhodně selhala. A nesplacené účty se pohrnou ze všech stran, i z mezinárodních soudních institucí.

Až bude izraelská genocidní blokáda Gazy zrušena a vražedné údery IDF ustanou, otevře se snad prostor pro palčivé a zatím nezodpovězené otázky, které tragické události ze 7. října loňského roku obestírají. Proč byla několik dnů před těmito osudovými momenty v průběhu židovských svátků přesunuta asi stovka vojáků hlídajících “bezpečnostní bariéru” mezi Izraelem a Gazou do města Huwara na okupovaném Západním břehu?  

Netanjahu a spol. by se měli samozřejmě zodpovídat z ostentativních bezpečnostních selhání, jenže jejich vina spočívá i v šíření falešných obvinění Hamásu z páchání otřesných zvěrstev, aby získali cynické ospravedlnění a posvěcení mezinárodní komunity pro svou genocidní agendu v Gaze. Izraelem a jeho přívrženci vytrubované polopravdy, lži a hoaxy o 40 sťatých miminkách, dětech pečených v troubě a dalších bizarních zvěrstvech (tzv. atrocity propaganda) se jednoduše nestaly, nepotvrdily se ani historky o systematickém sexuálním teroru jako zbrani militantů z Hamásu, jak dokládá také investigativní reportáž Al Džazíry. Jako by snad násilná smrt 764 - převážně izraelských civilistů a 373 příslušníků izraelských bezpečnostních složek nebyla sama o sobě děsivá. Jenže historky o vymyšlených zločinech našich oficiálních nepřátel snáze poskytují mimikry jinak neobhajitelným vládním postojům, třebaže veřejnost tyto mimikry dávno prokoukla.

Kolik z těchto osob vlastně usmrtila sama izraelská armáda patrně v rozšířené verzi Hannibalovy doktríny, to je rovněž zapovězené tajemství, které má zůstat spolehlivě pohřbeno. Avšak opět díky izraelským zdrojům, tentokrát dokonce armádním, víme, že takových incidentů mohlo být “obrovské a komplexní množství”, což se může rovnat desítkám nebo snad stovkám obětí “přátelské palby” dne 7. října. Opět i zde by mělo být zahájeno nezásislé zvenčí monitorované vyšetřování, kdyby ovšem v Tel Avivu byla někdy výhledově politická vůle k tomuto kontroverznímu kroku. Izraelská armáda byla 7. října, jak známo, zastižena v nedbalkách: Snažila se zmařit počáteční výhody protivníků, panoval chaos, zatímco bitevní helikoptéry zřejmě pálily po vozidlech palestinských kombatantů s rukojmími, která mířila zpět do pásma. Al Džazíra a jiné sdělovací prostředky informovaly také o případu, kdy izraelský tank v kibucu Be'eri srovnal se zemí dům, v němž byli hamásovci i izraelští civilisté, záběry ukazují podobnou destrukci i u dalších domů v této osadě. Palestinští militanti měli jen lehké zbraně, samopaly, maximálně RPG, a stěží by s nimi mohli srovnat budovy se zemí.

Chcete-li hovořit o udáslostech ze 7. října loňského roku, proč ne? Nekontaminujme ale prosím veřejný prostor báchorkami vycucanými z prstu s temnými úmysly, ale doloženými fakty, jinak se nikdy nepohneme z místa.

 

-2
Vytisknout
2742

Diskuse

Obsah vydání | 21. 6. 2024