Ruská hybridní válka se přelévá do NATO a vyvolává nové obavy

19. 6. 2024

čas čtení 9 minut
Sílící využívání hybridních a šedých zón proti evropským zemím ze strany Ruska představuje pro USA a NATO velkou výzvu: Jak reagovat, aniž by došlo k velkému konfliktu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, píše Laura Kelly.

Pobaltské země, Polsko a Česká republika bijí na poplach, že sabotáže – a někdy i smrtelné útoky proti jednotlivcům – údajně sponzorované Ruskem jsou rostoucí hrozbou pro Evropu a obrannou alianci.

"Rusko na nás neustále vrhá nové výzvy, nová rizika a hybridní technologie se pro alianci stala jednou z vážných výzev," řekl estonský velvyslanec při NATO Jüri Luik v rozhovoru pro The Hill ve Washingtonu.

"Se vší vážností musíme reagovat, protože pokud nebudeme reagovat, bude to narůstat. A Rusko bude cítit, že neexistují žádné limity toho, co může v našich zemích dělat, a samozřejmě také probíhá diskuse mezi spojenci o tom, jaká by byla nejlepší reakce."

Jen v posledních několika týdnech Estonsko vyvolalo poplach, že Rusko stojí za rušením GPS a narušením komerčního letu a že Rusko zasévá zmatek podél hranice tím, že odstraňuje námořní hraniční čáry.

Polsko obvinilo z nedávné smrti polského pohraničníka součást větší hybridní hrozby z Běloruska a řízené Moskvou. Litva uvedla, že Rusko "pravděpodobně" stálo za březnovým útokem na ruského politického disidenta ve Vilniusu.

Hackerská skupina se sídlem v Rusku je obviněna z provedení nebezpečného kybernetického útoku proti velkým nemocnicím v Londýně a případy žhářství napříč zeměmi NATO – zaměřené na zásobovací sklady pro Ukrajinu, ale také na civilní objekty, jako je Ikea v Litvě – vyvolaly podezření z ruské sabotáže.

Ministr zahraničí Antony Blinken koncem minulého měsíce uznal, že Kreml "zintenzivňuje hybridní útoky" proti členům NATO, a upozornil na možnost potenciální odvety.

"Víme, co mají za lubem, a podle potřeby budeme reagovat jak individuálně, tak kolektivně," řekl po setkání s ministry zahraničí zemí NATO.

Je důležité, aby země reagovaly, a to i kolektivně jako NATO, aby ukázaly Rusku, že hranice nelze překročit, řekl poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan skupině pobaltských představitelů během setkání v červnu.

Země NATO však pravděpodobně budou muset přijmout určité riziko, protože hybridní aktivity Ruska jsou příliš nákladově efektivní na to, aby je zastavily. Neexistuje žádná jasná odpověď, která by zajistila odstrašení, diskutovali úředníci na schůzce.

John Kirby, mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost, uvedl, že USA pozorně sledují ruskou škodlivou aktivitu, ale uvedl, že jejich úsilí čelit Putinovi se zaměřuje na sankce zaměřené na ruskou válečnou ekonomiku a zvýšení vojenské a ekonomické podpory Ukrajiny.

"Sledujeme tyto, cituji, necituji, 'hybridní útoky', abych použil vaši frázi, zblízka," řekl Kirby v odpovědi na otázku The Hill, zda se toto téma bude řešit na summitu vůdců zemí G7 tento týden, nebo na summitu NATO, který se bude konat v červenci ve Washingtonu.

"Jsme si samozřejmě vědomi toho, že to jsou věci, které Rusko dělalo v minulosti a určitě pokračuje v dokazování své schopnosti dělat i nyní. Je to stránka z jejich scénáře."

Lídři Bukurešťské devítky – zemí na východním křídle NATO – vyjádřili naléhavost v prohlášení z počátku tohoto týdne: "Jsme hluboce znepokojeni nedávnými zhoubnými hybridními aktivitami Ruska na spojeneckém území, které představují hrozbu pro bezpečnost Spojenců," uvedli.

"Tyto incidenty jsou součástí zintenzivňující se kampaně aktivit, které Rusko nadále provádí v euroatlantickém prostoru, včetně sabotáží, násilných činů, kybernetického a elektronického rušení, provokací souvisejících se spojeneckými hranicemi, dezinformačních kampaní a dalších hybridních operací."

Estonský velvyslanec při NATO Luik uvedl, že dosavadní reakce jsou zaměřeny na obranné akce, ale že prioritou by mělo být sdílení informací mezi zeměmi, které zažívají tyto typy útoků.

"Náš postoj je takový, že bychom měli být jednotní, měli bychom být také otevření, což znamená, že bychom měli veřejnost informovat, co Rusko dělá, a vysvětlovat, jak funguje," řekl.

"A samozřejmě je velmi důležité vyměňovat si informace mezi spojenci, protože modus operandi těchto různých skupin je často dost podobný. Výměna informací je důležitá."

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po páteční schůzce ministrů obrany NATO uvedl, že aliance upřednostňuje sdílení zpravodajských informací a že potenciální akce pravděpodobně zahrnují uvalení dalších omezení na ruské zpravodajské pracovníky, omezení jejich pohybu nebo jejich případné vyhoštění.

"To, co NATO udělalo, je to, že částečně upozornilo spojence, že se nejedná o jednotlivé náhodné věci, ale o součást kampaně Ruska nebo kampaně nepřátelských akcí," řekl.

Elisabeth Braw, autorka knihy "The Defender's Dilemma: Identification and Deterring Gray-Zone Aggression" (Dilema obránce: Identifikace a odstrašení agrese v šedé zóně), uvedla, že tyto provokace je těžké odhalit a předvídat. A neexistují žádná jasná pravidla pro reakci.

"Důvodem, proč neexistuje žádný trest, je to, že to není vojenský útok, takže nemáme knihu pravidel, jak reagovat," řekla. Velkou výzvou je také přisouzení viny. Trvalo sedm let, než české úřady poukázaly na to, že za žhářským útokem v roce 2014 stojí Rusko.

"Nemůžeme reagovat stejným způsobem a vydávání odsouzení pachatele zrovna neděsí," řekla Braw, která je také vedoucí pracovnicí Atlantické rady v její Transatlantické bezpečnostní iniciativě.

Braw také zpochybnila, zda je odpovědností NATO reagovat na útoky v šedé zóně, a řekla, že je důležitější, aby vlády budovaly odolnost v rámci veřejného a soukromého sektoru.

"Myšlení se od posledního summitu NATO příliš neposunulo," řekla.

"Vláda se bude muset zapojit – až bude přemýšlet o správné obraně a strategii odvety... soukromého sektoru," dodala a zmínila řadu iniciativ ze Švédska, České republiky, Finska a Austrálie, které vybudovaly spolupráci s širší společností při identifikaci a potlačování takových hrozeb.

"Švédská agentura pro psychologickou obranu je opravdu dobrým modelem, pokud jde o odhalování dezinformací, které přicházejí ze zahraničí... Česká republika má cvičení v šedé zóně, na které jsou zvány firmy, myslím, že je to skvělé schéma. Doufám, že to převezmou i ostatní země a v podstatě zkopírují to, co udělali Češi."

Braw také navrhla, že díky sdílení informací mezi spojenci NATO by členské státy, které se nestaly oběťmi útoků, mohly v tichosti uvalit vízová omezení na jednotlivce identifikované jako pachatelé.

"Mnoho vlád není zvyklých na tento celospolečenský přístup a upřímně řečeno, je to opravdu obtížné. Pracuji na spoustě těchto ožehavých témat a je opravdu těžké na to přijít."

Can Kasapoğlu, nerezidentní vedoucí pracovník Hudsonova institutu, varoval, že Rusko může zvýšit počet hybridních útoků proti zařízením na výrobu obranného materiálu v Evropě v souvislosti se summitem NATO.

Jako hlavní varovné signály označil květnový požár v chemičce v Německu, jejíž mateřská společnost je napojena na výrobu protivzdušné obrany pro Kyjev, a zmaření žhářského pokusu o útok v České republice, označeného za terorismus.

"Uvažujeme-li jako Rusové a studujeme-li ruské vojenské myšlení, evropský obranný průmysl by byl po summitu NATO vystaven obrovským rizikům ze strany ruských podvratných a sabotážních aktivit. Na to si musíme dávat velký pozor," řekl.

Kasapoğlu vyzval k přetvoření toho, jak země pohlížejí na zhoubné aktivity Ruska, a poukázal na akce, které sahají daleko za evropské hranice NATO, aby zahrnovaly ruské vojenské a politické vlivové kampaně v Africe a propagandistické úsilí, jehož cílem je obrátit země globálního jihu proti Západu.

"První krok, který musíme podniknout, je pochopit, že nemáme ani správnou diagnózu... Pokud je diagnóza špatná, mohu zaručit, že léčba bude špatná," řekl.

"Nazval bych to neomezenou ruskou válkou. Ruský způsob vedení války nemusí být a není omezen západními intelektuálními hranicemi, které si namlouváme. Ruský způsob vedení války je bezuzdná válka. Válčení všemi prostředky."

Summit NATO, který se bude konat ve Washingtonu od 9. do 11. července, bude testem toho, jak vážně Aliance – a zejména USA – bere tuto hrozbu.

"Pozice USA má v NATO zásadní význam, a to zejména proto, že USA jsou hostitelskou zemí, což jim dává ještě větší důležitost," řekl Luik pro The Hill.

"Pozice ještě nejsou vytesány do kamene."

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
2799

Diskuse

Obsah vydání | 21. 6. 2024