NATO se připravuje na Trumpa. Jak chce Aliance změnit pomoc Ukrajině a kdo je proti ní

19. 6. 2024

čas čtení 10 minut
"Paradoxem je, že čím déle plánujeme Ukrajině ve válce pomáhat a čím déle se k tomu zavazujeme, tím kratší může být válka a tím dříve může na Ukrajinu přijít mír. Protože naše důvěryhodné dlouhodobé závazky ukazují Moskvě, že nás nebude moci přečkat," cituje Iryna Kuteleva.

Toto prohlášení generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga definuje myšlenku rozhodnutí, která na konci minulého týdne připravili ministři obrany Aliance, kteří se sešli v Bruselu.

Část svých plánů dokonce schválili: Výsledkem bruselského jednání byl dokument s ambiciózním názvem "Operační plán rozšíření podpory Ukrajiny".

Jejím úkolem je převzít kontrolu nad vojenskou pomocí Aliance Ukrajině a učinit ji systematičtější a předvídatelnější. Toto rozhodnutí má také kompenzovat neúspěch Stoltenbergova nápadu vytvořit pětiletý fond pro vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 100 miliard dolarů.

Aby Aliance tento "operační plán" podpořila, byla nucena přistoupit na kompromis s Viktorem Orbánem. Maďarsko získalo právo nefinancovat vojenskou pomoc Kyjevu a výměnou za to slíbilo, že tento dokument nebude blokovat.

Orbán však nebyl jediným problémem.

Plán financování Ukrajiny, který počítá s přidělováním pomoci spojenci ve výši 40 miliard eur ročně, byl nečekaně zablokován státem, který se obvykle počítá mezi věrné přátele Kyjeva.

Proč NATO učinilo pouze jeden krok, ale neučinilo druhý? A podaří se odblokovat přijetí plánu finanční pomoci?

"Chronická nemoc" západní pomoci

Ukrajina se v posledních měsících potýkala s obtížemi v dodávkách západních zbraní a nezbytných finančních prostředků pro boj s ruskou agresí.

Hlavním problémem pro Kyjev byla samozřejmě sága se schválením pomoci v americkém Kongresu, která se táhla šest měsíců, díky čemuž mohla ruská okupační armáda obnovit ofenzívu, i když s omezeným úspěchem.

Problémy však byly (a bohužel stále zůstávají) nejen s rozpočtovým rozhodnutím Spojených států, které Kongres přijal, byť opožděně.

Vzpomeňme si na epos o slíbeném, ale nerealizovaném plánu EU na výrobu milionu granátů (za což byla Evropská unie ostře kritizována generálním tajemníkem Aliance). Rizika navíc zhoršuje očekávaný návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Jeho nejednoznačná prohlášení o možném zastavení pomoci Ukrajině, stejně jako jeho nepředvídatelnost, znepokojují spojence v NATO.

Příprava na možné Trumpovo prezidentství je samostatnou otázkou.

Trump opakovaně zopakoval, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za podporu Ukrajiny, aby se výše evropské pomoci rovnala pomoci Spojených států.

Stoltenberg proto již v dubnu začal prosazovat myšlenku poskytování "spolehlivé a předvídatelné" bezpečnostní podpory Ukrajině v dlouhodobém horizontu.

Původně se předpokládalo, že NATO převezme klíčovou roli v Obranné kontaktní skupině (známé jako Ramsteinský formát), kterou nyní vykonávají Spojené státy. Mělo to logiku, protože ve skutečnosti téměř všechny zbraně, které Ukrajina dostane, poskytují členové NATO. Podle Stoltenbergových výpočtů tvoří 99 % vojenské pomoci ukrajinským ozbrojeným silám. Proto se zdá logické, že je to právě Severoatlantická aliance, která koordinuje tyto snahy.

Spojené státy však byly k takovému návrhu skeptické. Zejména kvůli principu konsensu rozhodnutí NATO, který by tento proces učinil těžkopádným a nejistým.

Nakonec byla tato myšlenka změněna: Plánují vytvořit samostatnou strukturu, která bude fungovat nezávisle na kontaktní skupině vedené Spojenými státy a koordinované Aliancí.

To vše však nevyřešilo problém stability a dlouhodobých dodávek.

Hodně zbraní a na dlouhou dobu

Za tímto účelem Stoltenberg navrhl zvláštní plán, který se měl původně jmenovat Mise NATO Ukrajina. Překážkou však byla pozice Německa, kterému se slovo "mise" v názvu nelíbilo; z tohoto důvodu byl název iniciativy změněn na nudnější a byrokratičtější "Operační plán pro rozšíření podpory Ukrajiny".

Podstata je ale důležitější než název.

Nápad generálního tajemníka vytvořit zvláštní fond na 100 miliard eur, které by se vynaložily na nákup zbraní, neuspěl. Jens Stoltenberg však navrhl nové a čistě z hlediska nákladů ještě ambicióznější schéma: Spojenci se měli společně zavázat k výdajům nejméně 40 miliard eur ročně na smrtící i nesmrtící pomoc Ukrajině.

To mělo hned dva cíle: Zvýšit předvídatelnost financování ozbrojených sil Ukrajiny a také spravedlivě rozdělit finanční zátěž mezi země NATO.

Tyto dvě otázky byly klíčové na schůzce ministrů obrany NATO v Bruselu, poslední ministerské schůzce před summitem Aliance ve Washingtonu, D.C., kde měli vedoucí představitelé finalizovat nezbytná rozhodnutí.

Ministři se dohodli na plánu na rozšíření podpory Ukrajiny, který Stoltenberg oficiálně oznámil v pátek. "To umožní vedoucím představitelům NATO zahájit tuto práci (na novém schématu pomoci Ukrajině) na červencovém summitu ve Washingtonu," řekl.

Slovo "start" však naznačuje, že alespoň prozatím neexistuje žádné konečné rozhodnutí.

Wiesbaden kromě Ramsteinu

Co tedy Stoltenbergův plán obnáší?

Podle jeho plánu NATO v budoucnu převezme mezinárodní koordinaci dodávek zbraní a výcviku pro ukrajinské ozbrojené síly. Šéf Aliance zároveň upřesnil, že NATO nepřevezme odpovědnost za Ramstein od Spojených států – tento formát zůstane.

Místo toho bude NATO duplikovat jiný americký mechanismus.

Řeč je o pentagonské Ukrajinské bezpečnostní asistenční skupině (SAG-U), která působí v evropském ústředí amerických ozbrojených sil v německém Wiesbadenu. SAG-U pod vedením generála Christophera Cavoliho (velitele amerických sil v Evropě) sestavuje balíky vojenské pomoci Ukrajině, zajišťuje náhradní díly, poskytuje opravárenské kapacity a koordinuje výcvik ukrajinských vojáků.

Nyní však bude mít tato skupina "dvojče NATO".

Nové velitelské struktury Aliance, které budou zodpovědné za dodávky zbraní na Ukrajinu, navíc povede také generál Cavoli a bude sídlit ve Wiesbadenu.

A ve východní části Aliance budou pod vedením tohoto "dvojčete" vznikat logistické uzly.

Do těchto aktivit bude zapojeno téměř 700 vojáků z členských a partnerských zemí NATO. A k zajištění její práce bude využita velitelská struktura a společné financování Aliance.

Nový systém pomůže zajistit stabilitu bezpečnostních dodávek pro Ukrajinu, je generální tajemník přesvědčen. "Silnější role NATO pomůže Ukrajině získat potřebnou předvídatelnost," uzavírá.

Kompromis s Orbánem

Vytvoření jakéhokoli nového mechanismu NATO vyžaduje jednomyslnost. Aby se vyhnul krachu, vedl Stoltenberg separátní rozhovory s nejčastějším blokátorem rozhodování o Ukrajině, maďarským premiérem Viktorem Orbánem.

Maďarské veto bylo koneckonců předvídatelné. Orbán již dříve v komentáři k nové iniciativě Aliance řekl, že by to mohlo vést k "přímé konfrontaci" s Ruskem, a slíbil, že bude s Aliancí "bojovat", aby jeho země mohla zůstat stranou.

V předvečer ministerské schůzky proto Stoltenberg odletěl do Budapešti, aby se setkal s maďarským premiérem.

A na tiskové konferenci po jejich setkání Orbán slavnostně oznámil, že se s generálním tajemníkem Aliance dohodl na kompromisu: Maďarsko se nepřipojí k žádné formě podpory Ukrajině, ale nebude blokovat ani klíčová rozhodnutí. Maďarský premiér zdůraznil, že je stále proti podpoře Ukrajiny, ale údajně "nemá žádný vliv na ostatní země Aliance".

Maďarsko se proto nebude podílet na dodávkách smrtících zbraní ozbrojeným silám Ukrajiny ani na výcviku ukrajinské armády, ale bude plnit své závazky vůči NATO, zejména poskytováním příspěvků do rozpočtu Aliance.

Stojí za zmínku, že Slovensko, které po nástupu vlády vedené odporným Robertem Ficem k moci zastavilo vojenskou pomoc Ukrajině, se veřejně nepostavilo proti plánům generálního tajemníka NATO.

To Stoltenbergovi dodalo jistotu, že žádná jiná země nebude následovat příkladu Maďarska.

Ale ukázalo se, že všechno není tak jednoduché.

Ujednání s nedostatkem hotovosti

Ve skutečnosti je to konec pozitivních zpráv pro Ukrajinu.

Ministři obrany NATO se nedokázali dohodnout na dlouhodobých finančních závazcích na pomoc Ukrajině.

Stojí za to objasnit: Navrhovaná částka 40 miliard eur odpovídá současné úrovni podpory Ukrajině. Ale Stoltenberg z toho chtěl udělat spodní hranici pomoci Kyjevu.

Zároveň šlo o rozhodnutí, že minimální příspěvek každé země je úměrný velikosti jejího HDP. (To mimochodem znamená, že asi polovinu této částky by měly stále poskytovat Spojené státy.)

Tento plán však nemohl být schválen.

Podle Stoltenberga se země NATO "nadále dohadují na postoji" k této otázce před summitem ve Washingtonu.

Překážkou byl nesouhlas Itálie.

Itálie se nestaví proti podpoře ozbrojených sil Ukrajiny – to znamená, že to nevypadá jako maďarský problém. Jedinou otázkou je částka.

V Římě se odhaduje, že podle nového principu by země měla ročně převést na pomoc Ukrajině asi 3,5 miliardy eur. Jak však poznamenal italský ministr obrany Guido Crosetto, je to příliš mnoho pro zemi, jejíž výdaje na obranu ještě nedosáhly povinných 2 % HDP pro člena NATO.

"Až dosáhneme dvou procent, budeme diskutovat o dalších investicích," řekl Crosetto novinářům.

Stále není jasné, jak a v jaké formě budou spojenci schopni dosáhnout kompromisu ohledně nového programu pomoci.

Poslední slovo mají lídři členských států Aliance, kteří se za měsíc sejdou ve Washingtonu. Učiní konečné rozhodnutí jak o plánu na rozšíření podpory, tak o dlouhodobém financování.

A Stoltenbergovi zbývá ještě měsíc na to, aby vytvořil další diplomatický zázrak a dohodl se se všemi na plánu, který Vladimira Putina nenechá v iluzích, že může počkat, až Západ pomoc Ukrajině prostě omrzí.

Zdroj v ukrajinštině: ZDE

1
Vytisknout
1791

Diskuse

Obsah vydání | 20. 6. 2024