Obnova a integrace Ukrajiny: Ještě prospěšnější, než si myslíte

19. 6. 2024

 

Ukrajinské orgány mají silnou institucionální paměť a navzdory změnám ve vládě pokračují v práci. Proces samozřejmě potřebuje silného lídra, který bude brzy jmenován. Systém je však vybudován dobře, aby zajistil hladkou a udržitelnou práci navzdory všem změnám.

Ukrajinské podniky, od malých farem až po velké společnosti, navíc v posledních dvou letech prokázaly pozoruhodnou odolnost a přizpůsobivost, což nabízí solidní příklad toho, jak může proces obnovy pokračovat.

Navzdory válce Ukrajinci zavedli efektivní logistiku, zůstali ziskoví a pokračovali v dodávkách výrobků partnerům.

Například zemědělec z Černivců úspěšně vytvořil dodavatelské řetězce pšenice tím, že kvůli zablokovaným přístavům přeorientoval produkty na obchodníky v Rumunsku.

Státní železniční společnost Ukrzaliznytsia loni zdvojnásobila dodávky produktů, což zemědělcům pomohlo dodávat zboží a splácet úvěry.

Logistická společnost z Oděsy zajišťovala vývoz obilí, kukuřice a pšenice do afrických zemí postižených hladomorem, zejména do přístavů Džibuti a Mombasa. Vývoz ukrajinského obilí pomohl snížit ceny základních potravin, z čehož měly prospěch země jako Etiopie, Keňa a Somálsko.

Navzdory problémům, které představuje blokáda černomořských přístavů, proto ukrajinské podniky zavedly alternativní trasy využívající železniční dopravu a přepravu křížem krážem.

Tyto úspěchy jsou chvályhodné, nicméně další fáze vývoje - vstup do EU a další integrace do západních institucí - bude ještě náročnější. Ukrajinci budou muset převzít iniciativu, a to také udělají.

Pro ty, kteří již členy EU jsou, představuje nadcházející rozšíření významnou výzvu, ale také příležitost, aby Unie přezkoumala své politiky, aktualizovala pravidla a postupy a vnesla do svého rozvoje nový impuls. Integrace nových členů může zvýšit politický a hospodářský vliv EU a posílit její postavení ve světě.

Již několik let se tvrdí, že ukrajinská ekonomika má potenciál být pro EU přínosem. Jak přínosná by však ukrajinská integrace skutečně mohla být a jaká klíčová odvětví by EU měla zlepšit?

Probíhající plnohodnotná válka hluboce ovlivnila ukrajinskou ekonomiku a její růstový potenciál. V roce 2022 vedla ruská invaze k téměř 30% poklesu ukrajinského HDP.

Přesto Ukrajina prokázala odolnost a její HDP dosáhne v roce 2023 přibližně 150,6 miliardy USD a HDP na obyvatele 3 820 USD. V roce 2023 ekonomika vzrostla o 4,8 %, i když se předpokládá, že v roce 2024 se růst zpomalí na 3,2 % kvůli menší úrodě a nedostatku pracovních sil. Národní banka Ukrajiny předpokládá v roce 2024 meziroční růst HDP o 3,0 %.

Podle ministerstva hospodářství Ukrajina také zvýšila objem vývozu o 112 000 tun na téměř 100 milionů tun zboží v roce 2023. Od začátku plnohodnotné invaze založili cizinci na Ukrajině více než 2 600 společností, přičemž nejaktivnějšími podnikateli jsou turečtí, uzbečtí, polští a američtí občané.

Mezinárodní podpora ze strany partnerů se stala ještě důležitější. V roce 2024 má zahraniční financování dosáhnout 10,1 miliardy dolarů, což je 83,7 miliardy dolarů od začátku plnohodnotné války. Mezinárodní pomoc směřuje na financování prioritních sociálních výdajů státního rozpočtu Ukrajiny.

Evropská unie navíc vytvořila svůj program finanční pomoci: Nástroj pro Ukrajinu. V souladu s tím bude v období 2024-2027 vyčleněno 50 miliard eur na financování státního rozpočtu, stimulaci investic a technickou podporu při realizaci programu.

Součástí nástroje Ukraine Facility je také investiční rámec pro Ukrajinu, jehož cílem je přilákat investice soukromého sektoru. Očekává se, že tento rámec s rozpočtem 9,3 miliardy EUR přitáhne do ukrajinské ekonomiky přibližně 40 miliard EUR prostřednictvím nástrojů pro sdílení rizik, smíšeného financování a grantů.

EU a Ukrajina dlouhodobě zakládají své partnerství na společných hodnotách demokracie, právního státu, dodržování mezinárodního práva a lidských práv. Podpis a ratifikace dohody o přidružení mezi Ukrajinou a EU však také odstartovaly rozvoj nové formy vztahů na principech politického přidružení a hospodářské integrace.

Dohoda o přidružení mezi EU a Ukrajinou byla podepsána v roce 2014 a prohloubená a komplexní zóna volného obchodu (DCFTA, hlava IV dohody) je prozatímně v platnosti od roku 2016. Cílem prohloubené a komplexní zóny volného obchodu je posílit hospodářské a obchodní vztahy, což povede k postupné integraci Ukrajiny do jednotného trhu EU. EU již plně liberalizovala obchod s dovozem z Ukrajiny v rámci autonomních obchodních opatření (ATM) na podporu ukrajinské ekonomiky a umožnila bezcelní přístup k široké škále zemědělských produktů.

Ukrajinská ekonomika je tedy připravena na integraci a představuje pro EU různé příležitosti. V následujících oddílech je uveden přehled toho, jak by mohlo být pro ukrajinské zemědělství, průmyslové odvětví a odvětví informačních a komunikačních technologií nejpřínosnější.

Ukrajina má mezi evropskými zeměmi nejrozsáhlejší plochu orné půdy. Válka samozřejmě vážně zasáhla ukrajinský zemědělský sektor, přesto se Ukrajina přizpůsobila - jak dokládají níže uvedené statistiky.


Obchod EU s Ukrajinou se zemědělským zbožím vykazuje značný růst, přičemž vývoz na Ukrajinu tvoří podstatnou část celkového vývozu několika členských států EU. Například vývoz na Ukrajinu představoval v roce 2022 2,8 % celkového vývozu Polska, což je nejvíce mezi členskými státy EU.

Integrací ukrajinského zemědělského odvětví by EU profitovala ze zvýšené zemědělské produkce a rozmanitosti, což by posílilo potravinovou bezpečnost a stabilitu v rámci Unie i v celosvětovém měřítku. Zrušení dovozních cel a opatření na ochranu obchodu u ukrajinského dovozu umožnilo EU zachovat stabilní dovoz produktů, jako je slunečnicový olej, kukuřice, sójový olej, dřevo a řepka.

Ukrajina již dodává téměř polovinu dovážených obilovin do EU, 80 % slunečnicového oleje a 25 % drůbežího masa. Podle prognóz by se podíl EU na světovém vývozu pšenice měl zvýšit na přibližně 30 %.

Integrace Ukrajiny by také potenciálně zvýšila celkový rozpočet společné zemědělské politiky, aby se do něj vešly rozsáhlé ukrajinské zemědělské zdroje. Integrace Ukrajiny by také mohla přimět EU k revizi a zlepšení svých zemědělských politik a přidělování rozpočtu, což by vedlo k celkovému zlepšení v rámci Unie.

Kromě toho by byl pro EU životně důležitý rozvoj výroby biometanu na Ukrajině. Vývoz biometanu z Ukrajiny do EU významně přispěje k dosažení klíčových cílů Zelené dohody EU.

Mezi tyto cíle patří splnění požadovaných cílů výroby biometanu pro účastníky trhu EU, které mají podle odhadů vzrůst ze 4,2 miliardy metrů krychlových ročně v roce 2023 na 35 miliard metrů krychlových ročně v roce 2030 a 90-125 miliard metrů krychlových ročně do roku 2050. Kromě toho posílí spolupráci v oblasti čistých technologií a čistých nulových technologií, integruje průmyslové ekosystémy a hodnotové řetězce EU a Ukrajiny a podpoří dvoustranný obchod mezi Ukrajinou a EU.

Před plnou invazí Ruska se ukrajinský těžební a metalurgický komplex podílel na HDP země více než 10 % a představoval více než 30 % předválečného vývozu. Z dvanácti oceláren činných před rokem 2014 jich však zůstalo pouze šest a v současné době je v provozu pouze pět.

Pokles výroby železné rudy, surového železa a oceli je způsoben vážnými logistickými omezeními, blokádami přístavů, obsazením a poškozením hutního majetku a přerušením dodávek energie v důsledku raketových útoků a útoků dronů.

Navzdory těmto problémům má však toto odvětví značný potenciál rozvoje a nabízí příležitosti pro strukturální transformaci a hospodářský růst jak pro Ukrajinu, tak pro EU. Vzhledem k tomu, že dekarbonizace metalurgického průmyslu nabývá na významu v celosvětovém měřítku i v EU, má Ukrajina dobré předpoklady stát se klíčovým dodavatelem vysoce kvalitní železné rudy, "zeleného" železa a oceli - jak je patrné z níže uvedených údajů.


Ukrajina je významným producentem kritických surovin, jako je titan a grafit, a zaujímá celosvětově vedoucí postavení v produkci a zásobách ilmenitových rud. Země má také významná ložiska mědi, lithia, niklu, kobaltu, manganu a uranu. Využitím těchto zdrojů by se Ukrajina mohla stát lídrem v těžbě kritických nerostných surovin a pozitivně ovlivnit trh EU, což by podpořilo potřeby Evropy v oblasti zelené energie a inovativních technologií.

Ukrajinské zásoby by také mohly Evropě pomoci snížit závislost na Číně, pokud jde o kritické suroviny, zejména titan a wolfram. Ukrajinský průmyslový sektor, zejména v energeticky náročných odvětvích, by mohl být pro EU přínosem díky dodávkám nízkouhlíkové elektřiny, modrého a zeleného vodíku a dalších energeticky náročných produktů. To by zvýšilo energetickou bezpečnost a přispělo k cílům EU v oblasti dekarbonizace. Přistoupení by rovněž znamenalo obnovu a nahrazení zastaralých sítí a zařízení na Ukrajině, což by vytvořilo významný trh pro energetické technologie a průmyslové investice EU.

Integrace Ukrajiny by rovněž zvýšila vnitřní zdroje kritických kovů a surovin, jako je lithium, které jsou potřebné pro odolnost evropského průmyslu a přechod na čistou energii. To by zvýšilo konkurenceschopnost EU a vytvořilo nové udržitelné, technologicky vyspělé, na vývoz orientované klastry pro výrobu lithium-iontových baterií, výrobků z titanu a dalších kritických výrobků na bázi minerálů.  Evropské společnosti již z Ukrajiny dovážejí značné objemy surového železa a oceli a s dalšími investicemi by země mohla modernizovat a rozšířit svou výrobu.

V neposlední řadě Ukrajina díky válce také získala významné zkušenosti se svými partnery z EU v oblastech, jako je odminování, sdílení zpravodajských informací, satelitní snímkování a boj proti kybernetickým hrozbám. Ukrajina také výrazně posílila svůj obranný sektor, zahájila hromadnou výrobu bezpilotních letounů dlouhého doletu a rozšířila kapacity výroby munice, což může výrazně posílit vojensko-průmyslové kapacity EU.

Podle zprávy Evropské komise o balíčku rozšíření do roku 2023 je připravenost Ukrajiny na digitální transformaci hodnocena jako střední až dobrá a země za posledních 18 měsíců učinila významné pokroky - viz níže.

Ukrajina má také značný inovační potenciál, což dokazují úspěšné startupy jako Grammarly, People.ai, Reface a GitLab, které dosáhly statusu jednorožce. Před válkou Ukrajina zahájila iniciativu Diia City, v níž je nyní registrováno více než 1 000 společností a která nabízí nízké daňové sazby a státní záruky pro IT podniky.

Ukrajina je vysoce digitalizovaná, 490 státních služeb je dostupných online. Prostřednictvím mobilní aplikace Diia mají Ukrajinci přístup k více než 40 elektronickým veřejným službám, které v roce 2023 využije 64 % obyvatel. Na podporu elektronické interakce mezi národními zdroji byl zaveden systém Trembita podporovaný EU, který poskytuje jednotný přístup k údajům státního registru. Kromě toho Ukrajina využívá moderní nástroje v klíčových oblastech, jako je zadávání veřejných zakázek a prodej a pronájem státního majetku (Prozorro a Prozorro.Sale), které jsou mezinárodně uznávané.

Významného pokroku bylo dosaženo také v oblasti služeb vytvářejících důvěru a elektronické identifikace. Ukrajina aktualizovala své zákony tak, aby byly v souladu s nařízením EU o eIDAS, a požádala o vzájemné uznávání svých elektronických služeb vytvářejících důvěru. Kromě toho byla Ukrajina zařazena na seznam důvěryhodných třetích zemí pro elektronické podpisy, což zajišťuje, že splňují normy EU a jsou technicky ověřeny na portálu Evropské komise.

Integrace Ukrajiny do EU by umožnila přístup k velkému počtu odborníků v oblasti IT, podpořila by inovace a posílila digitální ekonomiku EU a mohla by pomoci řešit současný nedostatek pracovních sil v těchto oblastech v EU. Potenciál pro další finanční a obchodní integraci, která je poháněna pokrokem v oblasti IT a digitálních technologií, by mohl pozitivně ovlivnit HDP EU.

Sladění ukrajinského regulačního prostředí a digitálního rozvoje se standardy EU usnadní integraci Ukrajiny do jednotného digitálního trhu EU, což by mohlo zvýšit vývoz Ukrajiny do EU o 7,6-12,2 % v případě služeb a 11,8-17 % v případě zboží, zatímco vývoz EU na Ukrajinu by mohl vzrůst o 5,7-9,1 % v případě služeb a 17,7-21,7 % v případě zboží.

Tato transformace by posílila hospodářské vazby mezi Ukrajinou a EU, snížila by necelní obchodní překážky prostřednictvím digitalizace přeshraničních transakcí a sjednocení regulace v digitální oblasti.

Proces rozšíření se pravděpodobně bude časově shodovat s poválečnou obnovou Ukrajiny, což dále posílí úlohu EU při podpoře institucionálního rozvoje Ukrajiny. Zvýšená finanční pomoc a investice na Ukrajině jako součásti EU by podobně jako v případě předchozích rozšíření vedly k hospodářské konvergenci. To zahrnuje značnou finanční podporu prostřednictvím společné zemědělské politiky a politiky soudržnosti, což by vedlo k významnému hospodářskému rozvoji Ukrajiny.

Přínosy jsou však oboustranné. Přistoupení Ukrajiny k EU by potenciálně zvýšilo HDP EU prostřednictvím zvýšeného obchodu, migrace a přímých zahraničních investic, což by vedlo k vyšší zaměstnanosti, produkci a daňovým příjmům v Unii.

Dobře vzdělané ukrajinské obyvatelstvo, silná průmyslová základna a bohaté přírodní zdroje by mohly pomoci snížit závislost EU na strategických odvětvích, jako jsou potraviny, energetika, hutnictví, suroviny, obrana a informační technologie. Navzdory nižším odhadům počtu obyvatel (méně než 32 milionů na začátku roku 2023) zůstává počet obyvatel Ukrajiny jedním z největších mezi srovnávanými zeměmi a mezi současnými členskými státy EU zaujímá šesté místo, což bude mít pozitivní vliv na ekonomiku EU.

Integrace Ukrajiny do EU není jen strategickou výhodou, ale i krokem k odolnější a ekonomicky silnější Unii. Spolupráce a vzájemné výhody plynoucí z přistoupení Ukrajiny posílí postavení EU jako klíčového hráče na globální scéně a podpoří stabilitu, růst a inovace v celé Evropě.



Valerija Novak je spolupracovnice programu Budoucnost Ukrajiny. Narodila se na ukrajinském Krymu a v současné době žije v Kyjevě. Přináší více než devět let zkušeností ve veřejném sektoru, včetně působení v Nejvyšší radě, na ministerstvu spravedlnosti a v různých nevládních organizacích.