Rusko kvůli válce na Ukrajině zůstalo na severozápadní hranici s NATO prakticky bez armády

21. 6. 2024

čas čtení 4 minuty
Základny ruských ozbrojených sil poblíž hranic s Finskem byly výrazně vyprázdněny, a to navzdory hrozbám Moskvy, že rozšíří svou vojenskou přítomnost v regionu kvůli vstupu země do NATO, píše finské vydání deníku Yle s odvoláním na vysokého představitele finské rozvědky a také na satelitní snímky.

Do války na Ukrajině bylo převedeno asi 80 % techniky a vojáků z ruských základen u finských hranic, v zařízeních zůstali pouze instruktoři. Podobná situace je nyní pozorována téměř ve všech ruských regionech, s výjimkou Moskevské oblasti.

Podobné údaje poskytuje i norská zpravodajská služba. Podle jejích odhadů se počet ruských pozemních sil na poloostrově Kola během války snížil o 80 %. Podle norské rozvědky bude Rusku také trvat tři až pět let, než po skončení války na Ukrajině obnoví bojeschopnost ozbrojených sil.

Vladimir Putin při oznámení zahájení války s Ukrajinou uvedl, že jedním z cílů invaze bylo údajně čelit přiblížení "vojenské mašinérie NATO" k hranicím Ruské federace. Ruská agrese však naopak donutila ke vstupu do vojenského bloku dvě země sousedící s Ruskem. V loňském roce se k alianci připojilo Finsko, v důsledku čehož se délka hranice NATO s Ruskou federací zdvojnásobila - o 1,3 tisíce km a ozbrojené síly NATO byly doplněny jednou z nejbojeschopnějších armád v Evropě. Na jaře tohoto roku se Švédsko stalo členem Severoatlantické aliance. Polsko, které je členem NATO od roku 1999, navíc požádalo Spojené státy o rozmístění jaderných zbraní na svém území a také podepsalo smlouvu na nákup amerických systémů protiraketové obrany a protivzdušné obrany za 15 miliard dolarů.

Poté, co Finsko a Švédsko požádaly o vstup do NATO, ruský prezident řekl, že Rusko "nemá s těmito zeměmi takové problémy, jaké má s Ukrajinou". "Nemáme žádné územní problémy a spory, nic, co by nás mohlo znepokojovat. Pokud chtějí, jsou vítáni," řekl Putin. Prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov o tom hovořil 10. června.

Přesto Putin v březnovém rozhovoru s propagandistou Dmitrijem Kiseljovem řekl, že Rusko v souvislosti se vstupem země do NATO zvýší počet svých vojáků u hranic s Finskem. "Proč to udělali?" - Putin byl rozhořčen, když diskutoval o vstupu Finska do aliance. Prezident přitom okamžitě odpověděl na svou vlastní otázku: "Asi opravdu chtěli být členy západního klubu, pod nějakým "deštníkem". "My jsme tam vojáky neměli, teď je mít budou. Nebyly tam žádné systémy ničení, teď se objeví," vyhrožoval Putin.

V lednu loňského roku Valerij Gerasimov, který v té době zastával funkci náčelníka generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace, uvedl, že rozhodnutí Finska a Švédska vstoupit do NATO bylo jedním z faktorů, které ovlivnily záměr "upravit plán výstavby a rozvoje ozbrojených sil" Ruska, protože vedení země si stanovilo úkol "neutralizovat tyto hrozby". Poté slíbil, že pro tyto účely bude vytvořen moskevský a leningradský vojenský okruh, stejně jako armádní sbor v Karélii.

Náčelník rozvědky generálního štábu finských sil sebeobrany kontradmirál Juha Vaukhkonen zároveň uvedl, že ruské pozemní síly umístěné poblíž Finska utrpěly na Ukrajině těžké ztráty, a proto byl jejich počet ve srovnání se situací před válkou snížen na čtvrtinu. Na Ukrajinu bylo přepraveno velké množství zbraní a speciální techniky z různých skladů, dodal Vaukhkonen.

Na rozdíl od tvrzení Kremlu, že Rusko zahájilo válku na Ukrajině ze strachu z "rozšíření NATO", Západ před totální invazí opakovaně prohlásil, že neplánuje přijmout Kyjev do aliance. Zejména pouhý měsíc před začátkem nepřátelských akcí o tom hovořil americký prezident Joe Biden.

Zdroj ve finštině: ZDE

1
Vytisknout
1565

Diskuse

Obsah vydání | 25. 6. 2024