Vícero zemí dosáhne cíle NATO ve výši 2 % výdajů na obranu

21. 6. 2024

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pondělí oznámil, že 23 z 32 členských států aliance by mělo letos splnit své závazky v oblasti výdajů na obranu. To je o 13 zemí více ve srovnání s loňskými údaji a o pět více než dřívější odhad v únoru.

"Je to dobré pro Evropu i pro Ameriku," řekl Stoltenberg v projevu při odhalení nejnovějších čísel ve Washingtonu, "zejména proto, že velká část těchto dodatečných peněz se utrácí zde ve Spojených státech."

Cíl NATO v oblasti obranných investic byl dohodnut v roce 2014. Cílem závazku bylo, aby členové aliance vynaložili 2 % svého hrubého domácího produktu (HDP) na národní a společnou obranu a 20 % ročních výdajů na obranu vložili do nového vybavení. K velkému zděšení USA, největší vojenské mocnosti aliance, splnilo v loňském roce tento cíl pouze 10 zemí.

Na summitu NATO ve Vilniusu v roce 2023 se členské státy dohodly, že 2 % národního HDP budou minimálním závazkem výdajů na obranu, nikoli nejvyšším cílem, o který je třeba usilovat. Zdá se, že tento závazek spolu s dojmem pokračující ruské invaze na Ukrajinu měl účinek, jak ukazuje nejnovější zpráva NATO o výdajích na obranu. V rámci celé aliance všechny členské státy kromě Slovinska a Itálie zvýšily svůj obranný rozpočet.

Německo a Francie zvyšují výdaje

Tři hlavní země, které vynakládají nejvyšší procento národního HDP na obranu, jsou Polsko (4,12 %), Estonsko (3,43 %) a USA (3,38 %). Mezi zeměmi, které nejvýrazněji zvýšily své výdaje na obranu, jsou evropské mocnosti Německo a Francie.

Letos Německo poprvé od počátku 90. let splnilo dvouprocentní obranný cíl,uvedl v únoru mluvčí ministerstva obrany. Německo zvýšilo své vojenské výdaje v reakci na totální invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022. Podle NATO se Německo chystá letos za obranu utratit 90,5 miliardy eur (97,2 miliardy dolarů).

Očekává se, že Nizozemsko, jehož odcházející premiér Mark Rutte usiluje o to, aby se stal příštím generálním tajemníkem NATO, také splní cíl výdajů na obranu.

Ruttemu stále chybí souhlas jedné země, aby tuto funkci získal: Rumunsko ho zatím veřejně nepodpořilo. Stejně jako Rutte i rumunský prezident Klaus Iohannis kandiduje na příštího lídra NATO. Na vyřešení hlasování je však ještě čas, protože Stoltenbergovo funkční období končí v říjnu.

Nový seznam zemí, u nichž se očekává, že splní minimální cíl, zahrnuje Albánii, Černou Horu, Severní Makedonii, Bulharsko a Rumunsko.

Očekává se, že Turecko, Česká republika, Slovensko, nejnovější člen aliance Švédsko a jejich sousední Norsko také splní dvouprocentní cíl.

Větší investice do vojenského vybavení

Davis Ellison, strategický analytik z Haagského centra pro strategická studia, v rozhovoru pro DW uvedl, že kolektivní uznání cílů NATO je zvláště patrné při zkoumání, kolik výdajů na obranu je nyní věnováno na nové vybavení.

"V minulosti jste se hodně zaměřovali na personální náklady, které sahají od penzí po zdravotní péči a všechno ostatní," vysvětlil Ellison. "Ale nyní máte mnohem větší kolektivní investice do vybavení, což je více pro splnění cílů NATO než cokoli jiného." Bezpečnostní expert poukázal na to, že tyto dodatečné výdaje znásobily vojenskou sílu NATO.

Z 32 členských států NATO se očekává, že pouze Kanada a Belgie nesplní směrnici NATO o 20 % výdajích na obranu určených k vybavení výzbrojí. Očekává se, že Island také nedosáhne cíle, i když proto, že země nemá vůbec stálou armádu.

Země jako Chorvatsko, Portugalsko, Itálie, Kanada, Belgie, Lucembursko, Slovinsko a Španělsko nedosáhnou cíle minimálních výdajů NATO na obranu.

Trump a Rusko důvodem obav

Bývalý americký prezident Donald Trump, který doufá, že se po listopadových volbách vrátí do Bílého domu, v únoru alianci otřásl, když řekl, že bude "povzbuzovat" Rusko, aby útočilo na členy NATO, kteří nesplnili své finanční závazky.

"Nechránil bych (členy NATO)," řekl Trump svým příznivcům na shromáždění. "Ve skutečnosti bych povzbudil [Rusko], aby udělalo cokoli... chtějí. Musíte zaplatit. Musíš platit účty." To vyvolalo silnou reakci Bílého domu, který Trumpovo prohlášení odsoudil jako "otřesné a pomatené". Šéf NATO Stoltenberg poukázal na to, že tvrzení, že "spojenci se nebudou navzájem bránit, podkopává veškerou naši bezpečnost".

Ellison se domnívá, že nejistota ohledně budoucnosti vedla mnoho zemí ke zvýšení výdajů na obranu, aby splnily cíle NATO.

"V zákulisí toho, co se děje, je vždy trochu toho strašáka. Pokud Donald Trump znovu vyhraje, pak dojde k výraznému snížení americké podpory Evropě," řekl. "Zároveň si myslím, že je to jen součást kolektivního uznání mnoha dalších členů NATO, že existuje významná hrozba ze strany Ruska."

Ellison také věří, že členské státy znovu potvrdí své závazky v oblasti výdajů na obranu na nadcházejícím summitu NATO ve Washingtonu před listopadovými americkými volbami.

"Skutečným předělem pro to, zda to vydrží, nebo ne, bude summit v Nizozemsku příští rok, v závislosti na tom, jaká bude vláda," dodal. "Ale i mimo americkou administrativu si myslím, že je tu trochu spěch, aby se to prosadilo, protože budete mít také volby ve Velké Británii a Francii. Je to rok plný voleb."

Summit NATO, který pořádají Spojené státy ve Washingtonu, se bude konat od 9. do 11. července.

Zdroj v angličtině: ZDE