Hvězdička krajní pravice Jordan Peterson tvrdí, že nedávné záplavy v Brazílii způsobily hříchy

22. 6. 2024 / Fabiano Golgo

čas čtení 6 minut

Miláček krajní pravice, kanadský mimoň Jordan Peterson, pozvaný příznivci bývalého křesťanského fundamentalisty a autokratického brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, řekl tisícům lidí shromážděným v hudebním centru Porto Alegre, hlavního města nejjižnějšího státu Rio Grande do Sul, které před několika týdny postihly ničivé záplavy, že ke katastrofě došlo díky našim hříchům. Kdyby "gaučové" (tak se říká lidem z mého rodného státu a z Argentiny) tolik nehřešili, nemuseli jsme se dočkat božího hněvu v podobě povodní.

 

Jordan Peterson je doktor psychologie, klinický psycholog a bývalý profesor psychologie na Torontské univerzitě. Mezinárodní proslulost mu přineslo vydání knihy "12 pravidel pro život: protilátka proti chaosu". Peterson také slavně říkal, že "musíme obdivovat (Adolfa) Hitlera", protože byl "organizačním géniem". Kromě toho je Jordan kritický k hnutí LGBTQIA+ a sám sebe prezentuje jako konzervativce. Někteří psychologovi fanoušci tvrdí, že není fašista, jen klasický liberál, není rasista, jen uznává etnické rozdíly, není misogyn, jen odhaluje rozdíly mezi muži a ženami.

V tomto posledním případě, rozdílu mezi muži a ženami, psycholog často používá jako příklad humra a uvádí, že samice mořských živočichů si vybírá nejlepší samce k rozmnožování, zatímco oni bojují o teritorium. Tato dělba práce by se podle něj měla odrazit i v lidském životě.

K tomuto předpokladu dichotomického vztahu mezi řádem a chaosem, mužským a ženským, Peterson přidává evoluční psychologii. Autor se opírá především o abrahámovské mýty, aby zdůvodnil ztotožnění mužského s řádem a ženského s chaosem, i když občas cituje principy jin a jang taoismu, aby tuto premisu posílil. 

Peterson příhodně ignoruje jiné mytologie, například egyptskou, v níž je bohyně Maat zosobněním řádu, nebo hinduistickou, v níž vesmír není založen na protikladu mezi chaosem a řádem, ale na komplementaritě mezi tvořením, zachováváním a ničením, zosobněném trimurti. 

Představy sumak kawsay původních jihoamerických obyvatel nebo afrických orí jsou ovšem knize na hony vzdálené. Sumak Kawsay je výraz z kečuánštiny, tradičního jazyka And. "Sumak" znamená plnost a "Kawsay" znamená žít a tento výraz se používá k označení modelu rozvoje, který se v tropech  snažíme dlouhodobě uplatňovat a který zahrnuje organizovaný, udržitelný a dynamický soubor ekonomických, politických, sociokulturních a environmentálních systémů, které zaručují dosažení dobrého života. 

Sumak Kawsay je návrh založený na pěti principech: 1) bez vědění nebo moudrosti není života (Tucu Yachay); 2) všichni pocházíme z matky země ("Pacha Mama); 3) život je plný (hambi kawsay); 4) život je kolektivní (sumak kamaña); a všichni máme ideály nebo sny (Hatun Muskuy). Podle filozofa Javiera Lajo je sumak kawsay v andském pojetí rovnováha mezi "cítit dobře" ("Allin Munay") a "myslet dobře" ("Allin Yachay"), které společně vedou k "dělat dobře" ("Allin Ruay"), což je bod, v němž je dosaženo harmonie.

Pokud se Peterson zmiňuje o védách, činí tak povrchně, přičemž mezi májou a kognitivními předsudky vyvozuje přízemní paralelu. Tyto nedostatky spolu s barovým taoismem a povrchními výklady abrahámovských a řecko-římských mýtů vzbuzují jisté podezření ohledně serióznosti jeho práce s archetypy.

Perspektiva 12 pravidel pro život je zkrátka křesťanská, koloniální, mužská, hierarchická a meritokratická. Filozofií, k níž má nejblíže, je utilitarismus, což je s jeho jungovským základem poněkud nenormální kombinace. Jak však kniha plní svůj zjevný účel - vést mladé lidi na cestě k dobrému životu? 

Základem Petersonovy eudemonologie je přiznání utrpení jako neoddělitelného aspektu existence. Z tohoto uznání vyplývají pro člověka dvě možnosti: vzdát se, tj. ignorovat etické zásady, jako je úcta k druhým a nenásilí, nebo čelit nihilismu a hledat smysl. Podle autora se každý člověk rodí se sklonem k etickému chování, ale neschopnost vyrovnat se s frustrací - nebo prostá lenost - ho nutí podlehnout okamžitému uspokojení. Proto by rozvíjení smyslu pro odpovědnost a disciplínu vycházející z transcendentního smyslu byly způsoby, jak dobře žít. 

Peterson každé z pravidel ideálního chování ilustruje osobními zkušenostmi, z nichž některé jsou velmi bolestné, například vážná nemoc, kterou trpí jeho dcera. Je těžké nesoucítit s peklem, kterým si jeho rodina prošla, a zajímalo by mě, do jaké míry to mohlo přispět k nevyrovnanosti, která vedla k jeho kariéře krajně pravicového guru.

Dobrým testem eudemonických příruček je prozkoumat životy jejich autorů. Pokud jsou historické zprávy správné, měl například Epiktétos dokonalé chování. Bohužel se ukazuje, že Peterson je jen dalším pokrytcem. Zatímco káže o odpovědnosti za své slovo, na Twitteru šíří konspirační teorie a zveřejňuje například úryvky z fetišistických pornografických filmů, jako by pocházely z čínských "spermabank". Zatímco káže o disciplíně, je závislý na benzodiazepinech do té míry, že se musel podrobit umělému kómatu, aby si svou závislost vyléčil na ruské klinice. 

Po návratu z léčby autor vydal novou knihu s názvem Mimo řád: 12 dalších pravidel pro život, přestože v několika vlastních přikázáních selhal. Jedním z Petersonových nových pravidel je "vzdát se ideologie", a zdá se, že i v tomto selhává, stejně jako v "nedovolit si stát se uraženým, prolhaným nebo arogantním", soudě podle toho, že trvá na bludu, že údajná "progresivní kultura" ničí svobodu, vědu a zkrátka "Západ". 

Peterson se svým chováním ukazuje jako další heterosexuální běloch, kterému vadí, že je nucen sdílet některá svá privilegia s historicky utlačovanými menšinami, a který se místo toho, aby se zamyslel nad svým místem ve světě, rozhodl obejmout krajní pravici.

1
Vytisknout
3266

Diskuse

Obsah vydání | 25. 6. 2024