Litva vynaloží 1,2 miliardy dolarů na opevnění hranice s Ruskem a Běloruskem

7. 5. 2025

Litva, která se nachází na východním křídle NATO, a další baltské státy Lotyšsko a Estonsko – všechny sousedí s Ruskem – se obávají, že by mohly být další v hledáčku Moskvy, pokud by vyhrála válku proti Ukrajině.

Všechny tři země od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 posilují obranu a posílily bezpečnost hranic kvůli tomu, co označují za Ruskem inspirovaný příliv migrantů na hranicích.

Nejnovější tlak na výdaje by Litvě umožnil "blokovat a zpomalovat akce nepřátelských států", uvedlo ministerstvo obrany.

Dodalo, že Litva "v příštích 10 letech vyčlení na projekt kontramobility přibližně 1,1 miliardy eur".

V lednu Litva oznámila, že v letech 2026 až 2030 plánuje vynaložit na obranu 5-6 % HDP ročně.

Ministerstvo obrany uvedlo, že probíhá "intenzivní" práce na identifikaci toho, jak "zajistit integritu baltské obranné linie".

Uvedlo, že 800 milionů eur z celkové částky bude vynaloženo na protitankové miny.

Baltské státy se také připojily k Finsku a Polsku, které se letos rozhodly odstoupit od Ottawské úmluvy, která zakazuje získávání, výrobu, skladování nebo používání protipěchotních min.

Miny, které jsou navrženy tak, aby byly zakopány nebo ukryty na zemi, často mrzačí oběti, které neumírají okamžitě, a humanitární organizace odsuzují jejich dlouhodobý dopad na civilisty.

Skupiny pro lidská práva, včetně Amnesty International a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK), rozhodnutí o odstoupení od smlouvy odsoudily.

V rámci plánovaných opatření Litva nahromadí zbraně, jako jsou protitankové systémy, a posílí obranu poblíž takzvaného Suwalského koridoru - strategicky důležité oblasti, kde Litva hraničí s Polskem.

Pás země je na jedné straně obklopen ruskou exklávou Kaliningrad a na druhé straně spojencem Moskvy Běloruskem.

Vojenští stratégové říkají, že je to Achillova pata východního křídla NATO, protože jeho dobytí by odřízlo tři baltské členy aliance.

Litva plánuje prohloubit zavlažovací příkopy, které by mohly sloužit jako zákopy, zalesnit hraniční oblasti a vysadit stromy na klíčových silnicích na ochranu civilistů a armády.

Mezi další opatření patří "schopnosti elektronického boje, systémy proti dronům a posílení systému pozorování a včasného varování", uvedlo ministerstvo.

Zdroj v angličtině: ZDE