Velká Británie, Francie a Kanada pohrozily zásahem, pokud bude izraelská ofenzíva v Gaze pokračovat

19. 5. 2025

čas čtení 7 minut
 
Společné prohlášení Británie, Francie a Kanady varuje, že podniknou „konkrétní kroky“ v souvislosti s nejnovější izraelskou ofenzivou v Gaze; devět kamionů bylo vpuštěno, ale podle šéfa OSN pro humanitární pomoc Toma Fletchera je jich potřeba podstatně více

Spojené království, Francie a Kanada hrozí „konkrétními kroky“, pokud Izrael nezastaví ofenzívu v Gaze

Představitelé Velké Británie, Francie a Kanady vydali v pondělí společné prohlášení, v němž varují, že podniknou „další konkrétní kroky“, pokud Izrael nezastaví obnovenou vojenskou ofenzívu v Gaze a nezruší omezení potravinové pomoci.

V prohlášení Keira Starmera, Emmanuela Macrona a Marka Carneyho se odsuzuje rozšíření vojenských operací Izraele v Gaze jako „zcela nepřiměřené“ a dodává se, že „míra lidského utrpení v Gaze je neúnosná“.

 

"Nebudeme přihlížet tomu, jak Netanjahuova vláda pokračuje v těchto ohavných akcích. Pokud Izrael obnovenou vojenskou ofenzívu nezastaví a nezruší omezení humanitární pomoci, podnikneme v reakci na to další konkrétní kroky."

Prohlášení označuje „odepření základní humanitární pomoci“ ze strany izraelské vlády za „nepřijatelné“ a konstatuje, že tím Izrael hrozí porušení mezinárodního humanitárního práva. Kromě toho prohlášení  odsuzuje „odporné“ výrazy izraelských politiků, kteří vyhrožují civilistům, aby se přestěhovali z Gazy.

Vedoucí představitelé vyzvali izraelskou vládu, aby zastavila své vojenské operace v Gaze a okamžitě umožnila vstup humanitární pomoci na palestinské území.


Šéf humanitární pomoci OSN prohlásil, že pomoc povolená do Gazy je „kapkou v moři“.

Šéf humanitární pomoci OSN Tom Fletcher uvedl, že Izrael v pondělí povolil devíti kamionům s pomocí vstup do Gazy přes přechod Keren Šalom po 11 týdnech úplné blokády, informovala agentura Reuters.

„Je to však jen kapka v moři toho, co je naléhavě potřeba, a do Gazy musí být od zítřejšího rána vpuštěno podstatně více pomoci,“ uvedl Fletcher v prohlášení.

„Aby se omezilo rabování, musí být zajištěn pravidelný tok pomoci a humanitárním pracovníkům musí být umožněno používat více tras. Komerční zboží by mělo doplňovat humanitární pomoc,“ dodal.
 

Ve společném prohlášení vedoucích představitelů Británie, Francie a Kanady se dále uvádí, že jsou proti jakýmkoli pokusům o rozšiřování izraelských osad na Západním břehu Jordánu.

Vyzývají Izrael, aby tyto osady, které jsou podle prohlášení nelegální a „podkopávají životaschopnost palestinského státu a bezpečnost Izraelců i Palestinců“, zastavil.

Uvádí se v něm, že tyto tři země „nebudou váhat přijmout další opatření, včetně cílených sankcí“.

V prohlášení Keira Starmera, Emmanuela Macrona a Marka Carneyho se uvádí, že „rozhodně“ podporují úsilí vedené USA, Katarem a Egyptem o zajištění okamžitého příměří v Gaze. „Tato jednání musí být úspěšná,“ uvádí se v něm. Prohlášení uzavírá:

"Jsme odhodláni uznat palestinský stát jako příspěvek k dosažení dvoustátního řešení a jsme připraveni za tímto účelem spolupracovat s ostatními."

Šéf humanitární pomoci OSN Tom Fletcher uvedl, že Izrael v pondělí povolil devíti kamionům s humanitární pomocí vstup do Gazy přes přechod Keren Šalom po 11 týdnech úplné blokády, informovala agentura Reuters. „Je to však jen kapka v moři toho, co je naléhavě potřeba, a do Gazy musí být od zítřejšího rána vpuštěno podstatně více pomoci,“ uvedl Fletcher v prohlášení.

Podle izraelského představitele bude do Gazy vpuštěna zásilka mouky, dětské výživy a zdravotnického materiálu. Eden Bar Tal, generální ředitel ministerstva zahraničních věcí, uvedl, že dětská výživa začala vstupovat, ale na straně hranice s Gazou není po žádné pomoci ani památky. Neřekl, kolik pomoci vstoupí, kam vstoupí a kdy.

Pomoc, která bude do Gazy vpuštěna, bude „minimální“
, uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu, aniž by přesně specifikoval, kdy bude obnovena. Uvedl, že bude sloužit jako most ke spuštění nového systému pomoci v Gaze, v němž bude organizace podporovaná USA distribuovat pomoc v uzlech, které budou zabezpečeny izraelskou armádou.


Ultrapravicový izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir prohlásil, že Benjamin Netanjahu „dělá velkou chybu“, když umožňuje vstup jakékoli humanitární pomoci do Gazy, kterou Izrael blokuje. Ben-Gvir řekl: „Premiér se tímto krokem dopouští vážné chyby. Jakákoli humanitární pomoc, která se dostane do pásma ... bude pohánět Hamás a dodávat mu kyslík, zatímco naši rukojmí budou živořit v tunelech.“

Arabský mluvčí IDF Avichay Adraee ve svém příspěvku na Twitteru vyzval obyvatele žijící v jižní části Gazy v Chán Júnisu, Bani Suhejle a Abasanu, aby se „okamžitě evakuovali“ před „bezprecedentním útokem“, který je podle něj zaměřen na infrastrukturu Hamásu. „IDF zahájí bezprecedentní útok s cílem zničit kapacity teroristických organizací v této oblasti,“ napsal v příspěvku na sociální síti.

Podle ministerstva zdravotnictví Gazy zemřelo při izraelských úderech za posledních 24 hodin 136 lidí. Podle ministerstva bylo za posledních 24 hodin do nemocnic v Gaze přivezeno 136 těl.


Vedoucí francouzské zdravotnické humanitární organizace působící v Gaze varuje, že skupina podporovaná USA, která má na obléhaném území distribuovat pomoc, bude spoluviníkem masového vysídlení palestinského obyvatelstva, jak plánuje Izrael. Jean-Francois Corty, prezident francouzské zdravotnické humanitární organizace Medicins du Monde, ostře kritizoval plány Izraele, podporovaného USA, využít k distribuci pomoci v Gaze soukromého dodavatele, Gaza Humanitarian Foundation.

Obyvatelé Chán Júnisu uvedli, že izraelské speciální jednotky převlečené za vysídlené Palestince zahájily mimořádný pozemní nájezd do města. Při přestřelce zabily Ahmeda Sarhana, vůdce ozbrojeného křídla Výborů lidového odporu, uvedla skupina. Podle palestinských svědků byly zadrženy jeho manželka a dcera.

Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že situace v Gaze je „neúnosná“. Na společné tiskové konferenci s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou Starmer řekl: „Je to opravdu vážná, nepřijatelná a neúnosná situace. Proto intenzivně pracujeme na koordinaci s ostatními vedoucími představiteli, jak na ni reagovat. V tomto směru budeme i nadále pracovat.“

Amnesty International vyzvala USA, aby vyšetřily možné porušení mezinárodního práva v souvislosti se smrtícím leteckým útokem na záchytné zařízení pro migranty v Jemenu z minulého měsíce, při němž bylo údajně zabito 68 afrických migrantů. Íránem podporovaní povstalci Hútíové, kteří vládnou severozápadnímu Jemenu, tehdy uvedli, že středisko pro migranty ve městě Saada bylo pod dohledem Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a Červeného kříže a jeho napadení představuje „plnohodnotný válečný zločin“.

Zdroj ZDE

0
Vytisknout
533

Diskuse

Obsah vydání | 20. 5. 2025