Netanjahu vyhrožuje „převzetím kontroly“ nad Gazou, zatímco Velká Británie, Francie a Kanada hrozí Izraeli opatřeními

20. 5. 2025

 
„Nebudeme nečinně přihlížet, zatímco Netanjahuova vláda pokračuje v těchto závažných akcích. Pokud Izrael nezastaví obnovenou vojenskou ofenzivu a nezruší omezení humanitární pomoci, přijmeme další konkrétní opatření,“ uvedly tři spojenecké vlády v pondělním prohlášení.

Mezinárodní tlak kvůli hrozící hladomoru donutil izraelského premiéra v neděli večer oznámit, že uvolní 11 týdnů trvající obléhání Gazy, aby zabránil ‚hladomoru‘.

Téměř o 24 hodin později OSN oznámila, že bylo povoleno devíti nákladním vozů s humanitární pomocí vjet do Gazy. To je méně než 2 % denních dodávek před válkou, kdy byli Palestinci v Gaze dobře živeni a pásmo mělo vlastní zemědělský sektor, a pro krizi, která nyní postihuje většinu z 2,3 milionu obyvatel, to nebude mít žádný významný dopad.

Velká Británie, Francie a Kanada označily izraelská opatření za „zcela nedostatečná“, varovaly, že Izrael riskuje porušení mezinárodního práva, a vyzvaly k „návratu k dodávkám pomoci v souladu s humanitárními zásadami“.

Netanjahuovo rozhodnutí povolit do Gazy alespoň minimální dodávky potravin bylo ostře kritizováno krajně pravicovými kritiky, včetně členů jeho vlastní vlády. V pondělí zveřejnil na sociálních sítích video, ve kterém vysvětlil, že k tomuto kroku ho donutili jeho blízcí spojenci.

Izraelští představitelé týdny tvrdili, že v Gaze „není žádný nedostatek“. Netanjahu však uvedl, že „senátoři“, kteří jsou „největšími přáteli Izraele na světě“, varovali, že kvůli záběrům hladovějících Palestinců přestanou zemi podporovat.

„[Řekli mi]: 'Nemůžeme přijmout záběry hladu, masového hladu. Nemůžeme to snést. Nebudeme vás moci podporovat,'“ uvedl Netanjahu. Dodal, že prohlubující se zoufalství v Gaze vede Izrael k „červené linii, k bodu, kdy bychom mohli ztratit kontrolu“, aniž by upřesnil, co tím myslí.

Své kritické „přátele“ nejmenoval, ale minulý týden na konci cesty po regionu, která nezahrnovala zastávku v Izraeli, Donald Trump řekl, že v pásmu „mnoho lidí hladoví“, a prohlásil, že se o situaci „postará“.

Poté, co minulý týden zajistil propuštění rukojmího s dvojím občanstvím USA a Izraele z rukou Hamásu, panovaly naděje, že americký prezident zprostředkuje trvalé příměří pro celý pásmo. Místo toho Izrael téměř okamžitě po jeho odjezdu z regionu zahájil novou pozemní ofenzivu v Gaze.

Při intenzivních bombardováních o víkendu zahynuly stovky Palestinců. Útoky se zaměřily také na zničené nemocnice v pásmu, čímž se celkový počet obětí války v Gaze zvýšil na 53 486, z nichž většina jsou civilisté.

„Boje jsou intenzivní a děláme pokroky. Získáme kontrolu nad celým územím pásma,“ uvedl Netanjahu v pondělním videu zveřejněném na Telegramu.

Izraelská armáda vyhlásila celé centrum města Khan Younis „bojovou zónou“ a nařídila civilistům, aby opustili město. Většina z nich byla opakovaně vysídlena, je oslabena hladem a vzhledem k tomu, že většina pásma je v ruinách, nemá kam jít.

Smotrich, krajně pravicový kritik jakéhokoli vyjednaného ukončení války, hájil Netanjahuovo rozhodnutí povolit „základní“ potravinovou pomoc s tím, že to Izraeli umožní udržet v Gaze vojáky pro kampaň ničení a vysídlování.

„Nyní dobýváme, čistíme a zůstáváme – dokud nebude Hamás zničen,“ řekl na tiskové konferenci. “Cestou je také vyhlazeno to, co z pásma zbývá.“

„V rámci války IDF přesouvá obyvatelstvo z bojových zón ... Obyvatelstvo se dostane na jih pásma a odtud se s Boží pomocí přesune do třetích zemí podle plánu prezidenta Trumpa.“

Netanjahu tvrdí, že blokáda Gazy je vojensky oprávněná, protože Hamás krade humanitární pomoc od humanitárních organizací a OSN.

V Gaze dochází k rabování skladů ozbrojenými skupinami, zejména s prohlubujícím se hladem, ale izraelské úřady nezveřejnily údaje o tom, kolik pomoci bylo ukradeno, ani neuvedly žádné příklady dodavatelských řetězců narušených Hamásem.

Humanitární organizace s desítkami let zkušeností s prací v konfliktních zónách a přísně kontrolovanými dodavatelskými řetězci tvrdí, že jejich pomoc není odkláněna.

Izrael chce nahradit jejich sítě v Gaze centrálními distribučními centry zabezpečenými izraelskou armádou a provozovanými ozbrojenými dodavateli, kteří budou rozdávat pomoc v krabicích těm, kteří jsou schopni chodit a nést je.

Švýcarská start-upová společnost Gaza Humanitarian Foundation, kterou izraelští představitelé popisují jako „americkou iniciativu“, bude tato centra spravovat, až budou zprovozněna. Jeho ředitel Jake Woods, bývalý americký mariňák, uvedl, že GHF bude „v provozu do konce měsíce“, ale není jasné, kdo pomoc zaplatí.