"Ruská ponorka" ve švédských vodách není jediným nevítaným návštěvníkem Baltu

24. 10. 2014

Po ruskojazyčném hovoru mezi Stockholmským souostrovím a ruským Kaliningradem odposlechnutým švédskou agenturou FRA armáda objevila to, co považuje za ruskou ponorku těsně u Stockholmu. Ačkoliv Rusko popřelo přítomnost jakékoliv ponorky v souostroví, tentokrát švédská armáda reagovala rychle a vyslala velkou skupinu plavidel a několik vrtulníků.

Švédsko se ze zkušenosti poučilo: Vloni na Velký pátek provedlo šest ruských vojenských letadel, včetně čtyř těžkých bombardérů, simulovaný raketový útok na Stockholm a jižní Švédsko. Incident známý jako Ruské Velikonoce švédskou armádu tak překvapil, že její Gripeny ani neodstartovaly. "To co se děje ve Stockholmském souostroví je vážná věc," říká Karin Enströmová, donedávna ministryně obrany.

"Rusko modernizuje a testuje své vojenské vybavení, ale probíhá také více vojenských cvičení. Je to známka toho, že Rusko navyšuje své vojenské kapacity, jak pokud jde o vybavení, tak bojové kapacity. Tento vývoj v kombinaci s válkou na Ukrajině je velmi vážný a alarmující. Ukrajina ovlivňuje naši část světa velice negativně."

Zatímco svět sleduje Ukrajinu, Rusko se angažuje v mnohem důležitější a širší mocenské hře v Baltském regionu. Údaje jsou znepokojivé. V roce 2010 bylo v blízkosti lotyšských vod zachyceno jedno ruské vojenské plavidlo. Letos už toto číslo překročilo čtyřicítku, konstatuje lotyšské ministerstvo obrany. Ve stejném období počet incidentů s ruskými vojenskými letouny přibližujícími se k lotyšskému vzdušnému prostoru, proti nimž odstarovaly stíhači, vzrostl z přibližně pěti na více než sto osmdesát. Sousední Litva už letos zaznamenala 132 vzletů, namísto čtyř v roce 2010. Estonsko zažívá nejen nevítané provokace na moři a ve vzduchu, ale také únos zpravodajského důstojníka do Ruska.

Pak je tu menší počet narušení výsostných vod a vzdušného prostoru v sousedních zemích. V roce 2010 nedošlo k ruskému narušení finského vzdušného prostoru. Letos údaje ministerstva obrany hovoří o pěti. "Jaké jsou záměry?", ptá se generálmajor Jonas Vitautas Zukas, litevský ministr obrany. "Můžeme jen spekulovat. Z mého pohledu to může být demonstrace vojenské síly v rámci informační operace, nebo test připravenosti letectva NATO.

Ve stejné době vede Moskva informační válku proti malým sousedům na západě. Podle lotyšského ministerstva zahraničí média napojená na Rusko tvrdí, že integrace Lotyšska do západních struktur byl geopolitický omyl; že země byla vždycky součástí Ruska; že země diskriminuje etnické menšiny, včetně 26% podíl Rusů (v tomto bodě má ovšem ruská propaganda pravdu - pozn. KD); a že Lotyšsko podporuje nacismus.

Ovšem konsensus mezi malými sousedy Ruska v bohatém a klíčově významném obchodním regionu kolem Baltského moře tvrdí, že mocná bývalá supervelmoc na východě se je buď snaží šikanovat, nebo testuje jejich obranu, nebo obojí.

"Je to zčásti velmocenská arogance," říká plukovník Jan Mörtberg ze Švédské královské akademie obrany. "Nebo může jít o kontingenční plánování pro případ konfliktu v Baltském moři, nebo se snaží docílit toho, abychom utráceli více peněz za přípravu. Vojenská připravenost je drahá, ale musíte odpovídat na provokace. To znamená, že budeme mít méně peněz na jiné vojenské záležitosti."

I během studené války ovšem Sovětský svaz věnoval Švédsku a Finsku spoustu zlověstné pozornosti. "Ale tehdy nemusel obnovovat svůj status supervelmoci. Tento status byl jasný. V tom je teď rozdíl."

Rusko nyní zřejmě vysílající ponorku ke Stockholmu je zemí, která rapidně navyšuje svůj obranný rozpočet a modernizuje vojenské vybavení. "Rusko se snaží na globální scéně zaujmout pozici dominantního mocenského centra," poznamenává vysoce postavený lotyšský představitel. "Jeho ambice se neomezují na Ukrajinu."

Ačkoliv členství v Litevské střelecké unii, miliční sebeobranné organizaci, v posledních měsících rostlo raketovým tempem a europoslanec Gabrielius Landsbergis hlásí, že jeho krajané by ochotně přešli k akci, pokud by se v ulicích objevili zelení mužíci, nikdo nevěří, že by Rusko plánovalo vojenské akce ukrajinského stylu v Pobaltí, Švédsku nebo Finsku. Pravděpodobnějším cílem, zejména když jsou USA zaměstnány jinde, je ovlivnit rozhodování místních politiků strachem z Vladimira Putina.

"Dnešní ruské provokace jsou v myslích těch, kdo v regionu rozhodují, když přijímají rozhodnutí," poznamenává Pauli Järvenpää, finský bezpečnostní expert a bývalý velvyslanec, který nyní žije v Tallinu.

"Ve Finsku nyní 60% lidí považuje Rusko za hrozbu, ve srovnání s 30% na počátku roku." Putinův cíl, tvrdí Mörtberg, může být zajistit, aby ani Švédsko, ani Finsko nevstoupily do NATO. Ovšem zasloužilí švédští diplomati nedávno tvrdili, že švédské členství v NATO by Rusko zbytečně provokovalo. "Pokud se věci zhorší, požádáme o větší zapojení NATO," říká Landsbergis. NATO ovšem už střeží vzdušný prostor v Pobaltí.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7846

Diskuse

Obsah vydání | 24. 10. 2014