Otevřený dopis předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi

24. 10. 2014

V Praze, 22. října 2014

Vážený pane premiére,

od 23. do 24. října 2014 budete v Bruselu jménem České republiky vyjednávat s představiteli zemí Evropské unie o konečné podobě tzv. cílů energetiky a ochrany klimatu pro rok 2030.

Evropská komise navrhuje (a Evropský parlament ji v tom podpořil), aby cíle pro rok 2030 zahrnovaly snížení tuzemských emisí EU o 40%, závazné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 27% v celkovém energetickém mixu EU a zvýšení energetické účinnosti o 30%.

Tento návrh Komise však zdaleka není dostačující pro potřebné snížení emisí a transformaci energetického průmyslu. Závazný cíl EU snížit emise do roku 2030 o 40% se příliš neliší od scénáře "business as usual", podle kterého by i bez aktivních opatření do roku 2030 došlo k poklesu emisí zemí EU o 32%. Zvýšení energetické účinnosti o 40% (místo navržených 30%) by přineslo pokles dovozu plynu o celých 40%.

Ambicióznější cíle přinášejí větší energetickou bezpečnost, zásadně snižují naši závislost na dovozu plynu ze zemí mimo EU i náklady zdravotnictví díky pozitivnímu dopadu na zdraví obyvatel. Kombinace tří závazných, ambiciózních kroků by snížila náklady evropské energetiky až o 21 miliard EUR [3], a to hlavně díky vytvoření bezpečného prostředí pro investice.

Mnohé evropské země jsou si pozitivních ekonomických dopadů vyšších klimaticko-energetických cílů velmi dobře vědomy -- Německo, Dánsko, Španělsko, Portugalsko či Lucembursko považují návrh z dílny Evropské komise za minimální možný. Švédská vláda nedávno prohlásila, že bude prosazovat závazné cíle výši 50% na snížení emisí, 40% na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů a 30% na zvýšení energetické účinnosti.

Ochrana klimatu není pouze věcí politiky. Tři čtvrtiny českých občanů a občanek se v průzkumu veřejného mínění v červnu 2014 také jasně vyjádřily pro to, aby se státy EU dohodly na podpoře obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti. Dvanáct nadnárodních společností, mezi nimi chemický koncern Unilever, výrobce nábytku IKEA, výrobce domácí techniky Philips, obchodní řetězec Spar či energetický gigant Eneco, podporuje podstatně vyšší závazky EU, než jsou ty navržené Komisí.

Česká národní pozice ke klimaticko-energetickým cílům 2030 zatím stojí v nápadném kontrastu k posunu diskuze o ochraně klimatu a energetické nezávislosti na evropské úrovni i v české společnosti. Česká vláda se připojila k Polsku, Slovensku a Maďarsku jak pozicí, tak rétorikou, a závazné cíle pro energetickou účinnost a obnovitelné zdroje odmítá.

Vážený pane premiére, vaše vláda počátkem roku 2014 nastupovala s programem proaktivního a čitelného přístupu ČR k evropské politice. Dosavadní pozice ČR tomu nenasvědčuje -- právě naopak. Česká republika má však ve Vašem zastoupení pořád šanci vyprofilovat se v rámci summitu jako progresivní středoevropská země.

Podle ekologických organizací je do roku 2030 realistické snížení tuzemských emisí až o 55%, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů až na 45% a zvýšení energetické účinnosti až o 40%. Vyzýváme Vás proto, abyste na summitu EU 23. -- 25. října 2014 zaujal ambiciózní a jasnou pozici ve vyjednávání o klimaticko-energetických cílech EU.

David Murphy, ředitel Greenpeace Česká Republika
Ondřej Pašek, národní koordinátor CEE Bankwatch Network
Edvard Sequens, předseda Calla -- Sdružení pro záchranu prostředí
Barbora Urbanová, koordinátorka Klimatické koalice
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA

0
Vytisknout
3602

Diskuse

Obsah vydání | 24. 10. 2014