Civilní oběti ruských agresí podobných počtů nedosahují

USA podle nové studie způsobily ve třech zemích smrt 1,3 až dvou milionů lidí

26. 3. 2015 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Uprostřed zjitřené debaty o protestech proti americké vojenské koloně, jež na přelomu března a dubna projede Českou republikou, se formují dva postoje: na jedné straně značný nesouhlas s přítomností amerických vojáků v české kotlině a na straně druhé se chystá jejich vítání, přátelská družba a možná i slavnostní koncert na jejich počest. Organizace International Physicians for the Prevention of Nuclear War (IPPNW, Lékaři proti jaderné válce) nyní přichází se znepokojující studií o počtu obětí globálního tažení USA proti terorismu. 

IPPNW je celosvětová skupina 63 národních lékařských organizací, která se snaží pomáhat zabránit jaderné válce a která podporuje jaderné odzbrojení. V roce 1985 tato organizace za svou činnost získala Nobelovu cenu za mír ZDE. Tato organizace ve spolupráci s podobně orientovanými skupinami vytvořila a v těchto dnech zveřejnila studii s názvem Casualty Figures after 10 Years ZDE o téměř stovce stran, v níž autoři sumarizují data týkající se počtu obětí americké kruciáty proti terorismu v Iráku, Afghánistánu a Pákistánu. 

Podle konzervativních odhadů způsobily USA smrt - ať přímo či nepřímo - více než 1,3 milionu lidí. Autoři studie nicméně upozorňují na fakt, že toto děsivé číslo může být ve skutečnosti ještě vyšší - až dva miliony mrtvých kvůli vojenskému angažmá Bílého domu ve třech výše zmiňovaných zemích. Výzkumníci dospěli k závěru, že v Iráku byl v důsledku angloamerické invaze zahájené v roce 2003 usmrcen až jeden milion osob, v průběhu okupace Afghánistánu americkými vojsky a silami NATO, započaté v roce 2001, přišlo o život 220 000 osob, a v Pákistánu pak 80 000. 

 Tyto hrozivé cifry ale nezahrnují zabité v důsledku většinou tajných operací, které speciální americké jednotky provádějí v dalších zhruba 130 zemích po celém světě, o nichž detailně informuje kupříkladu investigativní novinář Nick Turse ZDE.

Badatelé kriticky analyzovali různé metody odhadů a sčítání usmrcených osob v Iráku, Afghánistánu a Pákistánu, též upozornili na chyby, nedostatky či politicky motivované restrikce různých metod, například studii Iraq Family Health Survey. Nevládní organizace Iraq Body Count referovala pouze o zabitých, o nichž se psalo v médiích, tedy nikoliv o skutečném počtu mrtvých. Autoři vyzvedli vědecky zpracované studie, příkladně prestižním lékařským časopisem Lancet

Co se počtu zabitých civilistů a kombatantů v Afghánistánu týče, badatelé vycházeli ze závěrů 14 individuálních studií, dat UN Assistance Mission in Afghanistan (UNAMA), dále například z analýzy vyhotovené německou vládou apod. V Pákistánu zabíjely zesílené Obamovy útoky bezpilotních letadel a především pak Američany financovaná pákistánská vláda a armáda při boji proti „teroristům“, přestože při masivních operacích pákistánské armády umírali civilisté v hojném počtu. 

Oproti tomu je zejména v řadě západních sdělovacích prostředcích (včetně českých) do morku kostí nenáviděné Rusko neustále pranýřováno za „agresi“ na Ukrajině, přičemž podle konzervativních organizací, jako je Amnesty International, zločiny na civilním obyvatelstvu na východě země páchají jak ukrajinská armáda a její bojůvky, tak proruští separatisté podporovaní Kremlem. Děsivá válka v Čečensku, již rozpoutalo Rusko, a jež s tříletým „oddychem“ probíhala v letech 1994 až 2002, mohla podle uznávaného reportéra Roberta Fiska připravit o život 125 000 civilistů ZDE. Nicméně, jak na stránkách listu The Independent píše Fisk, když Boris Jelcin vedl První čečenskou válku, západní státníci, kteří ho jako „bytostného demokrata“ vzali mezi sebe, tiše stáli opodál. 

Tak či onak – o zločinech autokratického Ruska ví každý, ne tak o zvěrstvech páchaných demokratickou americkou armádou zejména ve výše zmíněných zemích. Ti, kdo za pár dnů budou u nás vřele vítat americkou kolonu, by se měli povinně seznámit s hrozivými, byť reálnými fakty. Možná by pak na americké vojáky hleděli s jistým nadhledem.

0
Vytisknout
23408

Diskuse

Obsah vydání | 30. 3. 2015