Jak český prezident k národu nepromluvil

Joachim Gauck: Zjistili jsme: Jednotlivec i společnost pořád dokáží sami sebe objevovat a růst

31. 12. 2015

čas čtení 5 minut

Na přelomu roku, domníváme se, stojí za to se zamyslet nad projevem, jaký český prezident k národu nepronesl - projevem německého prezidenta Joachima Gaucka



Dobrý večer ze zámku Bellevue. Přeji vám všem veselé Vánoce.

Veselé Vánoce - to si navzájem každý rok přejeme. Avšak pro mnoho z nás to letos není lehké být ve vánoční náladě. Je pravda, že většina Němců vzpomíná s radostí a s vděčností, že žijeme 25 let ve sjednocené, svobodné a demokratické zemi.

Avšak letošek byl do značné míry charakterizován neštěstím, násilím, terorem a válkou. Vzpomínáme na tu strašlivou leteckou tragédii ve francouzských Alpách. Vzpomínáme na četné krize, které se překrývaly a které většinou trvají a které vyvolávají nejistotu a také v mnoha lidech strach.

Dovolte mi, abych se alespoň zmínil o finanční krizi a rostoucích rozbrojích v Evropské unii. Dovolte mi, abych se zmínil o intenzivních debatách o budoucnosti Řecka. Myslím také na Ukrajinu, Sýrii, Afghánistán a na ty oblasti v Africe, které jsou ohroženy terorismem.

A dnes, na Boží hod vánoční, zejména myslím na lidi, kteří jsou pronásledováni pro svou křesťanskou víru. S vděčností chci pozdravit ty občanské pomocníky, kteří pracují neúnavně uprostřed hladovění, mizérie a občanské války. Stejným způsobem chci pozdravit vojákyně a vojáky, kteří se podílejí na nebezpečném boji proti kořenům terorismu, který nedávno také zuřil v Paříži.

Avšak to, co se nás v současnosti týká nejvíce, je otázka: Jak si poradíme s těmi mnoha uprchlíky, kteří hledají útočiště a budoucnost v naší zemi? Vznikl pro nás zvlášť velký úkol, jemuž dodnes čelíme.

Tam, kde to úřady nezvládaly, vy, drazí vážení spoluobčané, jste ty lidi přivítali, spontánně a jak přirozeně. Tisíckrát jste nosili jídlo a pití, přikrývky a šatstvo. Zorganizovali jste jazykové kurzy a poskytli jste podporu s administrativními problémy. Stali jste se všichni tváří vřelé a lidské země.

I četní profesionálové udělali všechno, co je v jejich silách: v zemských i v městských úřadech, v sociálních a zdravotnických úřadech, ve školách a ve školkách, ve spolkové policii i v celostátní policii, ve federálních úřadech a na ministerstvech. Ať placení či neplacení, ukázali jsme, co dokážeme a jací jsme - prokázali jsme dobrou vůli i profesionalismus - ale také i umění improvizace.

A zjistili jsme: Jednotlivec i společnost pořád dokáží sami sebe nově objevovat a růst. Tímto způsobem  země dokáže poznat sama sebe v úkolech a problémech, které přijímá, a které také, to jsem přesvědčen,  zvládne.

Je pravda, že v současnosti pociťují mnozí lidé stres z intenzity této debaty. Avšak dovolte mi, abych vám připomněl: Kontroverze není narušením spolužití, je to součást demokracie. Vyhněme se na své cestě falešné polarizaci. Velmi často právě solidární a aktivní občané a starostové jsou ti, kteří poukazují na neřešené problémy.

Jedna věc je ovšem jasná: Násilí a nenávist nejsou legitimními prostředky pro urovnávání neshod. Žhářství a útoky proti bezbranným lidem si zaslouží naše pohrdání a zaslouží si i trest.

Stejně tak jasné je: jedině prostřednictvím otevřené diskuse a debaty můžeme najít řešení, která potrvají a které bude podporovat většina. Protože jsme to my, občané a jejich volení zástupci, kteří rozvinou a budou bránit to, co činí naši liberální a demokratickou zemi tak příjemnou k životu a tak atraktivní.

Jsme to my, kdo nalezneme řešení, která odpovídají našim etickým normám, aniž by ohrozily sociální soudržnost. Řešení, která vezmou v úvahu prospěch našich občanů, ale která nezapomenou na nouzi uprchlíků.

Vážené spoluobčanky, vážení spoluobčané,

vánoční svátky nám připomínají, že my lidé potřebujeme zdroje moci, abychom byli schopni znovu a znovu se zmocňovat svých životů, politicky i soukromě.

Mnoha lidem poskytuje bezpečí jejich rodina. Pro jiné lidi jsou to přátelé a jejich političtí spřízněnci, kteří je motivují a poskytují jim podporu. Ale jsou to také vánoční svátky samotné se svým posláním, které nám v obtížných dobách pomáhá nalézt způsoby, jak sdílet své lidství.

Svaté evangelium křesťanů vypráví narativ o tom, jak příběh Vánoc ukazuje Boží laskavost v lidech. Je příjemné být obejmut touto lidskou laskavostí. Ale ještě lepší je žít tuto laskavost a přinášet ji do našeho světa.

S tímto jemným povzbuzením nám všem přeji, abychom mohli oslavit radostné a požehnané Vánoce a abychom vstoupili do nového roku společně.

Zdroj v němčině ZDE

0
Vytisknout
7089

Diskuse

Obsah vydání | 5. 1. 2016