Záhada Trumpových vazeb na Kreml se právě ještě více prohloubila

1. 2. 2019

Mnozí Američané považují vztah prezidenta Donalda Trumpa s Kremlem za nepříjemně vřelý, napsal John R. Schindler. Někteří z nich, včetně vysoce postavených představitelů zpravodajských služeb, jsou přesvědčeni, že prezident své vztahy s Ruskem skrýval, a že to není nic nového.

Pro každého se zkušenostmi z kontrarozvědky vypadá jako výchozí bod Trumpova první cesta do Sovětského svazu v létě 1987, údajně kvůli postavení nikdy nepostaveného hotelu. KGB zpravidla monitorovala návštěvy západních VIP (včetně svatební cesty současného potenciálního prezidentského kandidáta Bernieho Sanderse v roce 1988, z níž právě nedávno"unikly" kompromitující videozáběry hulákajícího opilce - pozn. KD) - a protože Trumpova hostina proběhla na pozvání sovětského ministerstva zahraničí, je jisté, že jeho cesta neunikla pozornosti KGB.

Až tolik toho řekli veteráni KGB. Oleg Kalugin, kdysi nejmladší generál v KGB a expert na kontrarozvědku, potvrdil spisovateli a novináři Craigu Ungerovi, "že Trump si během cesty užíval se spoustou děvčat a je si téměř jist, že KGB má z toho kompromat". Protože Kalugin strávil několik let v 80. letech jako zástupce náčelníka pobočky KGB v Leningradě - ve městě, které Trump v roce 1987 navštívil - je bezpečné uzavřít, že jeho poznámka nebyla spekulativní.

Vždycky se zdálo podezřelé, že pár týdnů po návratu ze SSSR notoricky lakomý Trump utratil přes 94 000 dolarů za celostránkové inzeráty v hlavních novinách po celé zemi. Ostře napadaly americké aliance po celé planetě. Vyzvat Washington, aby se zbavil černých pasažérů mezi spojenci - mantra, jíž se náš prezident drží dodnes - to se jistě jen náhodou dobře hodilo k zahraničněpolitickým cílům Moskvy. Jakékoliv vyšetřování možných Trumpových tajných vztahů s ruskými zpravodajci by tedy mělo začít osudovým létem 1987.

Anebo ne? Existují nové důkazy, že moskevští špioni se mohli dostat blízko k Donaldu Trumpovi o celá léta dříve, dávno před tím, než přebýval v Sovětském svazu.

Luke Harding v Guardianu ZDE vysvětluje, že československá tajná služba, mladší partnerka KGB, se zřejmě dostala dost blízko k Donaldu Trumpovi již koncem 70. let. Během studené války pražská StB kultivovala perspektivní západní kádry (včetně nynějšího lídra britské Labour party Jeremyho Corbyna) coby možné špiony. Měla velký zájem o Donalda Trumpa, vzhledem k jeho nadějným vyhlídkám nejen v New Yorku.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2858

Diskuse

Obsah vydání | 5. 2. 2019