Naomi Kleinová: Zelený nový úděl může zachránit planetu
19. 9. 2019
čas čtení
3 minuty
Kanadská novinářka Naomi Kleinová
se ve své nové knize On Fire: The
(Burning) Case for a Green New Deal dotýká takových témat jako je ekofašismus,
a to zejména v době, kdy západní země opevňují své hranice a po celém světě
sílí bělošská nadřazenost coby reakce na klimatickou krizi. Kleinová ale také
ukazuje cestu vpřed, na které se lidstvo bude potýkat s globálním
oteplováním radikální a systémovou transformací.
„Víme, že jestli se nám podaří
snížit emise včas, budeme muset naprosto změnit životní styl ve městech, budeme
muset změnit způsoby dopravy, zemědělství i způsoby získávání energie. Zelený
nový úděl v podstatě říká, že pokud tohle všechno zvládneme, proč se
zároveň nepoprat také se všemi systémovými ekonomickými a sociálními krizemi?
Protože žijeme v době mnohonásobných a překrývajících se krizí, říká
Kleinová.
Podle novinářky zelený nový úděl
představuje transformační přístup ke klimatické krizi - který je stejně tak
rozsáhlý jako tato krize. Měli bychom být při našem konání vedeni
vědou. A vědci nám říkají, že bychom měli do 11 let snížit emise o polovinu. Ale
nejde jen o emisní povolenky; jde rovněž o transformaci ekonomiky,
o boj s chudobou, rasismem. Jde o boj proti všem formám nerovností a
exkluze.
Kritikové zelenému novému údělu
vytýkají, že je příliš ambiciózní a nákladný, a to se týká jak Spojených států,
tak dalších zemí. Avšak Kleinová poukazuje na příklady z historie, kdy
vláda USA vynaložila obrovské množství sil a peněz, aby se vypořádala
s různými problémy (kupříkladu původní nový úděl prezidenta F. D.
Roosevelta). Kleinová pokračuje: „Ano, bude to nákladné. Vezmeme-li ale do úvahy počet lidských
obětí, které způsobí naše nečinnost..."
Proč vlády posledních 30 let
hovoří o snižování emisí, když se za tu dobu emise zvýšily o 40 procent?
Kleinová z této nečinnosti obviňuje neoliberální politiky, kteří po pádu
Berlínské zdi prosazovali ideu volného trhu. Tehdy k volnému trhu neexistovala alternativa a kolektivní
akce postrádaly podporu. Tehdy bylo nutné všechno privatizovat, osekat
existující vládní programy a vše převést do rukou soukromých firem – i když
jsme čelili krizi, která si vyžadovala kolektivní akci.
Kleinová připomíná Rooseveltův
nový úděl a masivní vládou podporované programy v důsledku velké
hospodářské krize; kolektivní akce jako byl boj s erozí, výsadba 2,3 miliard stromů, vytvoření
stovek státních parků či stovek tisíců uměleckých děl. A nešlo jenom o vládní
akce, byla to doba sílícího socialismu – i když to zároveň byla doba kompromisu.
„Musíte si tyto věci neustále vybavovat, protože když jsme byli jiní v minulosti,
můžeme být jiní i nyní,“ konstatuje Naomi Kleinová.
Celý článek v angličtině ZDE
9046
Diskuse