Jak komunistická diktatura zničila levici

21. 11. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

Jedno z nejodpornějších dědictví komunistických diktatur je naprosté zdeformování politické levice. Ty režimy se chápaly jako levicové, sociální, ačkoli ožebračovaly právě i dělníky. A ačkoli levice je tradičně antiautoritářská, komunisté za levici vydávali diktaturu, která odmítla svobodné odborové organizace, aby dělníci, v jejichž jménu komunisté vládli, nemohli na vládu vznášet své požadavky a vynucovat si je.

Dělníci se proti režimu v Československu postavili už během měnové reformy za Plzeňského povstání v roce 1953. V Polsku to došlo tak daleko, že tradiční předvoj dělnické třídy, který v 19. století stál proti alianci oltáře a trůnu, musel sedět u jednacího stolu proti dělnickým odborům, jejichž logickým spojencem byla katolická církev. Logickým? Ano, protože se kvůli komunistickému útlaku ocitla na stejné straně s dělníky: mezi utlačovanými.

V Československu to bylo vlastně podobné: jedním z nejdůležitějších mluvčích Občanského fóra v revolučních dnech listopadu 1989 byl katolický kněz Václav Malý. A přesně toto Občanské fórum dělníci a zaměstnanci obecně podpořili drtivou generální stávkou. Co kdyby komunisté povolili svobodné odbory už v 70. letech? Jejich režim by asi velmi brzy padl bez ohledu na sovětské tanky.

To byl ten důvod, proč tu ty tanky byly: aby dělníci nemohli mít svobodné odbory, aby se dělníci nemohli dozvědět ze svobodného tisku pravdu. Komunisté se báli samozřejmě nejvíce dělníků, neboť jejich zájmy se oháněli. Co když by se ukázalo, že žádné zájmy dělníků nezastávají, že dělníci proti nim dokonce stávkují?

Tímto způsobem komunisté legitimizovali pravici jako svého antipoda: pravice zosobnila nový režim, postavený na svobodných volbách, svobodě tisku, a dokonce i svobodě odborů. Opak komunistů. Levici zbyl Miloš Zeman, který naháněl voliče Miroslava Sládka a bývalé komunisty do sociální demokracie. Odpor proti kuponové privatizaci se míchal se sentimentem po minulém režimu, Čuba splynul s Baťou a průmysl s betonářstvím a montovnami. Pokrok byl vlastně zakázané slovo.

Komunisté z něj udělali doublespeakovou frašku a zanechali masám jen jakési spolehnutí se na intuice rodného smrádku. Kdepak západní novoty! Je pravda, že Jiří Paroubek se dokázal omluvit sudetoněmeckým antifašistům, kteří byli vyhnáni, a že prosadil registrované partnerství… ale jeho voliči by mu ve velké většině odpustili, kdyby se na obojí vykašlal.

Takto naladěný elektorát se rozhodně nenechá svést situací, kdy Matěj Stropnický otočil kormidlo zelených doleva. Stropnického logika byla jasná: na Západě jsou zelení jasně levicovými stranami. A skutečně: v Německu odcházejí voliči od sociální demokracie k zeleným. U nás? K Babišovi! Čuba a Baťa porodili nový vzor.

A vlastně ani „radikální levice“ se u nás nesnažila ukázat, že komunisté jí ukradli její identitu. Hrálo se na to, že KSČM je levicová strana, dokonce radikálně levicová, a že antikomunismus je pravicový mor. Může „radikálně levicová“ strana podporovat Putinův režim, který brutálně utlačuje a vykořisťuje dělníky? Může „radikálně levicová“ strana podporovat novou, přímo státotvornou vlnu ruského ultrakonzervativního pravoslaví? Ale jistě, komunisté si už ve svých režimech zvykli na mentalitu věrchušky.

Šéf ruských komunistů Zjuganov proto dostal medaili od moskevského patriarchy, cituji: „V oslavném poselství hlava největší ruské církve uvedla, že Zjuganov si ocenění zaslouží jako "jeden z nejznámějších ruských politiků, který projevuje zájem o prospěch národa a ochranu tradičních morálních hodnot". Patriarcha Kirill prý očekává, že šéf ruských komunistů neustane v úsilí o mravní přeměnu společnosti.“ Zdroj ZDE

V Polsku a Maďarsku levice nemá prakticky žádnou roli, v Rumunsku (ale i v Maďarsku za Gyurcsányho) se stala symbolem korupce… a zkuste si projít další postkomunistické země. Nejlépe ty postsovětské. U nás je na hranici vypadnutí ze Sněmovny. Odmítá přijímání uprchlíků před válkou, zastává se držitelů zbraní (dokonce se kvůli nim pustila do soudního procesu s Unií) a nedokáže ani rétoricky jít proti bestiálnímu exekučnímu systému, který za Zemanovy vlády sama nastavovala. Představuji si takové ty normalizační papaláše, jak někde v 80. letech v hvozdech s umaštěnou hubou od gothaje a s dvojkou v žíle střílejí jeleny. Tohle udělala z levice právě komunistická diktatura.

1
Vytisknout
10860

Diskuse

Obsah vydání | 26. 11. 2019