V Bělorusku začínají protesty, poté, co se Lukašenko lživě prohlásil za vítěze voleb
10. 8. 2020
10. 8. 2020
9. 8. 2020
Průběžné zpravodajství
8. 8. 2020
7. 8. 2020
9. 8. 2020
9. 8. 2020
Někdo má pocit, že @praguepride je zbytečnost. Není. Tohle se děje hned v sousední zemi! To je ten systém, ke kterému vzhlíží řada českých konzervativců? Nedám si, díky, píše Apolena Rychlíková, video viz níže.8. 8. 2020 / Daniel Veselý
Svět si v těchto dnech připomíná 75. výročí od svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Pokud se někdo domnívá, že jaderná kolize v současnosti nehrozí, šeredně se mýlí. Zatímco sdělovací prostředky zvládají pandemii, ekonomické potíže a jakž takž klimatickou krizi, hrozba nukleárního inferna je očividně nad jejich síly. Za prvé, mělo by se důkladněji hovořit o skutečných důvodech, které vedly k nukleární destrukci dvou japonských měst. Za druhé, diskutujme o nebezpečných tendencích dneška, které se podle některých ukazatelů rovnají nouzovému stavu.
8. 8. 2020
8. 8. 2020 / Miloš Dokulil
Burkina Faso. Četli jste už o této zemi někdy? Je v Africe, že? Relativně menší subsaharská oblast, pod pásem zemí přes celou Afriku od východu na západ se specifickými životními podmínkami (a nazvaná „Sahel“; jen malým severním cípečkem Burkina Faso je k tomu pásu začleněna). Ze severu a od západu je sousedem tohoto státu Mali. Od východu pak Niger a Benin. Z jihu (počínaje na východě) jsou to pak Benin, Togo, Ghana a Pobřeží slonoviny. Název shora citovaného státu v českém překladu by měl mít znění „Země Spravedlivých“. (Jde zároveň o turisticky vděčnou oblast; pokud nezvažujeme možná klimatická a další rizika.)
7. 8. 2020 / Miloš Dokulil
Že k tomu došlo zrovna před 75 lety, nezní možná tak úctyhodně, jako když řekneme či napíšeme, že k zatím zde nezmíněné události došlo přesně před třemi čtvrtinami poslední stovky let. A že se teď jedná o 6. srpen 1945. Přesněji: 8:15 ranního místního času. Kde? V Hirošimě.
Už technicky šlo o zcela výjimečnou událost. Shození první jaderné pumy vůbec. Vojensky? Likvidace celého města jedinou bombou. Lidsky (poprvé)? Ta puma dostala od těch, co s ní měli rozmanitě nemálo do činění, název „Little Boy“, aneb „Malý kluk“ či „Chlapeček“. Lidsky až dodatečně – nejednou možná s triumfem, jindy s ještě většími rozpaky – bylo posléze spočítáno, že okamžitě bylo mrtvých obětí tohoto náletu na 120 000 lidí (z pozoruhodné části rovněž japonských vojáků); další lidé potom po léta umírali jak v důsledku těžkých zranění, tak následkem zhoubného ozáření.
Průběžné zpravodajství
7. 8. 2020
- Údaje MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE. 8. 8. bylo v ČR registrováno 18060 nakažených, je to nárůst za posledních 24 hodin o 323 případů. V nemocnici bylo 116 osob a celkem zemřelo 389 osob. (MZČR záhadným způsobem počty mrtvých snižuje. Že by obživli?) Číslo R v ČR je 1. Číslo R vyšší než 1 znamená exponenciální šíření infekce. - Zajímavé je, že v Británii je nyní denní počet nákaz na jednoho obyvatele o dost nižší než v ČR. 7. srpna bylo v Británii 950 nových nákaz. V Británii je 66 milionů lidí, tedy děleno 6.6 by to na ČR mělo být cca 160 nákaz denně. V ČR je to však už řadu dní více než 200 nákaz denně, za posledních 24 hodin dokonce 323.. Přesto se zdají být Češi o hodně blazeovanější ve věci pandemie než Angličané - zřejmě proto, že Angličané vědí, jak drastická je to epidemie. (Ve Skotsku je průměrný denní nárůst infekcí za poslední týden 38 případů denně, Skotsko má pět milionů obyvatel, pro Česko by to tedy bylo 76 případů denně.)7. 8. 2020 / Karel Dolejší
První výsledky vyšetřování výbuchu v bejrútském přístavu přinesly zjištění, že místní celní správa od roku 2013 opakovaně varovala před možností katastrofy a snažila se dosáhnout odvozu nebezpečného ledku z nevhodné skladové budovy. Na výstrahy svědomitých ovšem "nahoře" nikdo nedbal, dokud k výbuchu skutečně nedošlo.7. 8. 2020
Před volbami v Bělorusku, které proběhnou tento víkend (9. srpna) přinášíme český překlad rozhovoru, který vedl Valentinas Mite, korespondent Výboru na ochranu novinářů (Committee to Protect Journalists/CPJ) pro Rusko a Bělorusko na sklonku června s běloruskými novináři Barysem Chareckým a Jurijem Drakachrustem o svobodě tisku v Bělorusku.
Je zarážející jak některé praktiky ekonomického nátlaku na nezávislá média, popisovaná v rozhovoru, můžeme čím dál častěji pozorovat i v dalších zemích Evropy, naposledy například v Maďarsku v případě serveru Index.hu, anebo ještě plíživěji v případě serveru Origo – viz. např. reportáž NY Times The Website That Shows how a Free Press Can Die, ze kterého se stala hlásná trouba orbánovské propagandy.(Albín Sybera)
Barys Charecký je zástupce vedoucího Běloruské asociace novinářů (BAJ), a Jurij Drakachrust je v Praze přebývající korespondent Rádia Svobodná Evropa / Radio Liberty financovaného americkým Kongresem. Drakachrust Bělorusko často navštěvuje a přispívá do běloruských nezávislých médií. Jejich odpovědi byly redigovány pro větší přehlednost.
Jaký je dnes celkový stav médií v Bělorusku?
7. 8. 2020
7. 8. 2020
6. 8. 2020 / Jan Sláma
Denně jsme my občané zaplavování, řekl bych až topeni, množstvím optimistických a zase pesimistických informací, rad, proseb i hrozeb. Všechno v souvislosti se světovou pandemií toho všelijak nazývaného onemocnění.
Občas mi to, račte prominout, připadá, že to bylo přivedeno nějakou vyšší mocí. Dokonce snad nějakou mocí, která chce lidstvu přehodit výhybku někam jinam než ke zbožnění stálého růstu výroby a spotřeby.
Lidstvo pak, alespoň v dosahu mé vlastní osobní zkušenosti, vyrábí roušky, kupuje a shání, nasazuje a zase snímá roušky, shlukuje se a zase separuje, tak jak ti nejvýše povolaní usoudí, co je třeba. Oni sami pak buď jdou příkladem v respektování svých pokynů nebo tím, že se na ně vykašlou. Ti s rouškami před televizními kamerami je občas mají ozdobeny symboly svých politických stran a hnutí. I to o nich něco vypovídá. Volby se blíží. Představa, že by na ně občané zapomněli nebo na ně dokonce zanevřeli, je děsivá.
7. 8. 2020
Prohlížím fotky z roku 2016 a vzpomínám na rojavské město Gire Sipi (Tell Abyad). Toto město má velmi specifické etnické složení. Většinu obyvatel města a jeho okolí tvoří Arabové, patřící k rúzným kmenům - Naim, na východě, Annaza a Jais na jihovýchodě, jihu a západě, Hannada na jihu města. Dále zde žijí Kurdové (těch je zhruba 15-20 procent), Arméni a Turkméni.7. 8. 2020
Vypadá to, že části ruské 4. gardové tankové divize "Kantěmirovskaja" jsou na cestě z Naro-Fominsku [kde má jeden z klíčových útvarů Západního vojenského okruhu svou základnu - KD], komentuje fotografie vojenský analytik Petri Mäkelä.
Situace v Bělorusku je křehká a 4. divize je jednou z nejlépe hodnocených jednotek pro ofenzívní operace.
7. 8. 2020
Švédští zdravotníci varují mladé dospělé, aby respektovali pravidla po nárůstu nových případů, který ukončil trend ostrého poklesu infekcí.7. 8. 2020
Vakcína proti koronaviru nebude žádnou zázračnou zbraní, varuje Kanaďany jejich hlavní zdravotnice doktorka Theresa Tamová. Není podle ní namístě očekávat, že vakcína přinese rychlý návrat k normálu a sama o sobě pandemii ukončí, informuje Ryan Patrick Jones.7. 8. 2020
Spojené státy dnes čelí potenciálně existenciální výzvě své národní bezpečnosti, když dva velmocenští protivníci, Rusko a Čína, zpochybňují jejich nadvládu po studené válce. Důvod? Po třicet let byly USA vedeny korporátními, mediálními a politickými elitami, které nedokázaly uznat přetrvávající platnost velmocenské politiky, napsal Andrew A. Michta.7. 8. 2020
Je tomu přibližně pět měsíců od zavedení prvních karanténních opatření kvůli chorobě COVID-19. To znamená, že s příchodem září absolvujeme dvě taková čtvrtletí - bez vyhlídky na konec, napsal George Friedman.6. 8. 2020 / Jan Čulík
Průběžné zpravodajství
6. 8. 2020
- Údaje MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE. 6. 8. bylo v ČR registrováno 17529 nakažených, je to nárůst za posledních 24 hodin o 244 případů. Růst počtu nákaz se zvyšuje. V nemocnici bylo 121 osob a celkem zemřelo 388 osob. Číslo R v ČR je 1. Číslo R vyšší než 1 znamená exponenciální šíření infekce.5. 8. 2020
7. 8. 2020
Během expedic do rezervoárů ropy a plynu v centrální oblasti Severního moře v letech 2012 a 1013 vědci z GEOMAR Helmholtzova centra pro oceánský výzkum v Kielu objevili fenomén, který byl do té doby sotva známý. Zjistili, že z mořského dna kolem opuštěných vrtů stoupají metanové bubliny.7. 8. 2020
Hlavní libanonské silo v bejrútském přístavu bylo při výbuchu ledku zničeno, což znamená, že zemi zbyly zásoby obilí na méně než měsíc. Stále však má dost na to, aby se dokázala vyhnout krizi, tvrdí ministr hospodářství.31. 7. 2020
7. 8. 2020
Silnice poblíž Courmayeuru byly uzavřeny pro turisty kvůli hrozbě ledu z rozpadajícího se ledovce Planpincieux, informuje Angela Giuffridová.7. 8. 2020
Akademický průzkum ukazuje, že lidé v dalších evropských zemích mají negativní názor na Británii, všímá si John Rentoul.Zapojte se, je vás třeba
18. 4. 2017 / Bohumil Kartous
Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.
Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.
Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.
Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty.
Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů.
7. 8. 2020
Prezident Andrzej Duda složil přísahu pro druhé funkční období ve čtvrtek na zvláštním zasedání obou komor parlamentu. Politici hlavní opoziční strany Občanská platforma oznámili, že se na protest proti průběhu voleb přísahy nezúčastní.4. 8. 2020
V červenci 2020 přispěli čtenáři finančně na Britské
listy celkovou částkou 42 719,87 Kč, výdaje byly 61 731.50 Kč.
Děkujeme
mnohokrát čtenářům za vydatnou podporu v červnu 2020. Bohužel, v červenci 2020 jsme se dostali do výrazného deficitu.
MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů
finančně přispívají, - ale jak
vidíte z výše uvedeného grafu, směřujeme k nule. Trvale potřebujeme
poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.
Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno
zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo
účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo
nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět
na provoz Britských listů úvěrovou kartou na
adrese www.paypal.com po
jednoduché registraci odesláním částky na adresu
redakce@blisty.cz.
Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.
6. 8. 2020
6. 8. 2020
6. 8. 2020
Výbuch v přístavu Bejrútu, který usmrtil přes sto lidí a 5000 dalších zranil, je poslední ranou, která dopadla
na Libanon zmítající se ve vážné ekonomické, politické a zdravotnické krizi. Tyto
problémy ještě prohlubují sankce Trumpovy vlády uvalené na Hizballáh, který má
zastoupení v libanonské vládě.
Podle amerického novináře Ramiho Khouriho je tento
tragický incident dalším důkazem nahromaděné neschopnosti, korupce, amatérismu
a lhostejného přístupu k potřebám obyvatelstva po sobě jdoucích
libanonských vlád.
Tento stav trvá 10 nebo 15 let, možná déle. Během této doby se libanonský lid dostal na hranici zoufalství. Libanonci dnes nemají dostatek pitné vody. Nemají elektřinu. Nemají zaměstnání. Nemají jídlo za přijatelnou cenu. Úroveň vzdělání klesá. V Bejrútu hladoví půl milionu dětí.
6. 8. 2020
Více než stovka předních ekonomů naléhá na politiky, aby využili vzácné příležitosti k transformaci ekonomického systému tak, aby nebyl závislý na fosilních palivech. Tento krok by posílil životaschopnost planety.
Ekonomové uvádějí, že ve chvíli, kdy usilujeme o předělání světa, je v našich
silách opustit uhlíkovou ekonomiku, což také musíme udělat.
Experti, včetně Jeffreyho Sachse a nositele Nobelovy ceny za ekonomii Josepha Stiglitze, zveřejnili svá stanoviska v deníku Guardian, kde píší o vzájemně propojených krizích: o pandemii, ekologickém kolapsu a ostré nerovnosti, informuje Andrea Germanos na webu commondreams.
6. 8. 2020
Řeku Vltavu sjíždím více než dvacet let, naučil jsem se na ní pádlovat, dnes na ní učím pádlovat studenty a své děti, znám v ní každé zákoutí i kameny v jezu. V posledních letech se stala místem zlatokopů, kteří obsadili každou volnou louku, kde vyrostl nový kemp nebo "občerstvovna", kde duní hudba v popu, country nebo rocku, asi podle toho, jaký má majitel "vkus", píše na Facebooku Rostislav Konopa.
6. 8. 2020
Tragický okamžik, kdy lidé plakali, truchlili a byli vystrašeni prohloubil americký prezident Donald Trump. Novinářům v Bílém domě řekl, že incident v Bejrútu konzultoval s představiteli Pentagonu. Trump spekuloval o tom, že podle armádních špiček mohlo jít o bombu. Tuto zprávu přinesla pobočka CNN v Bejrútu.
Tým CNN zavolal třem představitelům amerického ministerstva obrany, aby zjistil, zda to, co Trump prohlásil, je pravda. Ti CNN sdělili, že neexistují důkazy o tom, že by šlo o teroristický útok. Vojenští představitelé, kteří odmítli sdělit své jméno, aby nebyli vystaveni postihu, prohlásili, že nevědí, o čem prezident mluví. Mohli klidně dodat, že sám Trump neví, o čem mluví, píše blízkovýchodní odborník Juan Cole.
6. 8. 2020
Časopis Vanity Fair přinesl informace pojednávající o tom, proč Trumpova vláda nebyla
schopna přijít s národním testovacím plánem, a to navzdory mnohaměsíčnímu úsilí
v režii Trumpova zetě Jareda Kushnera.
Ve výbušném textu s titulkem Jak se Kushnerův tajný testovací plán vypařil investigativní novinářka Katherine Eban píše,
že Jared Kushner s pomocí několika bohatých byznysmenů usiloval o vytvoření
národního testovacího plánu, než se Bílý dům rozhodl, že to není nutné, protože
Covid-19 zasáhl nejvíce modré (demokratické) státy.
Eban píše: „Toto léto ve zničujících detailech odhalilo lidské a ekonomické ztráty – kvůli tomu, že nebyl vytvořen systém národního testování, což většina ostatních vyspělých států udělala,“ informuje web Democracy Now!
5. 8. 2020 / Karel Dolejší
Léta 2001-2014 - dobu mezi útoky z 11. září a ruským přepadením Krymu - bychom mohli zjednodušeně označit za zlatý věk jednotek zvláštního určení považovaných za hlavní nástroj "boje s terorismem". Vedl ke zdvojnásobení stavu amerických speciálních sil a ke zmnohonásobení jejich rozpočtu. Nicméně s postupnou obnovou klasického velmocenského soupeření v posledních letech mýtus dominance speciálů na moderním bojišti rychle ztrácí dech ZDE ZDE ZDE. A jak si všímá například Tim Nichols ZDE, je nezbytné znovu postavit speciální síly na místo, které jim po právu náleží v širší národněbezpečnostní strategii.6. 8. 2020
Foto: Silnice vedená amazonským pralesem6. 8. 2020
Počet úmrtí způsobených zvyšujícími se globálními teplotami narůstá a brzy zastíní počet zemřelých v důsledku všech infekčních nemocí, pokud nebudou omezeny emise skleníkových plynů, jak zjistila nová studie.
Stoupající teploty způsobí devastaci především v chudších a teplejších oblastech
světa, které budou mít značné potíže přizpůsobit se nesnesitelným klimatickým
podmínkám, které připraví o život narůstající počet lidí.
Ekonomické ztráty způsobené klimatickou krizí, jakož i náklady na adaptaci,
pocítíme po celém světě, a to i v bohatých zemích.
Při scénáři vysokých emisí by se celosvětová úmrtnost do konce století zvýšila o 73 úmrtí na 100 000 lidí. Tento údaj téměř odpovídá současnému počtu obětí všech infekčních chorob, včetně tuberkulózy, HIV/AIDS, malárie, horečky dengue a žluté zimnice.
6. 8. 2020
6. 8. 2020
Průběžné zpravodajství
5. 8. 2020
5. 8. 2020 / Miloš Dokulil
Před koncem svém posledního příspěvku do Britských listů jsem též uvedl dva odkazy na předchozí své (doprovodně snad taky souvztažné) náměty; v jednom se připomínala jedna hodně zpočátku medializovaná, ale dozajista přitom zbytečná smrt, k níž došlo v USA (kromě jiného také potenciálně mající „rasistické konotace“), ve druhém jako kdyby šlo – že by „herně“ – o možný výsledek jednoho příštího politického střetu u nás doma. Zároveň jako kdyby takto pisatel bezděčně taky prozrazoval, že ať už byl jedním námětem jakkoliv daleko, nic ho nebrzdilo v tom, aby posléze ještě přistál doma. Přitom nám běžně stačí k tomu či onomu letmá zmínka, a my jaksi „hned o tom víme své (a není nutné nic rozvádět)“. Navíc stále více do našich informačních kanálů prorůstá internet; takže málem vše si vyklikáme (včetně zboží z obchodu). Míváme potom své rozmanité orientační výtyčky pro jakýkoliv obor úvahy, aniž bychom nutně museli mít za to, že – když se něco „nastolí“ – to či ono je možná stále problém.
5. 8. 2020
5. 8. 2020
5. 8. 2020
4. 8. 2020
4. 8. 2020
4. 8. 2020
Donald Trump viditelně selhával v televizním rozhovoru, když mu byly položeny konkrétní otázky k celé řadě problémů, včetně počtu nákaz koronavirem v USA a úmrtí na COVID-19, včetně jeho nepravdivého tvrzení, že hlasování poštou je podvodné, a včetně jeho nečinnosti ohledně skandálu, kdy Rusko platilo Talibanu za vraždění amerických vojáků v Afghánistánu.4. 8. 2020
Mezitím v Absurdistánu 139:
4. 8. 2020 / Tomasz Oryński
Takže to je to konečné rozhodnutí. Polské prezidentské volby byly prý platné. Ano, protestovalo sice asi 20 000 lidí, ale "soudci", jmenovaní stranou Právo a spravedlnost tyto stížnosti hromadně odmítli. Například 4086 stížností na zaujatost státní televize proti Trzaskowskému bylo odmítnuto z formálních důvodů. Prý nedokázali pisatelé stížností vysvětlit, jak zaujatost televize TVP mohla nějak volby ovlivnit. Kdyby jen soudci naslouchali dnešnímu de facto řediteli TVP (jeho postavení je formálně nyní nejasné, ale všichni vědí, že právě on tam rozdává karty), Jacku Kurskému, který přiznal ve rozhovoru pro jeden provládní týdeník: "Kdyby nebylo TVP, Trzaskowski by nad Dudou drtivou většinou zvítězil..."4. 8. 2020
4. 8. 2020 / Miloš Dokulil
Vždycky jako kdyby bylo „na tapetě“ jedno hlavní téma. A ty další existující náměty jako kdyby neexistovaly. Aniž to má znamenat, že se musíme vždycky rozptylovat „doprovodnými“ detaily z jiných možných zájmových oblastí.
Prioritou těchto dní jsou pro mnohé mezi námi pochopitelně dovolené a případné předpovědi počasí v tom takto reflektovaném čase. Že už máme na začátku srpna celosvětově 18 milionů lidí, kteří se nakazili koronavirem (a že v posledním červencovém týdnu se zvýšily počty denně nově nakažených zrovna v ČR), není nutně „priorita“ pro každého mezi námi. Kolik lidí již vinou té koronoavirové nákazy zemřelo možná zbytečně, kdyby jen odpovědné orgány reagovaly na tu již evidentní hrozbu v nejednom státě aspoň o pár týdnů dřív, zůstane mimo komentář. A ne, že bychom na tom byli všichni zhruba obdobně, pokud jde o samo nebezpečí nákazy (nejde jen o věk).
4. 8. 2020
3. 8. 2020
27. 7. 2020
Klimatická krize
4. 8. 2020
Nový výzkum, na kterém jsem se podílela, přichází s odhady, na kolik
peněz nás může přijít environmentální destrukce v blízké budoucnosti. Pobřežní půda vystavená
povodním by se do roku 2100 mohla zvětšit o 48 procent. Odhaduje se, že do té
doby zhruba o polovinu vzroste zasažená populace a její majetek.
Podle současného scénáře vysokých emisí skleníkových plynů a absence
protipovodňové ochrany by ztráty na majetku mohly v roce 2100 představovat
ekvivalent 20 procent světové ekonomiky.
To také znamená, že do roku 2100 by se počet osob vystavených pobřežním záplavám mohl zvýšit až na 287 milionů (tedy 4,1% světové populace), píše výzkumnice Ebru Kirezi na webu Conversation.
3. 8. 2020
3. 8. 2020
3. 8. 2020
14. 7. 2020
3. 8. 2020
3. 8. 2020
3. 8. 2020
3. 8. 2020 / Albín Sybera
Výkonný
ředitel bezpečnostního centra Evropské hodnoty Jakub Janda
poukazuje na některé zajímavosti výroční zprávy skupiny PPF.
Mj. i na skutečnost, že 34,85% úvěrového rizika této skupiny je
na čínském trhu:
- čistý zisk Home Creditu poklesl z 422 milionů EUR v roce 2018 na 400 milionů EUR vloni, což je dáno „snížením výnosů z poplatků v Číně“. Jde o propad zhruba 577 milionů korun.
2. 8. 2020
1. 8. 2020
1. 8. 2020
10. 7. 2020
1. 8. 2020
Foto: Boris Johnson a ruský oligarcha Jevgenij Lebeděv31. 7. 2020
Průběžné zpravodajství
31. 7. 2020
31. 7. 2020
31. 7. 2020 / Jan Mareš
31. 7. 2020
31. 7. 2020
31. 7. 2020 / Karel Dolejší
Bývalý velitel NATO v Evropě generálporučík Ben Hodges označil Trumpovo stahování 11 900 amerických vojáků z Německa ZDE za "dar Kremlu" ZDE. Je to však Minsk, nikoliv Berlín, co by měli zájemci o evropskou bezpečnost právě uprostřed prázdnin bedlivě sledovat.30. 7. 2020
tisková zpráva Moravské zemské knihovny
Milan Kundera, který patří mezí nejvýraznější světové spisovatele a jehož dílo se dočkalo na čtyři tisíce vydání, se společně se svou manželkou Věrou rozhodl věnovat svoji knihovnu i s archivem Moravské zemské knihovně (MZK) v Brně. Na podzim tohoto roku by měla být Kunderova knihovna včetně rozsáhlého archivu převezena z pařížského bytu manželů Kunderových do MZK, kde bude čtenářské a odborné veřejnosti sloužit ke studiu i pro vědecké účely.
30. 7. 2020
Průběžné zpravodajství
30. 7. 2020
22. 7. 2020
30. 7. 2020
23. 7. 2020
30. 7. 2020
K článku Borise Cveka: Zoufalý k zoufalému
Dobrý den!
Jsem
čtenářkou vašeho webu, ale bohužel s průměrným důchodem si nemohu
dovolit vás finančně podporovat ani se zapojit do placených polemik
v diskusích. Ráda je pročítám, ale přiznám se, že polemizovat
s některými lidmi i jen takto v duchu je pro mě psychicky vyčerpávající a
s vědomím hluboké marnosti, píše Lenka Mazalová.
V článku se mimo jiné uvádí: „Jenže Jiří Paroubek je prostě politik, který je symbolem naprostého neúspěchu.“
Posílám
vám k tomuto výroku fotografii předvolebního plakátu, kterou jsem si
pořídila do své dokumentace primitivních manipulativních praktik
zdejších pravicových stran. Obávám se, že pro mnoho lidí, kteří nečtou
stranické programy a nesledují detailně všechny výroky a přestřelky
poltických hráčů, je pro volbu motivační, co vidí na každém rohu a slyší
opakovně. Primitivní, ale účinné.
Třeba někdo z redakce bude mít k tomuto plakátu co říct, protože se dnes nabízí mnoho konotací, zvlášť když současnost ukazuje pozadí té tzv. úspěšnosti!
17. 7. 2020
30. 7. 2020 / Jan Čulík
3. 7. 2020
30. 7. 2020
Šéfredaktor britského lékařského časopisu The Lancet Richard Horton v něm publikoval nejcitovanější vědecké články o koronavirové pandemii, od prvních analýz čínských vědců až po nejnovější analýzy o vývoji vakcín. Horton také ostře kritizuje selhání globální reakce na koronavirus. V květnu Hortonova redakční rada požadovala v komentáři, aby si Američané zvolili prezidenta, "který dokáže pochopit, že zdraví veřejnosti nemůže být obětí stranické politiky".26. 6. 2020
Mezitím v Absurdistánu 138:
30. 7. 2020 / Tomasz Oryński
Když vláda nabídla nové hasičské stříkačky pro ty farmosti, kde bude v prezidentských volbách největší účast, všichni byli zvědaví na to, co se stane, až bude největší volební účast v těch místech, která hlasovala pro opozičního kandidáta. A teď máme šanci to sledovat v Podkarpatském vojvodství, trdadičné známém jako konzervativním a drtivou většinou podporujícím stranu Právo a spravedlnost (anebo, jak to formulují jiní, známém jako zaostalý venkov, na němž žijí burani), Jenže tam je malá farnoste Cisna, jako vesnice Asterix obklopená římskými tábory, zaznamenala volební účast 75 procent a zvítězil tam Rafał Trzaskowski. Dostali peníze na slíbenou hasičskou stříkačku, ale zároveň zahájil Nejvyšší auditní úřad inspekci místního hasičského sboru. Údajně ta inspekce nemá nic společného s výsledky voleb, ale jaksi Poláci už v takové náhody nevěří.