Jaká je bezpečnostní situace Česka

3. 8. 2020 / Albín Sybera

Výkonný ředitel bezpečnostního centra Evropské hodnoty Jakub Janda poukazuje na některé zajímavosti výroční zprávy skupiny PPF. Mj. i na skutečnost, že 34,85% úvěrového rizika této skupiny je na čínském trhu:

- čistý zisk Home Creditu poklesl z 422 milionů EUR v roce 2018 na 400 milionů EUR vloni, což je dáno „snížením výnosů z poplatků v Číně“. Jde o propad zhruba 577 milionů korun. 

- 34,85% úvěrového rizika PPF je v Číně. Znamená to 13,06 miliard EUR, což je 343 miliard korun. To jsou zhruba čtyři a půl ročního rozpočtu na armádu ČR. O rok dříve (2018) to bylo 5,80% a 12,202 miliard EUR, což bylo s tehdejším kurzem eura 313 miliard korun. Úvěrové riziko PPF v Číně tedy meziročně vyrostlo o zhruba 30 miliard korun.

- skupina PPF má nové velké kontrakty v Rusku, nejen v nemovitostech, ale i v dopravním strojírenství.

Vedle toho můžeme sledovat pravidelný rozhovorový „seriál“ klíčových mužů PPF pro Seznam zprávy o tom, že špatná pověst skupiny je „extrémní nespravedlnost“, o tom, jak „není fér se nás [PPF] ptát, proč jsme nevěděli před pěti lety“, že není společensky vhodné vymáhat dluhy ze starých rozhodčích doložek, anebo proč "byznys v Číně je prostě byznys".

Do úvah a analýz dopadů aktivit PPF na vývoj Česka v poslední dekádě se ještě sluší doplnit, že skupina PPF má v české datové infrastruktuře fakticky větší vliv než samotný český stát.

Akvizicí O2 Telefonica v roce 2013 a jejím následném rozčlenění na Českou telekomunikační infrastrukturu CETIN, mobilního operátora O2, či koupí podílu v ČD Telematice, kde si jinak stát drží kontrolu prostřednictvím Českých drah, nepoložila PPF jenom základy pro svou odnož PPF Telecom Group B.V. (do které patří také Telenor působící například v Srbsku, či Černé hoře).

Těmito kroky se také docílilo stavu, že na světové šachovnici „nafty 21. století“ (dat) nemá český stát bezpečnost vlastních občanů ve svých rukou. Přitom mnoho zemí ve střední a východní Evropě pozvolna přehodnocuje spolupráci s čínskými společnostmi a vlivem čínského státu, který taková spolupráce obnáší zejména v digitální a technologické oblasti.

Kdybychom však českou vládu měli soudit podle liknavosti s jakou podíl v ČT Telematice pustila do soukromých rukou, tak v mnoha ohledech je myšlenkově kdesi v období privatizace 90. let minulého století.

PPF k podílu přišla prostřednictvím miliardáře Pavla Hubáčka, který jej získal díky sérii kroků vlády a politiků z hnutí ANO. Psal se rok 2018 a mediálním éterem ještě rezonovala slova Andreje Babiše o tom, jak je potřeba zefektivnit státní správu a zpeněžit například budovy ministerstev v centru Prahy.

Zdá se, že klausovská mantra o tom, jak státu nemá nic patřit, tak na český elektorát nadále zabírá. S postupem času je přitom čím dál zřejmější, že čelit klimatickým změnám, pandemii Covid-19, či bezpečnostním hrozbám bez významné role státu nelze. Pokud tedy nechceme jít cestou putinovského Ruska a hranice mezi státem a oligarchickou aliancí úplně rozvolnit.