Neziskové organizace předávají ICC informace o 20 000 ukrajinských dětech deportovaných do Ruska

24. 6. 2024

Ukrajina zdokumentovala deportaci téměř 20 000 nezletilých do Ruska od začátku vojenské invaze v únoru 2022. Válka také vyústila ve zmizení 2 008 dětí, smrt 551 a zranění dalších 1 388. Podle oficiálních údajů jich bylo repatriováno celkem 388. Násilný přesun občanů ze země během ozbrojeného konfliktu může podle mezinárodního práva představovat válečný zločin. Jedná se o obzvláště citlivou otázku, kterou Kyjev opakovaně odsuzuje a snaží se ji od začátku války zdokumentovat.

Pátrání představuje pro ukrajinské úřady další komplikaci. Tato skupina deportovaných je zbavena své identity a čas pracuje proti jejich návratu a opětovnému začlenění do společnosti, ze které byli násilně odvedeni. Vzhledem k tomu, že nemají doklady a žijí pod různými jmény, budou testy DNA nezbytné k tomu, aby se tyto děti mohly znovu setkat se svými rodinami. Ruské úřady se dokonce chlubily procesem "deukrajinizace".

Počty deportovaných nezletilých jsou uvedeny na digitálním portálu, který za tímto účelem zřídila ukrajinská vláda, a který přidává případy 15 dětí, které byly sexuálně zneužity. "Ruské úřady odeberou dětem státní příslušnost a změní jim jména a příjmení. Poté jsou adoptovány nebo umístěny do azylových domů a je jim zabráněno v návratu do vlasti," řekl ve středu ukrajinský velvyslanec v Nizozemsku Oleksandr Karasevyč během sympozia organizovaného Mezinárodní komisí pro pohřešované osoby (ICMP), neziskovou skupinou se sídlem v Haagu, která byla založena v roce 1996 na žádost bývalého amerického prezidenta Billa Clintona.

Během zasedání byly zdůrazněny konkrétní případy, jako je případ ukrajinského chlapce, který byl deportován ve věku 16 let a skončil v ruské pěstounské rodině. "Je jedním z prvních, kterým se podařilo uprchnout, a jeho ruská rodina se o něj stále hlásí," uvedla Kateryna Raševská, právní expertka z občanské platformy Ukrajinské regionální centrum pro lidská práva. "Jakmile se deportované děti dostanou do Ruska, jsou nejen indoktrinovány nebo militarizovány: Zničení jejich osobních údajů ztěžuje jejich nalezení na ruské půdě, v Bělorusku a Osetii, stejně jako v okupovaných oblastech Ukrajiny, kam mohou být převezeny."

Raševská popsala situaci jako "válečný zločin" a "mučení nebo nelidské zacházení" a její organizace zaslala informace Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC). Během středečního setkání ukrajinská policie uvedla, že deportace byly provedeny dvěma způsoby: Buď odebráním dětí jejich rodinám a jejich násilným transportem na ruské území, nebo jejich odebráním z ukrajinských institucí, jako jsou sirotčince v oblastech pod kontrolou Kremlu.

Ve druhém případě je jejich nalezení ještě obtížnější. Ačkoli ruská vláda tvrdí, že je ochránila tím, že je vystěhovala z válečné zóny, na prezidenta Vladimira Putina je od března 2023 vydán zatykač Mezinárodního trestního soudu kvůli jeho údajné odpovědnosti za násilné vyhoštění nezletilých Ukrajinců. Soud také pátrá po Marii Lvovové-Bělovové, kremelské zmocněnkyni pro práva dětí. Rusko není členem ICC a neuznává jeho jurisdikci.

Mariam Lambertová, ředitelka nizozemské nadace Orphans Feeding Foundation, která se dnes zaměřuje na repatriaci nezletilých Ukrajinců deportovaných do Ruska, je v rozporu s oficiálním diskurzem Kremlu. Podle jejího názoru byly deportace "připraveny před invazí". "Seznamy, které jsme poslali do Evropské unie, zahrnují ruské právníky, lékaře, zdravotní sestry, učitele a policisty, kteří jsou do toho zapojeni. Nejedná se o ojedinělý incident."

Mykola Kuleba, ukrajinský prezidentský zmocněnec pro práva dětí, zašel ještě dál. Řekl, že v Bělorusku "byl Červený kříž zapojen do deportace těchto dětí, což uznal i sám šéf organizace". Během svého vyšetřování Kuleba zjistil, že deportovaní nezletilí "se bojí pokusit dostat se ze své situace, aby nebyli zabiti oni nebo jejich rodiny a čas plynul".

Identifikace a reintegrace dětí, kterým se podařilo vrátit, jsou další dva problémy, kterým úřady čelí. Bez platných dokladů je testování DNA nezbytné pro vystopování jejich rodiny. Liz Barnert, kubánsko-americká pediatrička, v této souvislosti zdůrazňuje důležitost práva na identitu v kontextu nuceného odloučení a psychologickou účinnost tohoto typu genetické analýzy. "DNA nelže a může dojít ke shledání, ke kterému by jinak nikdy nedošlo," říká.

Barnert, spoluzakladatelka konsorcia DNA Bridge, které se věnuje slučování rodin migrantů, navrhla "komplexní protokol pro pátrání po pohřešovaných osobách". Serhij Krymčuk, ředitel Státního vědecko-výzkumného forenzního centra ukrajinského ministerstva vnitra, poznamenal, že mají státní digitální registr DNA a "48 964 rodin poskytlo své otisky prstů, z nichž 6 967 jsou dětské vzorky". Ukrajina rovněž zřídila koordinační radu, která má usilovat o návrat a opětovné začlenění všech dětí deportovaných během války.

Zdroj v angličtině: ZDE