„Jedna z nejtragičtějších událostí“: Poslední sbohem lékařky z Gazy svým devíti dětem, zavražděným Izraelem
26. 5. 2025
čas čtení
6 minut
Foto: Adam al-Najjar, který útok přežil, se sestrami Sidrou a Eve, dvěma z dětí, které zahynuly.Dr.
Alaa al-Najjar byla v práci, když izraelský útok zničil její dům a
zanechal jako jediného přeživšího jejího manžela a jednoho synaV
pátek brzy ráno se doktorka Alaa al-Najjarová jako každý den rozloučila
se svými deseti dětmi, než odešla z domu. Nejmladší, šest měsíců starý
Sajden, ještě spal. A jako každý den, kdy v Gaze zuřila válka a
izraelské útoky dopadaly jen pár metrů od její čtvrti v Khan Younis, se
Najjarová bála nechat je doma bez své přítomnosti
Ale 35letá
Najjarová neměla na výběr. Jako jedna z mála zbývajících zdravotnic v
Gaze a respektovaná pediatrička v lékařském Násirově komplexu musela
jít do práce, aby se postarala o zraněné děti, které jen tak tak přežily
izraelské útoky. Nikdy by si nedokázala představit, že se s rodinou
loučí naposledy.
O několik hodin později dorazila do nemocnice
ohořelá těla sedmi jejích dětí, které zahynuly při izraelském leteckém
útoku na Khan Younis. Další dvě těla, včetně Sajdenova, zůstala pod
troskami. Z jejích deseti dětí přežil pouze jeden, spolu s jejich otcem,
čtyřicetiletým Hamdim al-Najjarem, který je také lékař. Oba jsou nyní v
nemocnici.
„Je to jedna z nejtragičtějších událostí od začátku konfliktu,“ řekl Mohammed Saqer, vedoucí ošetřovatel v Násirově nemocnici. „A stala se dětské lékařce, která zasvětila svůj život záchraně dětí, aby jí v okamžiku ohně a ohlušujícího ticha bylo ukradeno její mateřství.“
Záběry sdílené ředitelem ministerstva zdravotnictví v Gaze ukazují ohořelá, rozčtvrcená těla dětí vytahovaná z trosek budovy Najjarové poblíž čerpací stanice, zatímco plameny pohltily to, co zbylo z rodinného domu.
Ali al-Najjar, 50letý starší bratr Hamdiho, manžela Alaay, řekl: "Když jsem se doslechl, že dům byl bombardován, instinktivně jsem nasedl do auta a spěchal na místo, protože jsem věděl, že uvnitř jsou můj bratr a jeho děti. Když jsem dorazil, byl jsem v šoku. Našel jsem svého synovce Adama, který přežil, ležícího na silnici pod troskami. Byl pokrytý sazemi, měl téměř roztrhané šaty, ale byl naživu. Můj bratr ležel na druhé straně, silně krvácel z hlavy a hrudníku a měl uříznutou ruku. Stále ještě dýchal, ale jen s obtížemi."
Ali zavolal záchrannou službu a odvezl oba přeživší do nemocnice. Poté se začal hledat svých devět nezvěstných neteří a synovců.
„Dům bylo velmi obtížné vyklidit, protože stropy se na sebe navršily. Začal jsem prohledávat dům v naději, že najdu některé z dětí, protože jsem předpokládal, že je výbuch vyhodil ven,“ řekl. „Ale pak se bohužel objevilo první spálené tělo. Po úplném uhašení ohně jsme našli i ostatní – některé byly znetvořené a všechny spálené.“
Alaa al-Najjar spěchala na místo výbuchu, když záchranáři vytahovali z trosek tělo její dcery Revan. V slzách prosila záchranáře, aby jí ji nechali naposledy pochovat.
„Její [Revanino] tělo bylo od horní části úplně spálené, nezbylo z ní nic, ani kůže, ani maso,“ řekl Ali. „Stále nemůžeme najít dvě těla dětí mého bratra: nejstaršího dvanáctiletého chlapce Jahju a šestiměsíční holčičku Sajden.“
Najjar se vrátila do nemocnice, aby se podívala na svého 11letého syna Adama a manžela. Zdroje z nemocnice Nasser, které převážely těla dětí jedno po druhém do márnice, uvedly, že jejich matka nebyla schopna je identifikovat, protože popáleniny byly tak těžké.
Jména dětí byla Jahja, Rakan, Ruslan, Jubran, Eve, Revan, Sajden, Luqman a Sidra.
„Alaa šla do márnice, vzala své děti do náručí, recitovala nad nimi Korán a modlila se za ně,“ řekl 53letý Dr. Ahmed al-Farra, ředitel dětské části nemocničního komplexu Násir. "Ostatní lékařky kolem ní se zhroutily z žalu a vzteku, ale Dr. Alaa zůstala klidná. Bůh jí dal do srdce mír. Po pohřbu šla přímo za svým manželem a synem a začala se o ně starat."
Kolegové z nemocnice popisovali Najjar jako oddanou, zdvořilou a etickou lékařku, schopnou snášet obrovský tlak, denně ošetřovat desítky dětí a pacientů a zároveň se starat o velkou rodinu.
„Když byla v nemocnici, neustále se strachovala o své děti. Když se doslechla, že v čtvrti Qizan al-Najjar byl bombardován dům, její mateřské srdce tušilo, že se něco stalo,“ řekl Farra.
Řekl, že její ztrátu nelze slovy vyjádřit. „Pokud chce někdo vyjádřit svůj názor, ať si nejprve představí, že se to stalo jemu – že najednou ztratil všechny, kteří mu byli blízcí.“
Poté, co se naposledy rozloučila s bezvládnými těly svých sedmi dětí, Alaa odešla na oddělení, kde ošetřovali jejího přeživšího syna.
„Její manžel utrpěl těžká zranění – poškození mozku a zlomeniny způsobené střepinami, spolu se střepinovými ranami a zlomeninami hrudníku. Byl připojen na ventilátor a vybaven lékařskými trubicemi,“ řekl Farra. „Stav jejího syna byl relativně lepší – jeho zranění byla středně těžká až těžká.“
Najjarovi kolegové a přátelé uvedli, že její děti měly egyptské občanství a že Alaa a Hamdi plánovali odjet do Egypta a zapsat své děti na káhirskou univerzitu Al-Azhar.
Izraelské obranné síly uvedly: „Včera izraelské letadlo zasáhlo několik podezřelých osob, které byly identifikovány při činnosti v budově sousedící s jednotkami izraelské armády v oblasti Khan Younis. Oblast Khan Younis je nebezpečná válečná zóna. Před zahájením operace izraelská armáda evakuovala civilisty z této oblasti pro jejich vlastní bezpečnost. Tvrzení o zranění civilistů, kteří se neúčastnili bojů, je předmětem šetření.“
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze uvádí, že při izraelských útocích na území bylo zabito téměř 54 000 Palestinců, včetně 16 503 dětí.
Farra řekl: „Moje jediná naděje je, že ti, kteří byli zabiti, nejsou jen jména na papíře. Byli jsme stvořeni stejně jako všichni ostatní lidé na tomto světě. A jako všichni ostatní lidé máme právo na život.“
2053
Diskuse