Ozvěny studené války

Putin a Obama prezentovali v OSN protikladné názory na Sýrii a Isis

28. 9. 2015

Barack Obama a Vladimír Putin přednesli oba radikálně odlišné projevy na Valném shromáždění OSN. Oba se navzájem kritizovali ohledně Ukrajiny ve vystoupeních, která připomínala nejnapjatější období studené války.

Studenou válku připomnělo i to, že ani americký, ani ruský prezident nebyli přítomni při projevu svého oponenta. Ukrajinský delegát při projevu Vladimíra Putina také odešel ze sálu.

Nejspornějším problémem bylo pokračující masakrování v Sýrii, vzestup Isis a vlna uprchlíků utíkajících před tímto konfliktem. V ohnisku americko-ruského sporu o moc byl osud Bašara al Asada a otázka, zda je Asad příčinou problému anebo součástí jeho řešení.

Právě tento rusko-americký spor o Asada brání už čtyři roky soustředěné mezinárodní akci v Sýrii. Ve válce bylo usmrceno čtvrt milionu lidí a více než 11 milionů lidí bylo vyhnáno ze svých domovů. V pondělí v OSN spor vypadal stejně neřešitelně jako dřív.

Obama ve svém projevu zaútočil na státy, které propadly přesvědčení, že "kdo má moc, má pravdu". "V souladu s touto logikou bychom měli podporovat tyrany, jako je Bašar al Asad, který shazuje barelové bomby a masakruje civilisty, protože alternativa je horší," řekl Obama. Putin naopak tvrdí, že Isis může být poražena pouze podporou "legitimní vlády" Bašara al Asada.

Americký prezident dal najevo, že je ochoten jednat s kýmkoliv, včetně Ruska a Íránu, avšak požadoval Asadův odchod: "Realismus vyžaduje, že bude zapotřebí kompromisu k ukončení bojů a konečné likvidace ISIL. Ale realismus také vyžaduje řízený přechod od Asada k novému politikovi a k inkluzivní vládě, která uzná, že tento chaos musí skončit a syrský lid může začít znovu budovat svou zemi," řekl.

Obama také chválil demokracii a diplomacii a přiznal, že Spojené státy se těchto ideálů vždy nepřidržovaly, především při invazi do Iráku a při xenofobii, která nyní narušuje současný americký politický diskurs.

Putin hovořil temněji a věnoval se konspiračním teoriím. Poukázal na to, že Isis získala podporu od bývalých příslušníků irácké armády, kteří po americké invazi r. 2003 přišli o zaměstnání, a pak v důsledku západního bombardování Libye, které vedlo k pádu Kaddáfího režimu v Tripolisu. Tvrdil, že do Sýrie byli záměrně vysláni nejmenovanými mocnostmi náboženští extremisté, aby destabilizovali světskou protizápadní vládu v Damašku.

Putin neprojevil žádnou snahu o kompromis ohledně Asadova osudu. Neuznal ani, že bude Damašek po pádu Isis zralý na "reformu", jak argumentuje íránský prezident Hasan Ruhani. Namísto toho Asadův režim chválil. Podle něho "bojuje udatně proti teroru".

Putin požadoval, aby se členské státy OSN účastnily rady ministrů, svolané Ruskem v jeho nynější roli jako předsedy Rady bezpečnosti OSN, která by vedla k nové rezoluci OSN o boji proti ISIS a pro podpoře pro Asadův režim. Putin se neplánuje účastnit úterního Obamova summitu o boji proti Isis a násilnému extremismu.

Putina podpořili někteří další představitelé. Brazilská prezidentak Dilma Roussef obvinila z násilí pouze ISIS a jemu přidružené organizace. Čínský prezident Xi Jinping se nezmínil o Sýrii jmenovitě, ale zdůraznil význam respektu pro suverenitu států jako základ Charty OSN.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3200

Diskuse

Obsah vydání | 1. 10. 2015