Pořádek a ... korupce. Situace po puči v Brazílii

21. 11. 2016 / Fabiano Golgo

čas čtení 13 minut

Soudce Sérgio Moro (který zahájil trestní stíhání korupčníků mezi brazilskými politiky) a bývalý prezident Lula

Odvolaná prezidentka Dimla Rousseffová přišla o moc v Brazílii letos v srpnu, protože prosazovala zákonné změny, které umožnily, aby i její nejblížší spojenci byli uvězněni za korupci. Na tom se shodl mezinárodní tisk, včetně i pravicových publikací po celé Zeměkouli. Tak se o Rousseffové ovšem nepíše v brazilských médiích, která jsou v podstatě ovládána šestnácti rodinami, které řídí tisíce televizních a rozhlasových stanic, deníků a časopisů a mainstreamové internetové servery. Tato média pomohla vytvořit prostředí, které vedlo k tomu, že byla poctivá prezidentka zbavena moci.

Obyvatelstvo si zvyklo na 12 let hospodářského růstu, během něhož bylo osvobozeno od chudoby 32 milionů lidí, negramotnost téměř úplně zmizela a černoši, kteří tvoří více než polovinu obyvatelstva, konečně směli vstoupit do konzumního světa, začít chodit do škol a na univerzity a vstoupit do středostavovského způsobu života. Díky sociálním programům, které rozdělovaly peníze pod podmínkou, že jejich příjemci zajistí, aby jejich nezletilé děti chodily do školy (prostřednictvím dokumentů, které každý měsíc vydávali učitelé). Namísto toho, aby to lidi udržovalo v závislosti na vládních dávkách, vedlo to k lepším šancím pro získání zaměstnání u těchto dětí, když vyrostly, a rozbily tak nekonečný kruh chudoby v těchto rodinách.

Tyto dávky také dostávaly ženy, protože se usuzuje, že daleko více uvažují o budoucnosti své rodiny, zatímco muži vydávají peníze především na sebe. Staré ženy nad 65 let také dostaly možnost sociálních dávek na úrovni minimálního platu, protože většina z nich strávila celý život péči o domácnost, často je manželé v pozdním věku opustili a znovu se oženili, takže tyto ženy zůstávaly bez příjmů a končily ve stáří v chudobě. Tyto sociální dávky pro ženy také vedly k všeobecnému osvobození žen, protože mnoho manželů se muselo začít chovat slušně, aby jim manželky daly část těchto peněz a vnuci se začali zajímat o babičky, které se staly novým zdrojem peněz pro rodinu.

Byly zavedeny kvóty pro černochy a domorodce, nejen pro veřejné školy a univerzity, ale i pro veřejné služby a vládní posty. Konečně začala Brazílie odrážet své etnické složení, namísto toho, aby potomci bělošské evropské elity spotřebovávali veškeré zdroje země.

Po tomto idylickém desetiletí hospodářského růstu upadla Brazílie r. 2014 do recese, hned poté, co byla Dilma Rousseffová znovu zvolena do funkce. Tuto krizi vyvolala kombinace faktorů. Krize z roku 2008, která rozbila USA a Evropu, nebyla v Brazílii pociťována, protože vláda přijala řadu opatření a dotovala věci, jako byly ceny elektřiny a benzínu. To bylo možné, protože Brazílie se stala velmi bohatou zemí a měla mnoho peněz. Ale tyto úspory skončily. Během předvolební války v roce 2013 Aécio Neves, pravicový kandidát, který byl proti Rousseffové, spolu s dalšími čtyřmi kandidáty, se pokusil voliče zastrašit a postavit je proti Dilmě tím, že tvrdil, že do Brazílie dorazí hospodářský krach z roku 2008, pokud bude v roce 2014 znovu zvolena. Hájili tvrdá opaření a škrty ve státním rozpočtu, které by zlikvidovaly mnoho sociálních programů, které byly základní součástí vlád Luly a Dilmy.

Jakmile Dilma volby vyhrála, mezi podnikateli vznikla panika. Ti okamžitě začali propouštět, aby zabránili ztrátám z přicházející hospodářské krize. A dělali to dávno předtím, než krize vznikla. No, každý idiot ví, že když začnete lidi propouštět, ti nebudou mít možnost si kupovat zboží,a to bude mít záporný hospodářský dopad na podniky, které tito lidé používali. A když vyhodíte z práce miliony lidí, vznikne krize.

Toho jsem byl očitým svědkem: Když Dilma zvítězila ve volbách, byl jsem šéfredaktorem deníku jménem Hora, v městě Florianópolis. Zavolal mi ředitel a nařídil mi, abych vyhodil z práce sedm lidí. Zeptal jsem se proč a zda bych nemohl počkat do ledna, protože propustit lidi v prosinci je kruté, vzhledem k tomu, že by to zničilo Vánoce jejich dětí. Bylo mi řečeno, že ne, že je musím propustit okamžitě, protože se blíží krize. Ptal jsem se, jak si mohou být jisti tím, že přichází krize, a jaký rozdíl může jeden měsíc udělat jejich obrovskému rozpočtu (firma také vlastní 18 televizních okruhů, 24 rozhlasových stanic a 8 deníků) - neuspěl jsem. Odmítl jsem být člověkem, který bude rozhodovat o tom, kdo má být propuštěn a po několika hrozbách od vedení mě také vyhodili, za neposlušnost. Krizi vyvolali tito podnikatelé a jejich strach, protože věřili, že znovuzvolení Dilmy Rousseffové vyvolá v zemi krizi.

Pak udělala Dilma svou největší chybu, která nakonec vedla k jejímu impeachmentu: rozhodla se bojovat proti vznikající krizi tím, že začala dělat všechno, co sliboval její hlavní opoziční soupeř Neves. Najala Joaquima Levyho, pravicového ekonoma, aby řídil hospodářství. Ten rychle zavedl vládní škrty, ožebračil nejchudší občany a zlikvidoval fondy na kulturu. To jen rozvoralo zemi ještě více a obyvatelstvo si tím Dilma znepřátelila. Levičáci se na ni rozhněvali, protože je zradila tím, že slibovala jedno a udělala druhé. Pravičáci, protože zvítězila nad jejich kandidátem lží. Za této atmosféry její odvolání podpořila většina obyvatelstva. Rousseffová ztratila podporu ze své strany politického spektra a stala se tak lehkým terčem pro druhou stranu.

Kromě toho, se ve zprávách začaly každý den objevovat nové a nové korupční skandály a došlo k věznění nejvyšších politiků z její vlastní strany a ze stran její vládní koalice. Jediné, co lidé začali chápat, bylo že Lula a jeho Dělnická strana byli vinni největším korupčním skandálem ve světové historii, týkajícím se miliard dolarů, které byly bezostyšně rozdělovány mezi spřátelené politiky po mnoho let. Lidé zapomněli, že Dilma mohla přestat trestat svou vlastní strany a posílat do vězení své vlastní přátele, ale tohle je žena, která bojovala za ideál, bojovala proti vojenské diktatuře (1964-85), když byla mladá, čtyři roky ji mučili a znásilňovali ve vězení. Byla známa jako stoická idealistka, která by nebyla ochotna chránit ani svou matku, kdyby byla přistižena při něčem protizákonném. Roussefová nikdy nebyla obviněna z žádné korupce.

S tímto zázemím se obrátil Eduardo Cunha, tehdejší předseda Dolní komory parlamentu, který byl obviněn z toho, že byl hlavním rozdělovatelem korupčních peněz vytunelovaných ze státní ropné společnosti Petrobras do rukou politiků, kteří hlasováním schválili Lulovu sociální revoluci za tro, že dostávali každý měsíc milionářskou apanáž, na Dilmu Roussefovou, aby ukončila vyšetřování korupce, což odmítla. Tak Cunha začal sabotovat její pokusy ušetřit peníze tím, že schvaloval zákony, které dělaly díry do státního rozpočtu a znemožňovaly Roussefové investovat do sociálních programů. V důsledku toho povstali také chudí lidé, a protože nerozuměli, co se děje, postavili se také proti Roussefové. Cunha stál v čele procesu jejího impeachmentu, kdy více než 200 poslanců, kteří hlasovali, aby byla Roussefová zbavena moci, je vyšetřováno nebo už bylo obviněno z korupce federální policií a soudcem Sergiem Morem.

Netrvalo dlouho a Cunha sám byl uvězněn a sedí nyní ve vězení. Tehdejší viceprezident (ze středopravicové strany PMDB) Michel Temer, který se spikl, aby Roussefové odebral prezidentský úřad, byl už předtím odsouzen Vysokým volebním tribunálem, který rozhodl, že Temer nesmí 8 let kandidovat pro žádnou politickou funkci. Mnoho lidí se ptá, jak je možné, že je Temer prezidentem, když byl odsouzen za podvody při předvolební kampani. Důvodem je, že to rozhodnutí platí pouze pro příští volby. Temer byl mezitím obviněn i z dalších trestných činů a bude také vyšetřován pro korupci.

Jakmile Temer převzal prezidentský úřad, vyhodil ministry z vlády Roussefové, včetně mnoha žen a černochů, a nahradil je čistě mužským bělošským týmem. Ministerstvo kultury bylo zrušeno stejně jako ministerstvo péče o černochy, ženy a příslušníky LGBT komunity. Z toho důvodu nyní stávkují tisíce škol proti nynějším změnám, jejich součástí jsou škrty ve školství a ve zdravotnictví, stejně jako škrty sociálních dávek pro slepé, hluché a němé lidi a lidi s fyzickou či duševní invaliditou. Říká se tomu "balíček krutosti".

V těchto dnech byli zatčeni bývalý primátor Rio de Najeiro Anthony Arotinho a předchozí guvernér Ria Sérgio Cabral Filho. Vlastníci a ředitelé všech stavebních společností, které postavily stadiony pro fotbalové mistrovství a pro olympijské hry, jsou nyní ve vězení.

Předseda Senátu Renan Calheiros, který byl obviněn ze 17 různých korupčních trestných činů, ale dosud nebyl uvězněn, nyní oznámil, že se bude hlasovat o zákonu, který zakáže tyto vězeňské tresty a odebere soudcům a federální policii mnoho z nových pravomocí, které jim poskytla Dilma. Díky naší první prezidentce byl schopen jeden soudce z malé a ne příliš důležité části země nařídit všechna tato uvěznění. A protože šel příkladem, jiní soudci za pomoci federální policie nalezli odvahu a uvěznili další politiky a podnikatele za další korupční skandály. V současnosti probíhá více než 20 vyšetřování, v jejichž důsledku by potenciálně měly skončit ve vězení dvě třetiny našeho parlamentu.

Od té doby, co se Temer dostal k moci s heslem Pořádek a pokrok (které je napsáno na brazilské vlajce), policie začala jednat, jako bychom znovu žili ve vojenské diktatuře. Například klaun, který bavil chudé děti na ulici, byl před nimi zatčen, protože řekl něco, co interpretovali jako urážku policie! Herec byl tento měsíc zatčen během představení, protože během hry kritizoval prezidenta. Studenti byli zmláceni před kamerami ještě předtím, než dorazili na demonstraci proti nové vládě. Vznikla organizace na výzvu agenta provokatéra z armády, který hledal mladé lidi, co napsali o Temerovi na Facebooku něco špatného!

A nejhorší je, že si střední vrstvy většinou myslí, že tohle je v pořádku, potřebujeme pořádek a konzervatismus. Tento týden pronikla skupina lidí do dolní komory parlamentu v městě Brasílie a skandovali tam celou hodinu, než zasáhla policie. Požadovali návrat vojenské diktatury. O několik dní předtím, když se pokusili protestovat na témže míste studenti, policie zasáhla během několika minut.

Evangelický pastor Marcelo Crivella minulý měsíc zvítězil v Rio de Janeiro ve volbách primátora a přislíbil, že zruší práva homosexuálů. Nejpopulárnější senátor v zemi oslavuje nejznámějšího vojenského mučitele v naší historii. Brazílie se vrátila ke konzervativní křesťanské společnosti, jíž byla po dobu 502 let, než se stal Lula prezidentem.

Zároveň je důležité zdůraznit, že Lula byl také zkorumpovaný. I když dosud nebyl odsouzen a uvězněn, je nemožné věřit, že se plně nepodílel na rozdělování miliard, které končily v kapsách jeho spojenců. A bylo dokázáno fotografiemi a záznamy telefonátů, které jsme všichni viděli a slyšeli v televizi, že sám bral úplatky formou nemovitostí či dokonce nového vybavení kuchyně pro manželku.- Stavební společnosti hradily Lulovi a jeho rodině život na vysoké noze. Nejdůležitější jména z Lulovy strany - lidé, kteří byli našimi disidenty a pomohli návratu demokracie - se stali zkorumpovanými politiky a rozkradli miliony dolarů.

Za poslední dva roky přišlo v Brazílii o zaměstnání 15 milionů lidí. Vláda zrušila velkou část sociálních programů, čímž bylo uvrženo do chudoby dalších 15 milionů lidí. Všechno, co Brazílie dokázala od roku 2002, bylo nyní zrušeno. Jsme zpátky v třetím světě.

0
Vytisknout
7907

Diskuse

Obsah vydání | 22. 11. 2016