"Zveřejňování není zločin": mediální skupiny vyzývají USA, aby zrušily obvinění Juliana Assangeho
28. 11. 2022
čas čtení
5 minut
První média, která zveřejnila materiály WikiLeaks, včetně Guardianu, se spojila a kritizují proti trestnímu stíhání Juliana Assange
Americká vláda musí upustit od stíhání spoluzakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, protože tím podkopává svobodu tisku, argumentujáí mediální organizace, které mu jako první pomohly zveřejnit uniklé diplomatické depeše.
Dnes je tomu dvanáct let, co deníky Guardian, New York Times, Le Monde, Der Spiegel a El País spolupracovaly na zveřejnění výňatků z 250 000 dokumentů, které Assange získal v rámci úniku materiálu, který WikiLeaks poskytla tehdejší americká vojákyně Chelsea Manningová. Odhalilo to vnitřní fungování americké diplomacie po celém světě.
Redaktoři a vydavatelé mediálních organizací, které tato odhalení zveřejnily jako první, se spojili, aby se veřejně postavili proti plánům obvinit Assange podle zákona z první světové války určeného ke stíhání špionů.
"Zveřejňování není zločin," uvedli s tím, že stíhání Juliana Assange je přímým útokem na svobodu médií.
Assange je od svého zatčení na ekvádorském velvyslanectví v Londýně v roce 2019 držen ve věznici Belmarsh v jižním Londýně. Předchozích sedm let žil uvnitř diplomatických prostor, aby se vyhnul zatčení poté, co se nevydal britskému soudu v záležitostech týkajících se jiného případu.
Bývalá britská ministryně vnitra Priti Patelová v červnu schválila Assangeovo vydání do USA, ale jeho právníci se proti tomuto rozhodnutí odvolali.
Americká vláda pod vedením Baracka Obamy v roce 2010 uvedla, že Assange nebude za únik informací stíhat, protože by to byl precedens. Média nyní apelují na administrativu prezidenta Joea Bidena - který byl v té době viceprezidentem -, aby od obvinění upustila.
Zveřejňování není zločin: Vláda USA by měla ukončit stíhání Juliana Assange za zveřejňování utajovaných informací
Před dvanácti lety, 28. listopadu 2010, zveřejnilo pět našich mezinárodních médií - New York Times, Guardian, Le Monde, El País a Der Spiegel - ve spolupráci s WikiLeaks sérii odhalení, která se dostala na titulní stránky novin po celém světě.
"Cablegate", soubor 251 000 důvěrných kabelogramů z amerického ministerstva zahraničí, odhalil korupci, diplomatické skandály a špionážní aféry v mezinárodním měřítku.
Podle slov deníku New York Times dokumenty sdělily "nepřikrášlený příběh o tom, jak americká vláda činí svá největší rozhodnutí, rozhodnutí, která stojí zemi nejvíce životů a peněz". I nyní, v roce 2022, novináři a historici na základě unikátní sbírky dokumentů stále zveřejňují nová odhalení.
Pro Juliana Assange, vydavatele WikLeaks, mělo zveřejnění "Cablegate" a několika dalších souvisejících úniků nejzávažnější důsledky. Dne 12. dubna 2019 byl Assange na základě amerického zatykače zatčen v Londýně a nyní je již tři a půl roku držen v přísně střeženém britském vězení, které se obvykle používá pro teroristy a členy skupin organizovaného zločinu. Hrozí mu vydání do USA a trest až 175 let v americkém vězení s maximální ostrahou.
Tato skupina redaktorů a vydavatelů, z nichž všichni s Assangem spolupracovali, cítila potřebu veřejně kritizovat jeho chování v roce 2011, kdy byly zveřejněny neredigované kopie kabelogramů, a někteří z nás jsou znepokojeni obviněním v obžalobě, že se pokusil napomoci počítačovému průniku do utajované databáze. Nyní se však scházíme, abychom vyjádřili své vážné znepokojení nad pokračujícím stíháním Juliana Assange za získávání a zveřejňování utajovaných materiálů.
Obamova a Bidenova administrativa, která byla v úřadu v době zveřejnění WikiLeaks v roce 2010, od obvinění Assange upustila s vysvětlením, že by musela obvinit i novináře z velkých zpravodajských serverů. Jejich postoj kladl důraz na svobodu tisku, a to i přes nepříjemné důsledky. Za Donalda Trumpa se však tento postoj změnil. Ministerstvo spravedlnosti se začalo opírat o starý zákon, zákon o špionáži z roku 1917 (určený ke stíhání potenciálních špionů za první světové války), který nikdy nebyl použit k obvinění vydavatele či elektronického média.
Získávání a zveřejňování citlivých informací, je-li to nezbytné ve veřejném zájmu, je základní součástí každodenní práce novinářů. Pokud bude tato práce kriminalizována, náš veřejný diskurz a naše demokracie se výrazně oslabí.
Dvanáct let po zveřejnění "Cablegate" nastal čas, aby vláda USA ukončila stíhání Juliana Assange za zveřejňování tajemství.
Zveřejňování není zločin.
Redaktoři a vydavatelé:
The New York Times
The Guardian
Le Monde
Der Spiegel
El País
6078
Diskuse