"Nemít přátele, mít jenom své zájmy"

15. 2. 2019 / Marek Feigl

čas čtení 1 minuta
To nejzdvořilejší, co se dá říci radikálně euroskeptickým nebo "czexitovým" občanům: nikdy ani zbla nepochopili historickou situaci Evropy 18. a 19. století. Protože právě na zběžném přehlédnutí této epochy se ukáže, jak je perspektiva individuálních (národních) států, které "nemají své přátele, jenom své zájmy" a neexistence nějaké společné platformy, na které by se dala diskutovat a řešit obecnější témata, zničující.

To, že si tyto záležitosti středoškolského dějepisu neprostudují různé lopaty z SPD vykřikující o czexitu, je celkem pochopitelné. Intelektuálům mezi odpůrci EU je ale potřeba říci, že dluží interpretaci této epochy, reflexi jejích souvislostí a destruktivních důsledků. Evropa osmnáctého a devatenáctého století se zmítá neustálým cynickým přeskupováním paktů a aliancí států namířených proti státům jiným, kde nikdo (a zejména malé země) nemají sebemenší záruky čehokoli.

V tomto kontextu vznikne dokonce i dohoda tří států, že si společně rozporcují stát čtvrtý (srov. dělení Polska 1772-95). Všechna tato horečnatá přeskupování podobná stolním hrám pak vyústí do zrůdností první světové války, ve které absentovala jakákoli zajímavější idea, jakýkoli smysl a zbyly jen desetimilióny mrtvých, které na jejím počátku nikdo nepředvídal. A stejně se ukazuje i to, že potřeba této nadnárodní platformy států se stejně cyklicky vyskytovala i v této době: Napoleonovo sjednocování Evropy (mající ovšem povahu budování Velkofrancouzské říše) i Svatá aliance 1815-56.

Milí protievropští intelektuálové, tohle doopravdy chcete? Kde berete tu jistotu, že destrukcí EU by mohlo vzniknout cokoli vymykajícího se této perspektivě cynického soupeření států bez jakéhokoli plodného vyústění?

1
Vytisknout
14323

Diskuse

Obsah vydání | 19. 2. 2019