O sovětském původu Putinových žoldáků

19. 5. 2021

čas čtení 6 minut
V únoru 2018 byli obyvatelé ruského města Asbest překvapeni zjištěním, že několik jejich spoluobčanů zemřelo v syrském Chašamu, 4 000 km od domova. Když mediální hvězda listu Novyj děňMaxim Borodin dorazila do Asbestu, úmrtí byla dosud obestřena tajemstvím. Asbest leží ve Sverdlovské oblasti a je znám zejména svými továrnami na azbest, ale po pádu SSSR bylo obyvatelstvo tohoto průmyslového sídla tvrdě zasaženo. Chyběla práce a uživit rodinu bylo ve stále větší míře možno jen zaměstnáním u soukromých bezpečnostních agentur. Tento sektor od počátku 90. let zažil boom kvůli rizikům spojeným s podnikáním v tehdejším Rusku, napsal Ruslan Trad.

Borodin byl odhodlán zjistit, co muži dělali v Sýrii a jak zemřeli. Hovořil s příbuznými a veliteli zesnulých a zúčastnil se jejich utajovaných pohřbů. Výsledný článek vyvolal celostátní skandál a přitáhl pozornost k tématu, o němž si ruská vláda přála mlčet: K využití soukromých vojenských společností, které slouží cílům zahraniční politiky Kremlu a zajišťují a chrání obchodní zájmy kleptokratů, kteří kontrolují nejlukrativnější ruské zdroje. Článek měl být Borodinovým posledním.

12. dubna 2018 byl Borodin ve svém domovském městě Jekatěrinburgu nalezen vážně zraněný a v kómatu. Policie prohlásila, že Borodin "spadl" z balkónu, když kouřil. Den předtím kontaktoval přítele a řekl mu, že si poblíž svého bytu všiml ozbrojených mužů v maskovacích stejnokrojích. Tři dny na to byl mrtev.

Během investigace v Asbestu Borodin zjistil, že mrtví vstoupili do žoldnéřských sil známých jako Wagner Group vzniklých v roce 2014 a financovaných Jevgenijem Prigožinem, ruským oligarchou a stravovacím magnátem blízkým prezidentu Putinovi.

I když soukromé vojenské organizace jsou technicky vzato ilegální, soukromé bezpečnostní firmy nikoliv. Organizace jako Wagner Group se skrývají za fasádou bezpečnostní firmy, ale současně udržují úzké vazby s ruskými zpravodajskými službami FSB a GRU, stejně jako se silami zvláštního určení a armádou. Když se Borodin snažil najít spojitost mezi úmrtím ruských civilistů v Sýrii a jejich prací pro Wagner Group, objevil složitou síť spojující stát, byznys a bezpečnostní zájmy, které se primárně starají o zachování vlivu a moci.

V Rusku existuje řada soukromých vojenských společností, ale Wagner Group představuje prototyp toho, jak se v Putinově Rusku dělá globální byznys a geopolitika. Žoldnéři zajišťují bezpečnost instalací (jako doly a ropná pole), které reprezentují strategické zájmy Kremlu a jeho kleptokratů. Tyto společnosti dále zajišťují takové funkce pro zahraniční vlády a v tomto ohledu se staly pro Kreml důležitým nástrojem prosazování jeho zahraniční politiky. Kremlu, cizím vládám, státním podnikům a soukromým obchodním zájmům soukromé vojenské společnosti nabízejí nejen lukrativní příležitosti, ale vzhledem ke své kvazilegální struktuře také nabízejí možnost věrohodného popření podloudných aktivit.

Původ Wagner Group lze vysledovat do sovětských časů a organizace navazuje na několik dekád vojenských dobrodružství, zejména během sovětské invaze do Afghánistánu, ale také za válek v Čečensku na přelomu století. Veteráni těchto válek byli najati jako velitelé a poradci. Například hlavní velitel Wagner Group Dmitrij Utkin je bývalý plukovník GRU a veterán čečenských válek. Jako nositel Řádů za chrabrost se Utkin stal oficiálním hostem Kremlu na Den hrdinů vlasti 9. prosince 2016, kdy se tam nechal vyfotit s Putinem. Utkin má také vazby na Prigožina. V roce 2014 Utkin bojoval s dalšími zaměstnanci Wagner Group v Luhansku a v roce 2017 se stal ředitelem firmy Concord Management and Consulting s.r.o., pobočky Prigožinovy společnosti Concord Catering, která si zajistila významný státní kontrakt na dodávku stravy pro ruskou pravidelnou armádu.

Wagner Group také používá taktiky vyvinuté během afghánské války. Sovětská armáda tehdy používala tzv. muslimské prapory, zvláštní jednotky tvořené muslimy ze Střední Asie, jejichž hlavním úkolem bylo provádět tajné operace a vydávat se přitom za místní obyvatele. Na jaře roku 1979 Moskva vyslala osm vrtulníků Mi-8, spojařské centrum a dopravní letoun An-12 k převozu praporu výsadkářů na leteckou základnu Bagrám v Afghánistánu. Ačkoliv vojenský personál byl sovětský, označení vrtulníků bylo afghánské a osádky, včetně výsadkářů, nesly insignie afghánské armády. Tato technika nepříjemně připomíná tzv. zelené mužíky na Krymu v únoru 2014, kteří Rusku pomohli zajistit anexi tohoto území.

Podle majora Jurije Kozlova, který monitoroval sovětskou jednotku za GRU, byl muslimský prapor první svého druhu v rámci jednotek Specnaz. Po tři měsíce pod velením majora Habíba Halbajeva nacvičoval speciální operace, zachycování nepřátelské komunikace, obsazování letišť, obranu horských průsmyků a boj ve městě.

V 90. letech byly muslimské prapory nasazovány v Čečensku a "dobrovolnické oddíly" na Balkáně, kde bojovaly na straně Srbů. A jakmile došlo k propojení staré gardy s novou ekonomickou elitou prostřednictvím osoby Vladimira Putina, lekce z Afghánistánu a Čečenska se sloučily v ruském odvětví soukromých žoldnéřských společností.

Od ruské invaze na Ukrajině, během níž vznikla Wagner Group, se společnosti tohoto typu vyvíjejí a adaptují na měnící se okolnosti. Mnohé z nich vykonávají úkoly zajištění bezpečnosti. Jiné, jako E.N.O.T. Corp., slouží ideologičtějším účelům na Balkáně, v Bělorusku a na Ukrajině, kde organizují takzvané vlastenecké tábory pro mladé. A další, jako Wagner, se krok za krokem posouvají od zajišťování bezpečnosti až k výkonu ofenzivních operací na frontě a za nepřátelskými liniemi, jako během dobytí syrské Palmýry.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
2349

Diskuse

Obsah vydání | 25. 5. 2021