Mírová koexistence v Izraeli byl vždycky mýtus

21. 5. 2021

čas čtení 4 minuty
 

Jako Palestinec v Izraeli jsem byl vždycky občan druhého řádu, jemuž byla odepřena základní práva, píše Nimer Sultany, profesor práv na univerzitě SOAS v Londýně.


Koexistence znamená zázemí rovnosti, svobody a vzájemného respektu. V kontextu izraelské vlády nad námi je však koexistence fikcí, která skrývá realitu oddělených a nerovných životů.

Jako většina Palestinců v Izraeli jsem vyrostl v oddělené palestinské komunitě a vzdělání jsem dostal v odděleném arabském školství, od školky až do střední školy. Jako student práv jsem si nesměl pronajmout byt v městě Rišon LeZion, protože jsem Palestinec, a potřeboval jsem pomoc židovského známého naší rodiny, který za mě podepsal smlouvu na pronájem bytu.

 

Jako mladý právník jsem potřeboval lékařské ošetření, když na mě v říjnu 2001 zaútočilo několik policistů s obušky. Obyvatelé mého domovského města protestovali proti konfiskaci území, včetně pozemku, který patřil mé rodině. Pokaždé, když jsem cestoval do zahraničí za studiem, byl jsem na letišti rasově zkoumán.

Izraelský politický a právní systém je hluboce nespravedlivý. Otevřeně izraelská ústava  vynechává princip rovnosti občanů před zákony, umožňuje stovkám komunit zakazovat nežidům, aby tam žili, izraelské ústavní právo vyhlašuje, že židovské osady mají pro stát nejvyšší hodnotu a vedoucí izraelští politikové opakovaně zdůrazňují, že Izrael není stát pro všechny občany, protože je to židovský stát. Izraelské soudy jsou součástí tohoto problému, protože potvrdily kolonizaci našeho území a naše všeobecné podřízení, naše vyloučení ze základních občanských práv.

Mé rodné město Tira bývalo zemědělské město. Desítky let konfiskací pozemků, bourání domovů, věznění palestinských obyvatel a diskriminace ve školství, v zaměstnání a v sociální oblasti učinily mé město, jako v podstatě všechna palestinská města v Izraeli, ghettem s nekvalitními školami a s vysokou mírou chudoby a zločinnosti. A i když jako Palestinci tvoříme 20 procent izraelského obyvatelstva, naplňujeme izraelské věznice z padesáti procent. Tira se stala centrem pro organizovaný zločin, pro něž jsou typické boje gangů a poplatky za tzv. "ochranu" mafií. Hesla o tom, že Izrael je zemí zákonnosti, zní falešně pro ty, kdo žijí v neustálé nejistotě a v bezpráví.


Nedávná analýza organizace Human Rights Watch právem upozorňuje, že strategie "judaizace" Negevu a Galileje je součástí systému apartheidu. Avšak ta strategie je zjevná i v jiných částech Izraele, včetně takzvaných smíšených měst, kde nyní dochází k nepokojům. "Smíšená" je další výraz, který skrývá realitu betonových zdí, které oddělují palestinskou a židovskou čtvrť v Lyddě a v Ramle. Neexistuje žádná koexistence, vzhledem k tomu, že v městských volbách je pravidelně prvotním tématem judaizace a vyhánění palestinských občanů. Za pomoci Izraelské pozemkové správy vytvořili židovští osadníci ze Západního břehu a náboženští horlivci výlučně židovskou osadu v Lyddě. Neustálá hrozba bourání domovů v palestinských čtvrtích v Lyddě a neuznaná vesnice Dahmaš nedaleko Lyddy také nejsou příklady koexistence.

Palestinská menšina je terčem takového strategie desítky let a desítky let proti nim protestuje. Na tyto protesty policie často reaguje brutální, smrtící policejní silou a policisté se vůbec za své kriminální činy nemusejí zodpovídat. Za posledních několik dní sdílejí lidé v mém městě videonahrávky policejního zatýkání mladých mužů a nevyprovokované policejní brutality - je to praxe, která připomíná jednání policie ve východním Jeruzalémě. Benjamin Netanjahu veřejně ujistil policii, že se nemusí obávat žádného vyšetřování svých trestných činů. Podněcování vede k útokům ozbrojených osadníků a organizovaných ultrapravicových skupin v Lyddě i jinde. Tyto skupiny skandují "smrt Arabům" - totéž se skanduje po celém Izraeli na fotbalových stadionech.

Nucené vyhánění lidí z domovů, konfiskace pozemků, podřízený právní statut a věznění, to jsou skutečnosti, jimiž čelí všichni Palestinci, v samotném Izraeli i na okupovaných územích. Palestinci v Izraeli protestují proti izraelské strategii ve čtvrti Šejch Džará a proti bombardování přelidněného uprchlického vězeňského tábora, jímž je Gaza, protože vnímají, že koloniální systém útlaku všech Palestinců je stejný. Protesty prosazujeme svou jednotu v protikoloniálním boji za rovnost a svobodu.


Podrobnosti v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
2849

Diskuse

Obsah vydání | 25. 5. 2021