Velká americká města se propadají - v důsledku čerpání podzemní vody a dalších faktorů

19. 5. 2025

Studie publikovaná v časopise Nature Cities poskytuje dosud nejpřesnější mapování vertikálních pohybů země s využitím satelitních dat schopných detekovat posuny s milimetrovou přesností na 28 metrů čtverečních mřížek. Výzkumníci zjistili, že ve 25 z 28 měst se nejméně dvě třetiny rozlohy země propadají. Odhaduje se, že v postižených zónách žije 34 milionů lidí.

Houston vyniká jako nejrychleji klesající velké město v USA. Více než 40 % jeho plochy klesá o více než 5 milimetrů za rok a 12 % klesá dvakrát rychleji. Některé lokalizované oblasti v Houstonu klesají až o 5 centimetrů ročně. Další dvě texaská města, Fort Worth a Dallas, těsně následují, zatímco mezi další rychle klesající místa patří části newyorského letiště LaGuardia a části Las Vegas, Washingtonu, D.C. a San Francisca.

Studie také analyzovala údaje o těžbě podzemní vody na úrovni okresů a zjistila, že tato praxe představuje 80 % pozorovaných poklesů půdy. Odstraňování podzemní vody z vodonosných vrstev, které jsou obvykle tvořeny jemnozrnnými sedimenty, vede ke zhutnění půdy a povrchovému propadu, protože prázdné prostory kdysi vyplněné vodou se zhroutí. V Texasu problém dále zhoršuje těžba ropy a plynu.

Přírodní síly také přispívají k poklesu půdy v některých regionech. Například hmotnost masivního ledového příkrovu, který kdysi pokrýval většinu Severní Ameriky asi před 20 000 lety, způsobila, že se okolní pevnina vyboulila směrem nahoru. Nyní, když se půda pomalu vrací do rovnováhy, města jako New York, Indianapolis, Nashville, Philadelphia, Denver, Chicago a Portland klesají tempem 1 až 3 milimetry ročně.

Studie identifikovala osm velkých měst – New York, Chicago, Los Angeles, Phoenix, Houston, Philadelphia, San Antonio a Dallas – která dohromady představují více než 60 % lidí žijících v klesajících oblastech. Tato města zažila od roku 2000 více než 90 významných povodní, které byly pravděpodobně zhoršeny pokračující depresí půdy.

Další kritické zjištění poukazuje na rozdílný pohyb v městských oblastech. V některých městech se sousední čtvrti propadají různou rychlostí, nebo v některých případech dokonce stoupají, což vede k potenciálně nebezpečnému naklánění budov. Například zatímco celkově půda ve městech jako Jacksonville na Floridě, Memphis v Tennessee a San Jose v Kalifornii klesá, některé oblasti v těchto městech zažívají vzestup, pravděpodobně v důsledku rychlého doplňování vodonosných vrstev v blízkosti řek.

Zatímco pouze asi 1 % celkové rozlohy půdy ve 28 zkoumaných městech je ohroženo diferencovaným pohybem, tyto zóny často zahrnují hustá městská jádra s potenciálně ovlivněnými přibližně 29 000 budovami. Nejzranitelnějšími městy jsou v tomto ohledu San Antonio, kde je vystavena vysokému riziku každá 45 budov, následuje Austin (1 ze 71), Fort Worth (1 ze 143) a Memphis (1 ze 167).

Autoři naléhají na města, aby využila tato přesná nová data k implementaci cílených strategií zmírňování, včetně lepšího odvodnění, zvyšování půdy a zelené infrastruktury, jako jsou umělé mokřady, aby se snížilo riziko povodní. Dodatečné vybavení stávajících konstrukcí a úprava stavebních předpisů pro oblasti s vysokým rizikem rozdílného pohybu by také mohly snížit budoucí poškození infrastruktury.

"Na rozdíl od toho, abychom jen řekli, že je to problém, můžeme reagovat, řešit, zmírňovat, přizpůsobovat se," řekl hlavní autor Leonard Ohenhen, postdoktorandský výzkumník na Columbia Climate School's Lamont-Doherty Earth Observatory. "Musíme se posunout k řešením."

Zdroj v angličtině: ZDE