Kterak z učitele udělat podvyživenou fretku

27. 9. 2013 / Štěpán Cháb

Vážený pane Feřtku, děkuji za Vaši reakci, byla milá, ale nepřesvědčivá.

Hlavní náplní práce učitele by mělo být vzdělávání, už této role se ujímá dosti nejistě. Projektem Rodiče vítáni se má vcítit do role jakéhosi sociálního styčného bodu mezi rodinou a školou jakožto institucí. S touto rolí se popasuje také po svém.

Jak je uvedeno, vcelku pravdivě, na propagačním webu projektu -- rodič k učiteli přistupuje jako k nepříteli, učitel k rodičovi také. Jsou to dvě položky usilující o protichůdné věci. Na jedné straně touha rodičů, aby potomek byl vzdělán, na druhé neschopnost učitelů potomka vzdělat. Projekt touží po shodě těchto dvou táborů. Ke shodě ovšem nedojde tím, že u vchodových dveří bude zvonek, ale tím, že se celkově změní systém výuky, který je nyní zcela kontraproduktivní, protože v žácích vyvolává odpor k učivu. Žactvo se ve škole nudí. I Vy jste se ve škole nudil. I já se tam nudil. Každý se tam nudil. Netvrdím, že by se školy měly zavést PlayStationy či Xboxy, ale troufám si tvrdit, že by se učitelé měli snažit vést děti nadšením a touhou po vlastním výzkumu, což samozřejmě obnáší hlavně to, že ve třídě bude méně dětí a více učitelů.

Pokud se budeme odrážet od toho, že je rozumné a možné po škole vyžadovat zvonek, nejsme příliš drzí, příliš reformátorští. Jako základní požadavky bych spíše uvítal 17 nepovinných složek projektu. Takhle se ke škole chováme jako k malomocnému, který není ničeho schopen, tak u něho budeme brát jako velké významné plus už jen to, že dýchá.

Naprostá většina rodičů nemá zájem se školou komunikovat častěji než je životně nutné. Většinou se ve Vámi zmíněné trojici řeší kázeňské a prospěchové problémy a výsledek je stejný jako před dvaceti lety -- dítě dostane výprask, zaracha či zákaz nějaké oblíbené činnosti a aplikuje se na něj Leninovo učit se, učit se, učit se. Předpokládám, že na trojici se nedostavuje maminka s holčičkou, aby si mohla kantorovi postěžovat, že ta Alenka zase, pro Krista pána, dostala jedničku. Zahradní grilování s kantorem a rodiči? Z mého pohledu rozpačité setkání, u kterého se všichni těší na závěrečné -- sbohem -- krom případů agilních tatínků a maminek, kteří na grilování mohou vyrazit s vidinou úspěšného lobbování za budoucnost vlastního potomka. Samozřejmě si to také mohou všichni děsně užít, to už dle toho, jestli se některý z rodičů v zoufalství opije a okoření grilované maso vlastní padající tváří.

Na projekt je třeba se ohlédnout i z pohledu učitele. Učitel se na vyučování musí připravit, musí si ho odučit, musí opravovat testy, domácí úlohy, plánovat a organizovat výlety, exkurze, pobyty Bůh ví kde, kantor řeší co týden ve sborovně s ostatními prospěch žáků, několikrát do roka organizuje třídní schůzky a ač se to zdá divné, tak i bez samolepky na futrech, řeší průběžně problémy s rodiči. A to za jeden malý peníz na výplatní pásce. Bídný plat někteří učitelé musí řešit nalezením druhého zaměstnání. Nebo musí dávat placené doučování. Není se tedy co divit, když učitel začne šidit přípravu na vyučování i samotné vyučování a stane se z něho podprůměrný učitel, který jen předčítá učebnici a v lavicích mu tak kvůli tomu sedí tlupa nezaujatých blbců. A že to zlepší komunikace rodičů s učitelem? Člověk by se vykecal i z toho, že je němý, natož z toho, že neumí učit.

0
Vytisknout
5632

Diskuse

Obsah vydání | 27. 9. 2013