29. 5. 2018 / Boris Cvek
Člověk by řekl, že tohle je konec pro byznys těchto lidí. Šéfka tohoto centra ale dala rozhovor serveru iRozhlas, v němž na otázku, zda je možné „vykadit rakovinu“, odpovídá: „No není to normální, není to běžné. Ale ájurvédská medicína s tím pracuje. (BC: velmi pochybuji, že nějaká tradiční medicína mohla mít stejný pojem „rakoviny“, jako máme my – to je podobné jako říci, že Bible odsuzuje homosexualitu, ale právě pojem homosexuality vznikl až v 19. století.)“ Pak přichází nářek nad tím, jak je tato paní obětí útoků ze strany příznivců „západní medicíny“, a nakonec následuje triumf: veřejnost není připravena na to, že rakovinu lze vykadit.
Čtenáři Britských listů dobře vědí, že považuji současný systém výzkumu v biomedicíně a vývoje nových léků za velmi neuspokojivý. Ale to právě proto, že věřím v západní medicínu jako velmi progresivní způsob hledání překvapivých možností léčby. Západní medicína na rozdíl od těch tradičních medicín se neustále mění a prošla mnoha revolucemi, v nichž se ukázalo jako pravdivé to, co dříve bylo nemyslitelné. Např. že smrtelné infekční nemoci způsobují neviditelní tvorečkové.
To v západní medicíně se dějí naprosto nové, šokující objevy, neboť tato medicína vychází z toho, že nikoli naše tradiční znalosti, ale naopak naše odvaha zkoumat tělo pomocí znalostí z fyziky, chemie a biologie nám umožní dosáhnout tak efektivní léčby, jaká v minulosti nebyla možná. V tradičních medicínách se naopak uplatňuje velmi konzervativní názor, že to, co bylo používáno před tisíci lety, je opravdu funkční, aniž by tehdy bylo možno nějak tuto funkčnost prokázat (to, že se něco kdysi používalo, není argument pro to, že to také fungovalo… tygří tlapy nebo nosorožčí rohy se používaly a používají velmi dlouho pro léčbu mnoha nemocí a je naprosto jasné, že nefungují). Někdy se může zjistit, že to má nějaký chemický základ, a pak se daná chemikálie uplatní jako lék (jako v případě nobelistky Tchu Jou-jou, která jako první izolovala artemisinin, látku používanou proti malárii, z rostliny, jež má své místo v tradiční čínské medicíně), nicméně většinou jde o paradoxní situaci, kdy se znalosti z dob, kdy obecně zdraví lidí bylo ve srovnání s dneškem ve velmi špatném stavu a kdy lidé měli o svém těle velmi fantastické představy, používají jako argument proti dnešní medicíně.
Jako člověk, který kritizuje současný vývoj léků a prosazuje systematické zkoumání pozitivních vedlejších účinků běžných léků a neziskový způsob financování klinických testů těchto léků jako cestu k revoluci ve zdravotnictví, se setkávám často s otázkami, co si myslím o té či oné „alternativní medicíně“. A stále znovu musím vysvětlovat, že to, o co usiluji, je v tradici pokroku, jaký přinesla moderní, západní farmakoterapie, jejímž otcem byl Paul Ehrlich, že to není žádná „alternativní medicína“. Jestliže např. antabus může být schopen léčit nějaký typ rakoviny, vždy to bude na základě nějakého chemického děje v těle, nějakých dějů v buňkách, které lze vědecky zkoumat a popsat. Nejsou to žádné čakry, žádná kouzla, žádný duchovní princip, je to běžná chemie.
A kdyby se současná biomedicína poučila z úspěšné minulosti farmakoterapie, z toho, že velké objevy nevznikají na základě racionálního designu, ale naopak na základě schopností zpracovávat náhodná pozorování, která nedávají zprvu moc racionálního smyslu a vyžadují lámání paradigmat, mohla by být mnohem lacinějším, skromnějším a zároveň výkonnějším a pro celou společnost přínosnějším podnikem, než je dnes, kdy je její stav naprosto katastrofální.
Pozn. JČ: Je neuvěřitelné, že Český rozhlas takové blbosti vysílá. Porušuje tím své veřejnoprávní poslání. Veřejnoprávní médium totiž nesmí vysílat nesmysly bez věcné korekce.
Diskuse