Čína zrušila "mediánovou linii" v Tchaj-wanském průlivu: Začíná krize?

25. 9. 2020

čas čtení 3 minuty
Nepochybně jsme vstoupili do nejnebezpečnější fáze od let 2003-2004, pokud ne od raketové krize v letech 1995-1996, upozorňuje J. Michael Cole.


Byla to čára v moři oddělující dvě strany dekády trvajícího konfliktu. Spíše gentlemanská dohoda než oficiální demarkace s použitím legálních nástrojů, tzv. mediánová linie (také centrální linie) představovala svého druhu faktický kodex chování a omezovala riziko nehod v Tchaj-wanském průlivu.

Kromě krátkodobého incidentu v roce 1999 byla nepsaná dohoda dodržována do března 2019, kdy dva čínské letouny J-11 překročily mediánovou linii a letěly 43 námořních mil do tchaj-wanského prostoru, což Tchaj-wance donutilo vyslat stíhačky. "Záměrný" akt, jak to označili v Tchajpeji, proběhl, když se Peking snažil postupně navyšovat vojenskou aktivitu kolem Tchaj-wanu až do voleb v lednu 2020, kdy došlo ke znovuzvolení prezidentského kandidáta, kterého Čína odmítala. Po zvolení námořní a letecká aktivita čínské strany znatelně zesílila.

Čínští jestřábi stále častěji vyjadřují přesvědčení, že pouze síla může "vyřešit" tchaj-wanský "problém", poté, co případ Hongkongu ukázal, že model "jedna země, dva systémy" je pouhou iluzí. Takové názory jsou také vyjadřovány v médiích kontrolovaných komunistickou stranou, zatímco výhrůžky Tchaj-wanu se objevují takřka denně. Ačkoliv probíhá debata o tom, zda je Peking ochoten zahájit velké vojenské tažení proti Tchaj-wanu, ukázky síly (patrně také sloužící sběru informací o obraně) se staly častějšími.

Zvýšená aktivita čínských ozbrojených sil se stala součásti kinetického dialogu mezi Čínou a USA. Americké letectvo v reakci na čínské chování zvýšilo přítomnost průzkumných letounů v exponovaných oblastech.

V poslední době čínské narušování mediánové linie signalizuje nespokojenost Pekingu s americkými návštěvami na Tchaj-wanu a významnými prodeji zbraní. Během návštěvy náměstka ministra zahraničí Keitha Krache 18. září 18 letounů (dva bombardéry H-6, osm stíhaček J-16, čtyři J-11 a čtyři J-10) a následující den 19 letounů (12 J-16, 2 J-10, 2 J-11, 2 H-6 a protiponorkový letoun Y-8 čínského námořnictva).

Během těchto incidentů byla odposlechnuta zpráva čínských pilotů tchaj-wanským protějškům, že "neexistuje mediánová linie". Spekulace skončily 21. září, když mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin na tiskové konferenci prohlásil, že "v Tchaj-wanském průlivu neexistuje takzvaná centrální linie".

Lze jen spekulovat o tom, co vyvolalo toto chování. Zde je několik možností, které se nemusejí navzájem vylučovat:

a) Odveta za americké návštěvy a prodeje zbraní

b) Potřeba odvést pozornost od mnohem horšího stavu čínské ekonomiky, než jaký byl přiznán.

c) Resentiment nad enormní porcí pozitivní publicity, které se Tchaj-wanu dostalo kvůli příkladnému zvládnutí koronaviru a boji s dezinformacemi. To zahrnuje i návštěvu velké české delegace v čele s předsedou senátu Milošem Vystrčilem. Peking může chtít odvést pozornost od pozitivních zpráv o Tchaj-wanu za posledních osm až devět měsíců a vynutit si pozornost vojenskými prostředky.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6061

Diskuse

Obsah vydání | 29. 9. 2020