Češi by se asi neměli tolik bát druhých lidí

26. 11. 2015 / Jan Čulík

Kdyby s nimi přišli do styku, zjistili by, že jsou to lidé jako oni

Zdá se mi, že ani nemá valného významu kritizovat spoluobčany, že se bojí vnějšího světa. Je to prostě fóbie, kterou mnozí Češi mají, a s tím nic nenaděláme. Je to fakt. Je velmi pravděpodobné, že ji vyvolala zcela neodpovědná a záměrně nenávist vůči vnějšímu světu z komerčních důvodů vyvolávající zlovolná média, jako jsou zejména Parlamentní listy, avšak důležité je, že tyto bulvární, manipulující sdělovací prostředky odhalily v české veřejnosti velký xenofobní potenciál - uvědomily si, že většina Čechů je si nejistá ve své totožnosti, a tak bude komerčně nesmírně výhodné je děsit údajným zahraničním nebezpečím a vyvolávat v nich iracionální fóbie, na nichž lze vydělávat.

Myslím, že pacienta asi nemá cenu z toho obviňovat nebo ho za to kritizovat. Česká veřejnost reaguje asi tak, jako kdybyste zašli v krásný červnový den do garsoniéry ke kamarádovi, a vyzvali ho, že je krásně, ať jde ven, třeba se opalovat do parku, nebo si vyjede na kole. A on by vám s děsem v očích sdělil, že v žádném případě nemůže překročit práh svého bytu, neboť venku jsou zlí, cizí lidí, kteří mu usilují o život. A naprosto by odmítal jakokoliv racionální argumentaci, věcně mu dokazující, že jeho obavy jsou naprosto nesmyslné.

Vnější svět je, milí Čechové, daleko méně nepřátelštější a děsivější, než si v nynější situaci představujete a než vám to oktrojují manipulativní prodejná česká média.

Zaujala mě dnešní poznámka na Facebooku od Petry Jamesové, odbornice na česká studia na univerzitě v Bruselu. Petra Jamesová napsala, že se v Bruselu cítí naprosto jako v Čechách, protože na žádost belgické policie, aby Belgičané nezveřejňovali na sociálních sítích informace o bezpečnostních protiteroristických opatřeních, reagovala celá belgická populace houfně tím, že začala na Facebooku a Twitteru zveřejňovat fotografie koček. Přesně tak by přece reagovali i Češi, píše Petra James. Cítím se tu zcela jako doma.

I ze vzdáleného Skotska mohu svědčit, milí čtenáři, že skotský humor má tak blízko k české hospodské ironii a la Bohumil Hrabal, že je od ní v podstatě nerozeznatelný.

Jak Belgie tak Británie, či případně Skotsko, jsou multikulturní a mnohonárodností společnosti. Všichni jsme tady na to opravdu hrdí, že žijeme ve směsici kultur. Nikdo nás tím neohrožuje.

Všechny ty neuvěřitelné kydy od českých rádoby autorit, které - bez faktů a bez důkazů - tvrdí že Neevropané, muslimové, do Evropy nepatří (jak si to vůbec mohou DOVOLIT? Kde se bere ta jejich arogance?) jsou šokujícím příkladem komické ignorance a neuvěřitelného zápecnictví.

Co je nutno udělat, aby to pochopili i Češi? Je potřeba zaměstnant psychologa, který by dokázat přesvědčit Čecha, šílícího, že v krásný červnový letní den v žádném případě nemůže jít ven, protože "tam jsou divný neznámý lidI" - aby tuto fóbii zrušil?

Mě by opravdu zajímalo, jakého psychologa by bylo zapotřebí, aby tu nenávistnou, nepodloženou, iracionální hysterii, vládnoucí v Čechách, rozbil.

0
Vytisknout
3697

Diskuse

Obsah vydání | 27. 11. 2015