Británie: "Ne, paní premiérka se neschovává pod stolem"

18. 10. 2022

čas čtení 7 minut
Britská konzervativní "premiérka" Liz Trussová se odmítla účastnit v pondělí odpoledne parlamentních interpelací - místo ní odpovídala na otázky opozice konzervativní předsedkyně parlamentu Penny Mordaunt. "Ne, paní premiérka se neschovává pod stolem," byla její odpověď,

Trussovou nově jmenovaný ministr financí Jeremy Hunt zrušil všechna její finanční a ekonomická opatření. Natolik, že si z toho dělá legraci i konzervativní Daily Telegraph:

"Liz Truss mi dala recept na tenhle dort. Když změníš všechny ingredience, je vynikající."



Jak napsal na Twitteru bývalý šéfredaktor Financial Times Lionel Barber, "byli jsme v Británii až příliš dlouho v rukou ideologů. Nyní triumfovala nad ideologií ortodoxie. Finanční trhy podrobily Konzervativní stranu šoku, že se probudila a začíná jednat rozumně. Dalším krokem pro ni musí být období v opozici:
Odborník na volební preference profesor John Curtice vysvětlil, že i když se všeobecné volby v Británii mají konat až za dva roky, konzervativci je už nevyhrají. Jsou odsouzeni k volební prohře. Moderátor Channel 4 News Krishnan Guru-Murthy v rozhovoru s Jeremym Huntem poukázal na to - a česká vláda by si na to také měla dávat pozor - že žádná vláda, žádná země nemůže v dnešní době udělat cokoliv, co by se příčilo finančním trhům. Nefinancované daňové škrty vedou nutně ke kolapsu. (Česko je na téže cestě, po zrušení superhrubé mzdy, jako Británie byla za Trussové).

Jeremy Hunt v bezprecedentním obratu rozmetal veškeré ekonomické plány Liz Trussové

Nový ministr financí sdělil poslancům, že dojde ke zvýšení daní a snížení výdajů
 

Nový ministr financí Jeremy Hunt zničil ekonomické plány Liz Trussové jedním z nejpřekvapivějších obratů v novodobé politické historii, včetně snížení zmrazení cen energií, které premiérka Trussová opakovaně prosazovala.

Hunt zlikvidoval téměř celou platformu, na níž bylo postaveno vítězství Trussové při nedávné volbě nového šéfa Konzervativní starny a premiéra,  včetně většiny jejích daňových škrtů, a naznačil, že se chystá zavést novou jednorázovou daň z astronomických příjmů energetických společností - což premiérka  dříve tvrdila, že nebude akceptovat.

Hunt rovněž odmítl vyloučit škrty v totemických konzervativních slibech, včetně výdajů na obranu a zvyšování důchodů podle inflace. (Britští konzervativci tvrdě závisejí volebně na důchodcích, skoro nikdo jiný je v Británii nevolí, důchodců je ovšem hodně.)

Trussová se v pondělí navzdory výzvám labouristů odmítla dostavit do parlamentu, což vedlo Penny Mordauntovou, která ji zastoupila, k ujištění, že se "paní premiérka neschovává pod stolem".

Nový průzkum společnosti Redfield & Wilton přisoudil labouristům volební náskok před konzervativci o 36 procentních bodů, což je největší violební náskok pro jakoukoli politickou stranu od října 1997.

V pondělí ráno Hunt ve svém prohlášení uvedl, že základní sazba daně 20 pencí zůstane zachována na dobu neurčitou, nebude snížena na 19  procent, jak to chtěla udělat Trussová, a Hunt také zrušil celou řadu dalších daňových opatření, včetně změn v daních z dividend, systému nákupů bez DPH pro turisty a zmrazení některých cel na alkohol.

Největší šok však přišel, když ministr financí prohlásil, že již nebude garantovat zastropování cen energií na celé příští dvě zimy a že po přezkoumání ministerstvem financí nahradí od jara příštího roku všeobecné zastropování cen energií cílenější opatření.

Podle předního prognostika v tomto odvětví to znamená, že průměrný roční účet za energie se od dubna 2023  zvýší na více než 4 000 liber ročně  (10 000 Kč měsíčně) a podle analytiků by to mohlo vést k nárůstu roční míry inflace o téměř pět procentních bodů.

Inflace v současné době v Británii dosahuje 9,9 % a očekává se, že po úterním zveřejnění údajů za září mírně vzroste.

Institut pro fiskální studie uvedl, že zvýšení daní o 32 miliard liber - největší od roku 1993 - nebude samo o sobě stačit k tomu, aby napravilo škody způsobené "debaklem posledních několika týdnů".

Paul Johnson, ředitel thinktanku, uvedl, že rozhodnutí ministra financí zrušit většinu daňových škrtů oznámených minulý měsíc je vítané, ale nebude stačit "k zacelení mezery ve fiskálních plánech vlády".

Hunt využije svého příštího fiskálního prohlášení, které má být zveřejněno 31. října, k tomu, aby nastínil, jak vláda hodlá v průběhu času snížit podíl dluhu veřejného sektoru na národním důchodu. Odhady toho, co by bylo třeba k dosažení tohoto cíle, se pohybují mezi 60 a 72 miliardami liber.

Jedinými klíčovými daňovými oznámeními, která přežila, bylo zrušení zvýšení národního pojištění a zrušení drahého kolkovného v Anglii  při koupi nových domů a bytů, které již byly předmětem nové legislativy.

Hunt, obklopen hrůzou a starostmi zešedlými  tvářemi toryovských poslanců, prohlásil, že dojde ke zvýšení daní a snížení výdajů, což označil za rozhodnutí s "které je jistě velmi problematické".
 
Málokdo ve Westminsteru se domnívá, že za této situace může Trussová v premiérské funkci přežít.
 
Černá díra v britském rozpočtu - jejíž výše se odhaduje na 70 miliard liber - byla způsobená zbrklým státním rozpočtem Trussové z minulého měsíce. Hunt naznačil, že je třeba přijmout "obtížná rozhodnutí", aby se obnovila důvěra "v naše národní finance".

Huntovo rozhodnutí urychlit zvýšení daní mělo okamžitý dopad na finanční trhy.

Libra vůči dolaru vzrostla o 2 %, což je její největší jednodenní nárůst od března 2020, a dostala se na 1,14 USD, zatímco úroková sazba vládního dluhu prudce klesla. Výnos 30letých zlatých dluhopisů klesl o 0,4 procentního bodu na 4,37 %, čímž zvrátil část nárůstu od chvíle, kdy nedávno vyhozený ministr financí  Kwasi Kwarteng ve svém rozpočtu  z 23. září oznámil snížení daní o 45 miliard liber.

Ve snaze dále získat důvěru finančních trhů Hunt uvedl, že zřizuje nový ekonomický poradní sbor, do něhož by se měli zapojit nejméně čtyři přední ekonomové, včetně Ruperta Harrisona, bývalého šéfa kabinetu George Osborna, a člena vedení banky JP Morgan.

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
4404

Diskuse

Obsah vydání | 20. 10. 2022