Ruská agrese na Ukrajině: Rozhodnutí Polska vyslat válečná letadla vyvíjí tlak na spojence Kyjeva

17. 3. 2023

čas čtení 8 minut
 
USA a Německo sdělují, že zatím nemají v plánu vyslat stíhačky; Dánsko konstatuje, že spojenci "diskutují" o tom, zda letouny vyšlou


- Bílý dům se vyjádřil, že rozhovory mezi Zelenským a Si by byly "dobrou věcí

Bílý dům ve čtvrtek uvedl, že rozhovory mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem by byly "dobrou věcí", ale varoval Peking před "jednostranným" pohledem na konflikt.

"Myslíme si, že by bylo velmi dobré, kdyby ti dva spolu hovořili," řekl novinářům mluvčí Rady národní bezpečnosti John Kirby, když byl dotázán na zprávu deníku Wall Street Journal, podle níž se ukrajinský vůdce chystá poprvé od invaze čínského Ruska hovořit se Si.

"Podporujeme a podporovali jsme" kontakt, řekl Kirby. Varoval však před čínským tlakem na příměří na Ukrajině s tím, že by to pouze napomohlo ruské agresi.

Nebylo potvrzeno, že by Si Zelenskému volal. Čínský ministr zahraničí Qin Gang a jeho ukrajinský protějšek Dmytro Kuleba však ve čtvrtek telefonicky hovořili.

Si se údajně také chystá na cestu do Moskvy, aby hovořil se svým spojencem prezidentem Vladimirem Putinem.

Kirby uvedl, že Spojené státy nepotvrdily, že se summit Putin-Xi uskuteční, ale vyzvaly Peking, aby se vyhnul snahám o řešení války, které by "odráželo pouze ruskou perspektivu".

Řekl, že čínské zdůrazňování potřeby příměří "zní naprosto rozumně", ale fakticky by "ratifikovalo ruské dobývání".

"Ve skutečnosti by to znamenalo uznání ruských zisků" a "představovalo by to další, pokračující porušování Charty OSN", řekl.

Ruské síly okupující rozsáhlá území Ukrajiny jsou v současné době pod silným tlakem ukrajinských jednotek vyzbrojených Západem.

Příměří by Moskvě umožnilo "dále upevnit své pozice na Ukrajině, obnovit své síly... a přeškolit je tak, aby mohly znovu zahájit útoky v době, kterou si samy zvolí," řekl Kirby.

Trvalý mír "nemůže být jednostranný a musí bezpodmínečně zahrnovat ukrajinské perspektivy a ukrajinská rozhodnutí a musí o nich být informován," řekl.

 

- Dánsko konstatuje, že spojenci "diskutují" o tom, zda vyslat letadla

Západní země diskutují o tom, zda na Ukrajinu vyšlou stíhačky, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová v rozhovoru pro dánskou televizi TV2.

"Je to něco, o čem diskutujeme ve skupině spojeneckých zemí. Je to velké přání ze strany Ukrajiny," řekla.

Dánsko je "otevřené" myšlence vyslat na Ukrajinu stíhací letouny, které by pomohly jejímu válečnému úsilí proti ruské invazi, uvedl v pátek podle státní televizní stanice DR dánský ministr obrany.

"Nevylučuji, že v určitém okamžiku může být nutné zabývat se příspěvkem stíhaček," řekl úřadující ministr obrany Troels Lund Poulsen.

Dánské letectvo podle ozbrojených sil od 70. let minulého století zakoupilo 77 stíhaček F-16. Podle místních médií je v současné době v provozu přibližně 30 z nich.


- USA a Německo tvrdí, že zatím neplánují vyslat žádné stíhačky

Polský prezident ve čtvrtek prohlásil, že jeho země plánuje poskytnout Ukrajině přibližně tucet stíhaček MiG-29, čímž by se stala prvním členem NATO, který by splnil stále naléhavější požadavky ukrajinské vlády na bojové letouny.

Prezident Andrzej Duda uvedl, že Polsko předá čtyři bojové letouny sovětské výroby "během několika příštích dnů" a že zbytek potřebuje servis a bude dodán později. Polské slovo, které použil k popisu celkového počtu, může znamenat 11 až 19 kusů.

Polsko bylo také první zemí NATO, která poskytla Ukrajině tanky Leopard 2 německé výroby. Ve středu mluvčí polské vlády Piotr Mueller uvedl, že některé další země také přislíbily Kyjevu MiGy, ale nejmenoval je. Polsko i Slovensko naznačily, že jsou připraveny předat své letouny, ale pouze jako součást širší mezinárodní koalice, která učiní totéž.

- Německo se zdálo být Dudovým oznámením zaskočeno.

"Zatím se všichni shodli na tom, že není čas posílat stíhačky," řekl novinářům německý ministr obrany Boris Pistorius. "Zatím nemám žádné potvrzení z Polska, že se tak stalo."

Bílý dům označil poskytnutí polských stíhaček Ukrajině za suverénní rozhodnutí a pochválil Poláky za to, že při pomoci Kyjevu nadále "překračují své možnosti".

Americká administrativa však zdůraznila, že polský krok nebude mít žádný vliv na prezidenta Joea Bidena, který se brání výzvám k poskytnutí amerických letounů F-16 Ukrajině.

"V tuto chvíli nedošlo k žádné změně našeho názoru, pokud jde o stíhací letouny," uvedl mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby. "Je to naše suverénní rozhodnutí. V tomto bodě se nacházíme, ostatní země mohou hovořit o svých vlastních" rozhodnutích.

- Podle zprávy vyšetřovací komise podporované OSN, která byla zveřejněna ve čtvrtek, se Rusko na Ukrajině dopustilo celé řady válečných zločinů, včetně úmyslného zabíjení, systematického mučení a deportací dětí. Zpráva Nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu byla zveřejněna přesně rok po ruském bombardování divadla v jihovýchodním ukrajinském městě Mariupol, při němž zahynuly stovky lidí. Její vedoucí uvedl, že tým sleduje důkazy a že existují "některé aspekty, které mohou vyvolat otázky" ohledně možné genocidy. Rusko zprávu odmítlo.

- Pentagon zveřejnil videozáznam zachycující okamžiky před nárazem ruské stíhačky do amerického bezpilotního letounu Reaper poté, co jej v úterý ráno nad Černým mořem postříkal leteckým palivem. Na odtajněných záběrech je vidět, jak stíhačka Su-27 Flanker dvakrát mimořádně těsně míjí bezpilotní letoun a stříká před něj palivo, což je podle amerických expertů taktika obtěžování, která dosud nebyla zaznamenána.

- Kreml uvedl, že rozhodnutí o tom, zda bude sestřelený americký dron Reaper vyzvednut z Černého moře, učiní ruská armáda. "Pokud to v Černém moři budou považovat za nutné kvůli našim zájmům a naší bezpečnosti, budou se tím zabývat," řekl ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

- Denis Pušilin, Ruskem dosazený vůdce v okupovaném Doněcku, řekl státní tiskové agentuře Tass, že nevidí žádné známky toho, že by se Ukrajina z Bachmutu stahovala. Ve čtvrtek byl citován jeho výrok: "V Bachmutu zůstává situace složitá, obtížná - to znamená, že nevidíme, že by tam byly nějaké předpoklady k tomu, aby nepřítel jednoduše stáhl jednotky."

- Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že s vysokým čínským diplomatem Čchin Gangem během dnešního telefonátu diskutovali o "významu principu územní celistvosti". "Zdůraznil jsem význam mírové formule [ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského] pro ukončení agrese a obnovení spravedlivého míru na Ukrajině," napsal Kuleba na Twitteru.

Čchin Kulebovi řekl, že Čína "doufá, že všechny strany zůstanou klidné, racionální a zdrženlivé a co nejdříve obnoví mírová jednání", uvádí se v prohlášení čínského ministerstva zahraničí.

Očekává se, že čínský prezident Si Ťin-pching již příští týden navštíví ruského prezidenta Vladimira Putina v Moskvě a následně se virtuálně setká s Volodymyrem Zelenským.

- Polské úřady uvedly, že zadržely devět členů ruské špionážní skupiny, kteří podle nich shromažďovali zpravodajské informace o dodávkách zbraní na Ukrajinu a připravovali plány na sabotáž těchto dodávek. Šest osob bylo obviněno z přípravy sabotáže a špionáže, proti dalším třem se obvinění připravuje.

- OSN vyzvala ke 120dennímu obnovení dohody umožňující bezpečný vývoz dodávek obilí z ukrajinských černomořských přístavů před uplynutím lhůty, která vyprší koncem tohoto týdne. V reakci na vyjádření mluvčího OSN Stéphana Dujarrica mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová uvedla, že dohoda "se prodlužuje o 60 dní".

- Vladimir Putin řekl předním miliardářům své země, že Rusko čelí "sankční válce". V projevu k ruské podnikatelské elitě je prezident vyzval, aby investovali do nových technologií, výrobních zařízení a podniků a pomohli tak Rusku překonat podle něj západní pokusy o zničení jeho ekonomiky.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
3447

Diskuse

Obsah vydání | 20. 3. 2023