18932

Vědci vydali „poslední varování“ před klimatickou krizí

20. 3. 2023

čas čtení 7 minut

Rostoucí emise skleníkových plynů tlačí svět na pokraj neodvolatelných škod, které mohou odvrátit pouze rychlé a drastické akce

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), složený z předních světových klimatických vědců, v pondělí zveřejnil závěrečnou část své mamutí šesté hodnotící zprávy.

Komplexní přehled lidských znalostí o klimatické krizi zabral stovkám vědců osm let, než byl sestaven, a má tisíce stran, ale lze ho zjednodušit na jediné varování: jednejte hned, nebo bude příliš pozdě.

Ruská agrese na Ukrajině. Svět by se neměl nechat zmást žádným taktickým krokem Ruska, podporovaným Čínou

20. 3. 2023

čas čtení 15 minut

- USA varují svět, aby se nenechal zmást Siovým "mírovým" návrhem během jeho setkání s "drahým přítelem" Putinem

Antony Blinken varuje, že čínské návrhy by mohly být "zdržovací taktikou" na pomoc ruským jednotkám na Ukrajině.

Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Rusku tento týden poté, co mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Vladimira Putina, naznačuje, že Peking si nemyslí, že by Kreml měl být pohnán k odpovědnosti za svá zvěrstva na Ukrajině, dodal Blinken.

 BREAKING: Chinese leader Xi Jinping has landed in Moscow to meet with Vladimir Putin.


Rozhovor Britských listů 582. Jedna z největších odporností, jaké se ČR dopustila od roku 1989

18. 3. 2023

čas čtení < 1 minuta



S filmovým režisérem Robinem Kvapilem hovoří Bohumil Kartous o jeho novém filmu More Miko, o aktivistovi Jaroslavu Mikovi, který založil skupinu Češi pomáhají a snažil se - dosud bezvýsledně - přesvědčit české politiky, včetně Babiše a Hamáčka - aby Česká republika přijala padesát uprchlických dětí, které přišly o rodiče. Nepodařilo se. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá od úterý 21. března 2023 na kabelovce Náš Region.

 19995

Ruská agrese na Ukrajině: Vrah Putin se možná vydal do Mariupolu, na místo svých zločinů

20. 3. 2023

čas čtení 11 minut

- Putin v Mariupolu "hovoří s vděčnými obyvateli", jejichž byty uprostřed noci zničila ruská armáda. Ale je to reálné? Pozorovatelé tvrdí, že to jsou bezpečnostní orgány v civilu. A je to skutečně Putin nebo jeho dvojník?

 Russian dictator Vladimir #Putin in currently Russian-occupied Ukrainian city of #Mariupol, meeting residents of new flats (whose old flats were destroyed by the Russian army) in the middle of the night. Surreal footage (if real) from Kremlin. But is it real? 🧵 pic.twitter.com/0PhKlWDj9F

- Vladimir Putin v neděli navštívil velitelské stanoviště v jihoruském městě Rostov na Donu. Ruská státní tisková agentura TASS uvedla, že Putin jednal na vojenském velitelském a kontrolním stanovišti v ruském městě. Stalo se tak poté, co Putin 18. března vrtulníkem odcestoval do Ruskem okupovaného Mariupolu a navštívil Ruskem okupovaný Krym.

- Podle příspěvků  regionální vojenské správy byli při ruském ostřelování vesnice v Záporoží zabiti tři civilisté a další dva zraněni. Uvádí se v něm, že cílem "cynického útoku" byl obytný dům v obci Kamjanske v okrese Vasylivka. Příspěvek varoval obyvatele, aby opustili nebezpečné oblasti.

- Ukrajinské ozbrojené síly zveřejnily svůj nejnovější odhadruských válečných ztrát. Armáda země nyní tvrdí, že od začátku války zabila 164 910 ruských vojáků. Z toho 710 jich podle nich bylo zabito během 24 hodin do nedělního rána. Hlásí také zničení osmi ruských dělostřeleckých systémů od soboty.

- Nedostatek výbušnin podle zprávy brzdí snahu evropských zemí dodat Ukrajině zbraně. Zástupci průmyslu sdělili deníku Financial Times, že střelný prach, plastické trhaviny a TNT jsou nedostatkovým zbožím, což by mohlo zpozdit plánované zvýšení výroby nábojů až o tři roky. To znamená, že evropský obranný průmysl možná nebude schopen splnit očekávané objednávky EU pro Ukrajinu. Jeden z německých představitelů řekl novinám, že "zásadním" problémem je, že průmysl "není v dobré kondici pro rozsáhlou válečnou výrobu". Evropa se zavázala doplnit zásoby zbraní pro Kyjev a urychlit dodávky 155mm dělostřeleckých granátů.

 20093

Zabraňte příchodu cizinců - to heslo je ozvěnou třicátých let, ale nejen v Německu, i v Británii

20. 3. 2023

čas čtení 6 minut


 
Gary Lineker se nyní nemusel odvolávat na německé nacisty - podobná politika se uplatňovala i v Británii

Bratr komika Hugo Haase, jazzový skladatel Pavel Haas, autor hudby k filmu Život je pes (1933) nedostal vízum do Británie a pouhých devět let poté (1942) ho nacisté zavraždili, poznamenává Jan Čulík.
 
Pozoruhodným aspektem debaty o  tweetu fotbalového komentátora Garyho Linekera, který upozornil, že britská vládní politika "blokace imigrantů" používá "jazyk, který není nepodobný tomu, který používalo Německo ve 30. letech", je to, že obhájci této politiky si zřejmě představují, že Linekerova  slova jsou znepokojivější než strategie, kterou kritizoval. Prozrazuje to, jak hluboko se posunul morální žebříček, že tolik lidí je ochotno přihlížet  masovému zadržování a deportaci lidí uprchlíků do zemí, kde nikdo z nich nebyl a ani nechce být, a faktické odepření možnosti žádat o azyl.

Překročení kanálu La Manche je pro ty, kdo je překračují, velkým problémem. Navzdory panice z počtu lidí připlouvajících na malých člunech je však dnes žádostí o azyl v Británii méně než před dvaceti lety.

Rozhovor Britských listů 583. Hledat byt v žádném případě nemůže moje manželka

18. 3. 2023

čas čtení < 1 minuta

Bohumil Kartous hovoří s Jaroslavem Mikou, aktivistou ze skupiny Češi pomáhají, hrdinou filmu Robina Kvapila More Miko, který zaznamenává jeho dlouholeté, dosud neúspěšné úsilí přimět vládnoucí české politiky, aby do země přijali padesát uprchlických dětí, které přišly o rodiče. Že to čeští politikové odmítli udělat, je jedna z největších sprosťáren, jaké se dopustil český režim za posledních více než třiatřicet let. Šokující také je, že Jaroslav Miko a jeho rodina musejí počítat s každodenním tvrdým rasismem v České republice. Jak byste si s něčím takovým poradili vy? Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na kabelovce Náš Region od pátku 24. března 2023.

 19227

Jak se ANO stalo konzervativním i populistickým zároveň

20. 3. 2023 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

Z nedělních Otázek V. Moravce (a jako obvykle píši o první hodině, druhou většinou nemám už čas sledovat, protože chodím v tu dobu na procházku do lesa) mi asi nejvíce utkvělo, jak se pan Vondráček z Hnutí ANO prohlásil za „konzervativního politika“ (a k tomu přidal, že je hrdý na to, že je populista). Podle něj se už politické mapa nedělí na pravici a levici, ale na progresivní a konzervativní. Nějak mu vypadlo, že levice je tradičně spojena právě s progresivní agendou a její voliči jsou na Západě typicky vzdělaní mladí lidé z velkých měst.

 20092

Nemohu si pomoci, ale v sedmdesátkách nebyl v Praze nedostatek ničeho

20. 3. 2023 / Jan Čulík

čas čtení 2 minuty

Ano, je pravda, jak píše Karel Dolejší, že komunistický systém zrušil poptávku a tržní ceny, protože ten princip považoval za zločinný, a tak se připravil o signalizaci poptávky, kterou každá ekonomika potřebuje.

Jenže Husákův poinvazní režim byl založen na korupci obyvatelstva spotřebitelstvím. Rezignujte na jakoukoliv nezávislou občanskou aktivitu, opakujte komunistická hesla a choďte na schůze a do prvomájového průvodu a režim vás odmění škodovkou, chatou a barevnou televizí. Ukryjte se do svých soukromých bytů, do těch hřebejkovských "pelíšků", do skupin kamarádů a na ty chaty. Jen žádnou nezávislou politiku a žádné samostatné myšlení. (Vždyť Zdeněk Svěrák se stal tak dokonalým zosobněním této infantilizace obyvatelstva...) 

Two fatal errors

20. 3. 2023 / Beno Trávníček Brodský

čas čtení 2 minuty

Je zvláštní, jak v různých dobách naší historie, tzn. i v různých režimech, politici opakují stále dokola dvě stejné chyby:

1) Myslí si, že veřejnost jim bude dlouhodobě tolerovat „pití vína během kázání vody“ a také to, že budou donekonečna tolerovat rozvoj soudobé „šlechty“.

30530

Kterak se skupinka historických dogmatiků snaží vytvořit z ÚSTR pevnost pro svatý boj

Ve válce s komunistickou totalitou použijme zbraně nepřátel!

19. 3. 2023 / Bohumil Kartous

čas čtení 10 minut


Historii nejlépe pochopíme, když nám ji vyloží “boží bojovníci”, kteří se stále cítí být ve válce s komunismem. 

Tento rozměr vidím za snahou současného vedení Ústavu pro studium totalitních režimů destruovat veškerou činnost, která odporuje dogsmtickému pojetí dějin, které zastávají lidé jako Petr Blažek nebo Pavel Žáček s jimi podporované vedení ústavu. 

Purizace dějin, to znamená očištění od nežádoucích vlivů kritického pohledu na dogma, v němž během komunistické éry stála proti sobě hrstka privilegovaných s perzekučním aparátem proti milionům obětí, má podobu personálních čistek, které svým charakterem odpovídají mocenské zvůli totality. Zřejmě jsme nuceni pochopit, že vyšší cíle božích bojovníků pochopitelně ospravedlňují ty nepatrné třísky při kácení lesa. 

Jsou to takoví Hiró Onodové. Hiró Onoda byl japonský voják, který ještě 29 let po skončení 2. světové války vedl partyzánský boj ve filipínské džungli, protože odmítal uvěřit, že válka skončila. 

Absurdní je, že českým božím bojovníkům je umožněno vytvořit z ÚSTR jakousi pevnost, se kterou mohou při naplňování svého poslání svévolně nakládat, ničit práci jiných, ohrožovat jejich existenci a vystavovat celý ústav naprosté diskreditaci.

Po ideologicky motivovaném vyhození historičky Muriel Blaive, proti kterému protestovala mezinárodní výzkumná obec (samozřejmě bez reakce) se vedení ústavu reprezentované ředitelem Ladislavem Kudrnou a jeho zástupcem Kamilem Nedvědickým rozhodlo podobně likvidovat práci lidí Oddělení vzdělávání ÚSTR. 

Vyhozen byl jeho vedoucí Čeněk Pýcha, byla zastavena distribuce recenzním řízením schválené knihy 13 objektů z nešťastného muzea, vedení se snaží vytvořit pocit selhání tam, kde se dostalo oddělení vzdělávání ocenění, jako v případě badatelské učebnice Soudobé dějiny. Tohle všechno bychom našli v repertoáru jakékoliv nesvobodné struktury, včetně té, proti které boží bojovníci s vervou živenou kdoví čím bojují. 

Je to hloupé a varovné. Níže proto uvádím celý text výzvy, kterou sepsali pracovníci Oddělení vzdělávání ÚSTR, v níž problém detailně popisují. Budu rád, když zvážíte vlastní podporu, ať už šířením petice, nebo dotazem Radě ÚSTR, jak míní stav věcí na ÚSTR řešit, či upozorněním politické reprezentace na to, co se děje.

 18993

Britští zaměstnanci si po letech stagnace mezd pohoršili o 11 tisíc liber - thinktank

20. 3. 2023

čas čtení 3 minuty

 
Analýza Resolution Foundation naznačuje, že Spojené království také zaostává za podobnými ekonomikami, jako je Německo


Pracovníci ve Spojeném království jsou na tom o 11 000 liber ročně (cca 300 000 Kč) hůře po 15 letech "téměř zcela bezprecedentní" stagnace mezd, která podle think-tanku Resolution Foundation signalizuje selhání nedávné hospodářské politiky.

Thinktank, který se zaměřuje na domácnosti s nízkými až středními příjmy, porovnal mzdovou inflaci před finančním krachem v roce 2008 s tempem nastaveným od té doby a zjistil, že průměrný pracovník ztrácí tisíce liber ročně.

Analýza naznačila, že Spojené království také zaostává za srovnatelnými ekonomikami, jako je Německo. V roce 2008 činil rozdíl více než 500 liber ročně. Nyní podle Resolution Foundation činí spíše 4 000 liber.

 19670

Manhattanský prokurátor varuje před "pokusy o zastrašování" po Trumpově výzvě k protestům

20. 3. 2023

čas čtení 3 minuty


 
Alvin Bragg by měl tento týden vznést obžalobu proti Trumpovi v souvislosti s tajnými platbami pornografické herečce Stormy Daniels v roce 2016


Manhattanský okresní prokurátor, od něhož se všeobecně očekává, že tento týden vznese obžalobu proti Donaldu Trumpovi, varoval, že se jeho zaměstnanci nenechají zastrašit poté, co bývalý americký prezident vyzval své příznivce, aby protestovali proti jakémukoli opatření proti němu.

Trump v sobotu vyvolal příval zběsilých titulků a prohlášení svých politických spojenců, když na sociálních sítích zveřejnil zprávu, v níž tvrdil, že bude toto úterý zatčen kvůli obvinění z tajných plateb  pornografické herečce Stormy Daniels.

 19447

Hospodaření OSBL za únor 2023

2. 3. 2023

čas čtení 2 minuty

 Vážení čtenáři,


Potřebujeme trvalou finanční podporu pro minimální plat našich tří redaktorů a pro účet za elektřinu pro provoz našeho serveru. Potřebujeme měsíčně přibližně 70 000 Kč. Děkujeme. (JČ)

V únoru 2023 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou bohužel jen 49 696,36  Kč,  výdaje byly 48 820,89 Kč. Nemohli jsme našim redaktorům zaplatit řádný honorář.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají -  trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 70 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Rozhovor Britských listů 581. Co čeští oligarchové za úřadování Petra Pavla?

12. 3. 2023

čas čtení < 1 minuta



Nezdá se, že stabilní budoucnost české demokracie byla v nadcházejícím období pevněji zajištěna. Navzdory odchodu Václava Klause a Miloše Zemana je destabilizující vliv českých oligarchů, ovládajících politiky, stále velmi silný. O tom hovoří Jan Čulík s Albínem Syberou. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na kabelovce Náš Region od pátku 17. března 2023.

 18907

Měnové dopady ukrajinské války

20. 3. 2023

čas čtení 13 minut

Válka, kterou Rusko vede proti euroatlantické ("západní") civilizaci na území Ukrajiny, již významně ovlivňuje geoekonomický systém celého světa. Není pochyb o tom, že její hospodářské důsledky budou ještě významnější. Platí to i pro vliv na sféru měnových vztahů. A není to překvapující, protože Putin jasně vyzdvihuje měnové cíle války, píše Olexandr Šarov.

 16512

Proč se ke kontrole jaderného zbrojení hned tak nevrátíme

20. 3. 2023

čas čtení 7 minut

Oznámení Vladimira Putina z 21. února, že Rusko pozastavuje svou účast v nové smlouvě START, bylo nečekané, ale nepřekvapující. Vzhledem k tomu, že se vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem zhoršují v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, ruské oznámení, že již nebude omezovat svůj jaderný arzenál, nikoho nešokovalo. Ve skutečnosti to bylo jen poslední ze série oznámení Moskvy nebo Washingtonu za poslední dvě desetiletí, že jedna ze dvou stran odstupuje od smluv o kontrole zbrojení, píše Robert Peters.

Rozhovor Britských listů 580. Proměňuje se Česko v monarchii?

11. 3. 2023

čas čtení < 1 minuta

  

S historikem a teologem Richardem Vlasákem o inauguračním ceremoniálu, jak o něm informovaly pražské sdělovací prostředky, zejména Česká televize, hovoří Jan Čulík. Proměňuje se Česko v monarchi a udělala média z Petra Pavla novopečeným králem české země? Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na kabelovce Regionální televize od úterý 14. března 2023.

 20005

Jak zločinná kultura siloviků a "bratrstev" v řadách elity dohnala Rusy k militaristickému šílenství

20. 3. 2023

čas čtení 4 minuty

Historické paralely jsou zřídka tak přesné, jak si myslí ti, kdo je používají. Nicméně tvrzení, že skupiny oddané autoritářskému a militaristickému étosu, které se v Rusku dostaly k moci po 90. letech, mají velmi blízko způsobu, jakým se podobné skupiny dostaly k moci v Německu za Hitlera, příliš nepřehání. Minimálně to mnohé vysvětluje, říká socioložka Světlana Stephenson.

 19965

K čemu je Rusku dobré omlouvání stalinismu?

20. 3. 2023

čas čtení 3 minuty

S oživením stalinismu za Putina se v Ruské federaci šíří mýtus, že kdyby Nikita Chruščov v roce 1956 nezaútočil na Stalina, SSSR by stále existoval. Ale to je nesmysl. Ani tehdy nikdo ve vedení strany nevěřil ve stalinismus, málokdo v něj věřil v celé zemi - a osud systému, který Stalin vytvořil, byl zpečetěn, říká Alexandr Cipko.

Rozhovor Britských listů 579. Je posedlost české vlády jadernou energetikou cesta do pekla?

7. 3. 2023

čas čtení < 1 minuta



Podobně jako v jiných oblastech, i v oblasti energetiky je, zdá se, česká vláda zaseklá v zastaralých konceptech z dávné minulosti. Jakoby v energetické strategii napodobovala chování někdejšího komunistického režimu. Jan Čulík o tom hovoří s energetickým expertem Edvardem Sequensem z organizace Calla. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na kabelové televizi Náš Region od úterý 7. března 2023.

Poučení ze zpackané irácké války

20. 3. 2023

čas čtení 5 minut

Nad dvacátým výročím války v Iráku

Prvním zásadnín poučením pro naši dobu je geopolitická verze zásady, která je často, i když ne zcela přesně, považována za lékařskou přísahu: "Neubližuj". Argumentů, které Blair a Bush uváděli pro válku proti Iráku, bylo více, ale ústředním principem vojenského zásahu bylo, že se tak děje pro dobro samotného iráckého lidu, který bude osvobozen z područí brutálního tyrana. Saddám Husajn byl skutečně svržen, ale za strašlivou cenu: podle jednoho odhadu přišlo o život asi 300 000 lidí, většinou iráckých civilistů. Invaze vytvořila vakuum, které bylo vyplněno terorem a krveprolitím. Pro příliš mnoho Iráčanů byl lék předepsaný Bushem a Blairem horší než ta nemoc, píše Jonathan Freedland.

Jak  tento týden řekl jeden bývalý vysoký zpravodajský důstojník: "Ať už je režim jakkoli strašlivý, chaos a zmatek jsou horší." Hnusný režim je možné pohnat k odpovědnosti a přijmout proti němu opatření, vysvětlil bývalý špion a jako příklad uvedl dnešní Rusko. Ale chaos je prostě chaos.

 18489

V Rusku se láska k moci změní v nenávist ještě rychleji, než v Íránu

20. 3. 2023

čas čtení 2 minuty

Mnoho analytiků Ruska poukazuje na Írán jako na příklad toho, proč údajně sankce nefungují: Lidé v zemi, která byla sankcionována, s větší pravděpodobností obviní ty, kteří taková omezení zavedli, než svou vlastní vládu, a tak ji podporují proti cizincům. Ale jak ukázaly události v Íránu, tento vzorec platí jen po určitou dobu, píše bývalý autor Putinových projevů Abbás Galljamov.

 19376

Rusko posílá na frontu vězenkyně

20. 3. 2023

čas čtení 1 minuta

Olga Romanovová, šéfka organizace Rusko za mřížemi, potvrzuje to, co ukrajinské vojenské zdroje hlásí od konce loňského roku: Vězeňkyně v Rusku jsou posílány na Ukrajinu, aby zaplnily vyčerpané řady jak společnosti Wagner PMC, tak ruské pravidelné armády.

Rozhovor Britských listů 578. Raději nepište v ČR na zdi nic demokratického

4. 3. 2023

čas čtení < 1 minuta



Amerického performera Davida Franklina dlouhé měsíce šokoval na pražské zastávce K Barrandovu nápis Čechy Čechům. Doslova vnímal, jak se zarývá cestujícím do mozku. Proto si dovolil tento nápis na zdi doplnit a poopravit demokratickým komentářem. Policie ČR mu za to dala pokutu 5000 Kč, přestože svůj nápis smazal. Chtěla, aby nápis Čechy Čechům na zmíněné zdi zachoval. O této pozoruhodné zkušenosti s Davidem Franklinem mluví Jan Čulík. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na kabelovce Náš Region od pátku 10. 3. 2023.

fisherofManty

19. 3. 2023 / Lesley Keen

čas čtení < 1 minuta

Obrázek pro tento den.  Ze série Linefall

Rozhovor Britských listů 582. Jedna z největších odporností, jaké se ČR dopustila od roku 1989

18. 3. 2023

čas čtení < 1 minuta



S filmovým režisérem Robinem Kvapilem hovoří Bohumil Kartous o jeho novém filmu More Miko, o aktivistovi Jaroslavu Mikovi, který založil skupinu Češi pomáhají a snažil se - dosud bezvýsledně - přesvědčit české politiky, včetně Babiše a Hamáčka - aby Česká republika přijala padesát uprchlických dětí, které přišly o rodiče. Nepodařilo se. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá od úterý 21. března 2023 na kabelovce Náš Region.

tutuRatti

18. 3. 2023 / Lesley Keen

čas čtení < 1 minuta

Obrázek pro tento den.  Ze série Linefall
(Videoprezentace Linefall ZDEZDE a ZDE)

 16478

Bidenova administrativa začala deportovat ruské dezertéry zpět do Ruska

18. 3. 2023

čas čtení 4 minuty


Bidenova administrativa v tichosti obnovila deportace do Ruska, což je zjevný obrat oproti postoji přijatému po ruské invazi na Ukrajinu před více než rokem, kdy byly tyto deportace pozastaveny


O víkendu byl náhle deportován z USA zpět do Ruska mladý Rus, který přišel do USA na útěku před snahou Vladimira Putina mobilizovat občany k boji na Ukrajině.

Patřil mezi několik ruských žadatelů o azyl, z nichž mnozí se v posledním roce dostali do USA. Ti se nyní obávají, že je americká vláda vrátí do Ruska, kde by jim mohlo hrozit vězení nebo rychlé odeslání na frontu, kde Rusko zaznamenalo desítky tisíc obětí.

 18993

Británie: Ultrapravicová ministryně vnitra odmítla přístup novinářům z centristických novin a z BBC

18. 3. 2023

čas čtení 4 minuty

Suella Bravermanová terčem kritiky  za to, že ze své  cesty do Rwandy vyloučila Guardian, další deníky i BBC

Kontroverzní, tvrdě ultrapravicová britská ministryně vnitra, která porušuje mezinárodní právo snahami zabránit uprchlíkům v přístupu do Británie a deportovat ty, kdo se tam dostanou, do Rwandy, byla obviněna z odměňování vstřícných pravicových novinářů o návštěvě, jejímž cílem je pokus dojednat deportaci uprchlíků z Británie do této africké země. (Bravermanová je z imigrantské rodiny.)
 
Suella Bravermanová podnikla svou první cestu do Rwandy ve funkci ministryně vnitra uprostřed kritiky, že z návštěvy financované z veřejných prostředků byly vyloučeny deník Guardian, další centristické noviny a BBC.

Před páteční cestou Bravermanová uvedla, že její kontroverzní politika deportace žadatelů o azyl do této africké země "bude působit jako silný odstrašující prostředek proti nebezpečným a nelegálním cestám". Její výroky tohoto druhu jsou pokrytecké, protože žádné legální cesty pro žadatele o azyl z mnoha zemí světa do Británie neexistují.
 

 19385

Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Vladimíra Putina kvůli válečným zločinům

17. 3. 2023

čas čtení 3 minuty

Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal zatykač na Vladimíra Putina a jeho zmocněnkyni pro práva dětí Marii Alexejevnu Lvovou-Belovou za "nezákonnou deportaci" ukrajinských dětí.

Soudci přípravného řízení vyhodnotili, že existují "oprávněné důvody domnívat se, že každý z těchto dvou podezřelých nese odpovědnost za válečný zločin nezákonné deportace obyvatelstva a za válečný zločin nezákonného přesunu obyvatelstva z okupovaných oblastí Ukrajiny do Ruské federace, a to na úkor ukrajinských dětí".

Soudci zvažovali vydání tajných zatykačů, ale rozhodli, že jejich zveřejnění by mohlo "přispět k zabránění dalšího páchání trestných činů".

Moskva uvedla, že jurisdikci Mezinárodního trestního soudu neuznává.

 20090

Mezinárodní trestní soud je americký brouk!

17. 3. 2023 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty

Před mnoha lety bývalý kolega z Amnesty International vedl českou kampaň za ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního tribunálu. Narážel přitom na potíže plynoucí z faktu, že USA za George Bushe juniora nepodporovaly myšlenku zřízení takové nezávislé instance. Obávaly se, že by se případně v Haagu mohly projednávat jejich vlastní činy během všelijakých "křižáckých výprav" v zahraničí.

Trump: Rusko není hrozbou, účel NATO je nutno přehodnotit, je nutno vyhodit nynější americké politiky

17. 3. 2023

čas čtení < 1 minuta

Trump: Rusko není hrozbou, největší hrozbou jsou naši američtí představitelé, musíme přehodnotit účel NATO a většinu lidí na ministerstvu zahraničí, na ministerstvu obrany a ve výzvědných službách je nutno vyhodit, aby tam Trump mohl jmenovat ty správné lidi.

Sergio Almeida: Praha kriminalizuje jízdu na kole

17. 3. 2023

čas čtení < 1 minuta

Policie ČR se v pátek ráno snažila zabránit panu Almeidovi, aby jel po Praze na bicyklu. Na pseudomagistrále v Praze není žádný zákaz jízdy na kole. Měla by tam být vyznačená cyklotrasa.



 16578

DNA české akademické MALOSTI za všech dob a režimů

17. 3. 2023 / Pavel Veleman

čas čtení 4 minuty

Jakže, promarnit materiál půl tisíce diagramů váhy a míry svěřenců a nepopsat krásnou, svědomitou, radostnou práci růstu člověka?

(Janusz Korczak, Deník, ghetto květen 1942)

Tak byl objeven další zdroj "tunelování rozpočtu" a to přímo v centru filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Humanitní obory začaly být posuzovány na ty důležité, méně důležité, zbytečné a ty k smíchu, jak říká dinosaurus poslanecké sněmovny Marek Benda.

A kdo to bude určovat? No přece odborníci, akademici, slovutní profesoři a profesorky. Vždy vzejdou z vlastních řad - tito lidé s akademickými tituly. A tato mocenskost těchto titulů (francouzský sociolog a antropolog P. Bourdieu je přirovnal k náhradám za šlechtický titul) - jim dává šanci k ukázce své důležitosti. Budou rozhodovat, posuzovat a hlavně ničit to životné a sloužit povrchním a špatným politikům - jako je třeba již výše zmiňovaný Marek Benda. Ale pozor: Tyto "jednoduché pupíky" všech režimů a dob, poslechne akademická obec vždy. A vlastně ráda.

 20086

Impérium lži

17. 3. 2023 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut

Daniila Frolkina poslal soud v ruském Chabarovsku na pět a půl roku do vězení. Ne však za zločin na civilistovi, který spáchal na Ukrajině - ale kvůli tomu, že se k němu přiznal.

 20060

Charismatická diva Květa Fialová

17. 3. 2023 / Soňa Svobodová

čas čtení 9 minut

Foto Jaroslav Jiřička

Myslím, že je mezi námi málo těch, kterým by se při vyslovení jména Květa Fialová před očima okamžitě nevybavila slavná filmová scéna, kdy tato charismatická herečka schází po schodech do baru v nezapomenutelné roli Arizonské pěnice alias Tornado Lou za zpěvu písně: „Když v báru houstne dým, já u likéru sním, kdy příjde on, mého srdce šampion…“ ve znamenité muzikálové komedii Limonádový Joe aneb Koňská opera, kterou v roce 1964 na motivy scénáře Jiřího Brdečky, natočil český filmový režisér Oldřich Lipský. A protože na tuto českou herečku oblíbenou divadelní, filmovou a televizní divu se nedá nikdy zapomenout objevují se na českých knihkupeckých pultech nové a nové publikace jí zasvěcené. Jednou z nich je i ta, která vyšla v nakladatelství Zeď, a jejímž autorem je známý český herec a tiskový mluvčí Slováckého divadla Josef Kubánik. Jmenuje se: Poslední deník Květy Fialové.

Ruská agrese na Ukrajině: Rozhodnutí Polska vyslat válečná letadla vyvíjí tlak na spojence Kyjeva

17. 3. 2023

čas čtení 8 minut

 
USA a Německo sdělují, že zatím nemají v plánu vyslat stíhačky; Dánsko konstatuje, že spojenci "diskutují" o tom, zda letouny vyšlou


- Bílý dům se vyjádřil, že rozhovory mezi Zelenským a Si by byly "dobrou věcí

Bílý dům ve čtvrtek uvedl, že rozhovory mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem by byly "dobrou věcí", ale varoval Peking před "jednostranným" pohledem na konflikt.

"Myslíme si, že by bylo velmi dobré, kdyby ti dva spolu hovořili," řekl novinářům mluvčí Rady národní bezpečnosti John Kirby, když byl dotázán na zprávu deníku Wall Street Journal, podle níž se ukrajinský vůdce chystá poprvé od invaze čínského Ruska hovořit se Si.

"Podporujeme a podporovali jsme" kontakt, řekl Kirby. Varoval však před čínským tlakem na příměří na Ukrajině s tím, že by to pouze napomohlo ruské agresi.

Nebylo potvrzeno, že by Si Zelenskému volal. Čínský ministr zahraničí Qin Gang a jeho ukrajinský protějšek Dmytro Kuleba však ve čtvrtek telefonicky hovořili.

Si se údajně také chystá na cestu do Moskvy, aby hovořil se svým spojencem prezidentem Vladimirem Putinem.

Kirby uvedl, že Spojené státy nepotvrdily, že se summit Putin-Xi uskuteční, ale vyzvaly Peking, aby se vyhnul snahám o řešení války, které by "odráželo pouze ruskou perspektivu".

Řekl, že čínské zdůrazňování potřeby příměří "zní naprosto rozumně", ale fakticky by "ratifikovalo ruské dobývání".

"Ve skutečnosti by to znamenalo uznání ruských zisků" a "představovalo by to další, pokračující porušování Charty OSN", řekl.

Ruské síly okupující rozsáhlá území Ukrajiny jsou v současné době pod silným tlakem ukrajinských jednotek vyzbrojených Západem.

Příměří by Moskvě umožnilo "dále upevnit své pozice na Ukrajině, obnovit své síly... a přeškolit je tak, aby mohly znovu zahájit útoky v době, kterou si samy zvolí," řekl Kirby.

Trvalý mír "nemůže být jednostranný a musí bezpodmínečně zahrnovat ukrajinské perspektivy a ukrajinská rozhodnutí a musí o nich být informován," řekl.

 19468

Macron využil zvláštních pravomocí a tím prosadil plán na zvýšení věku odchodu do důchodu

17. 3. 2023

čas čtení 4 minuty

 
Chaotické scény ve francouzském parlamentu: radikální levicoví poslanci zpívali Marseillaisu, aby přehlušili premiérku

Francouzská vláda využila kontroverzní zvláštní ústavní pravomoci k prosazení zvýšení věku odchodu do důchodu uprostřed chaotických scén v parlamentu, kde radikální levicoví poslanci zpívali z plných plic Marseillaisu, aby zabránili premiérce Élisabeth Borneové promluvit.

Prezident Emmanuel Macron se na poslední chvíli rozhodl vyhnout hlasování v parlamentu a místo toho prosadit svůj nepopulární plán na zvýšení věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let.

Poslanci odmítli apel 150 spolků

17. 3. 2023

čas čtení 2 minuty


Výbor naopak podpořil návrh, který má veřejnosti umožnit účast v řízeních, kde se předpokládá kácení stromů nebo udělení výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů. Pokud tento pozměňovací návrh schválí sněmovna, bude se veřejnost moci vyjadřovat pouze k těmto dvěma dílčím věcem.

"Nerozumím tomu, proč si poslanci výboru myslí, že má veřejnost mít možnost chránit stromy a chráněné druhy, ale nemůže se vyjadřovat k ochraně luk, půdy, vodnímu režimu v krajině a dalším zásahům do ekologické stability krajiny," uvedla k hlasování Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

"Poslanci výboru se postavili zády k žádosti 150 spolků a tisíců aktivních občanů, kteří mají před očima konkrétní kauzy, ve kterých je životní prostředí ohroženo nevhodně připravenými stavebními záměry. Není to dobrý signál před závěrečným hlasováním. Z názoru poslanců výboru jsme zklamáni. Je opravdu smutné, že nepovažují občany za relevantní partnery," uvedla Anna Vinklárková z organizace Arnika. 

Závěrečné hlasování celé sněmovny o pozměňovacích návrzích a návrhu jako celku je plánováno na pátek 24. 3.

 17282

Spojené státy odmítly Putinovi "pozastavit" smlouvu o jaderných zbraních

17. 3. 2023

čas čtení 2 minuty

Pozastavení ruské účasti na Smlouvě o snížení počtu strategických útočných zbraní ("New START"), které ruský prezident Vladimir Putin oznámil ve zprávě Federálnímu shromáždění, je "právně nesprávné". Rusko proto musí i nadále dodržovat podmínky dohody, která je platná do roku 2026, uvedlo americké ministerstvo zahraničí.

17065