Humanitární organizace bijí na poplach: USA prosazují izraelský plán distribuce humanitární pomoci v Gaze

9. 5. 2025

 

Dvouměsíční blokáda vystavila 2,3 milionu obyvatel pobřežní enklávy hrozbě hladomoru. Blokádu uvalily izraelské obranné síly v březnu po zhroucení příměří v konfliktu, který vypukl po útoku Hamásu v říjnu 2023, při kterém zahynulo asi 1 200 lidí v Izraeli. Dosud bylo při izraelské vojenské reakci zabito více než 52 000 Palestinců v Gaze.

Pod záštitou nově založené Gazské humanitární nadace (GHF) se sídlem v Ženevě by pomoc byla doručována do čtyř „center“, kde by si ji příjemci museli vyzvednout pod dohledem soukromých amerických bezpečnostních agentur, které by pomocí technologie rozpoznávání obličejů prověřovaly, kdo ji dostává.

Izrael trvá na tom, že přísná opatření jsou nezbytná, aby se zabránilo krádežím pomoci nebo jejímu odklonění k Hamásu, ačkoli humanitární organizace uvedly, že žádné důkazy o takových praktikách nezaznamenaly.

Humanitární organizace se dosud odmítly tohoto plánu zúčastnit, protože se obávají, že porušuje „základní humanitární zásady“ a mezinárodní právo.

Někteří podle osoby, která je v úzkém kontaktu s humanitárními organizacemi a která si přála zůstat v anonymitě, soukromě vyjádřili obavy z možné „spoluúčasti na válečných zločinech kvůli způsobu distribuce pomoci“.

„Existuje obava, že tento plán pomoci může vést k válečným zločinům souvisejícím s nuceným vysídlením, hladověním a internaci,“ uvedl tento zdroj. “Jedná se o plán, který má vypadat jako pomoc, ale ve skutečnosti jde o upevnění vojenské okupace Gazy.“

Opozice zůstává neústupná, i když některé organizace, včetně World Central Kitchen a WFP, přiznaly, že kvůli nemožnosti doplnit zásoby nejsou schopny pokračovat v zásobování obyvatelstva.

I kdyby byla pomoc obnovena, podle některých skupin podmínky stanovené Izraelem zabrání tomu, aby se dostala k mnoha lidem v nouzi.

„Pokud centralizujete, privatizujete a militarizujete dodávky pomoci prostřednictvím tohoto navrhovaného modelu distribučního centra, znamená to, že lidé budou vyloučeni z humanitární pomoci,“ řekl Joseph Belliveau, výkonný ředitel organizace MedGlobal, která poskytuje lékařskou pomoc – včetně těžce podvyživeným dětem – na 16 místech v Gaze.

„Lidé prostě nebudou moci přijít na tato distribuční místa, ať už ze strachu, logistických omezení nebo vzdálenosti. Ještě důležitější je, že mnozí se budou zdráhat přijít na centralizovaná místa, která jsou pod dohledem ozbrojeného personálu, a to vzhledem k tomu, jak Izrael vedl tuto válku s neuvěřitelným počtem civilních obětí.

Nejlepší, co mohou americké a izraelské úřady udělat, je zrušit omezení a umožnit nám ... bezpečně pracovat [a] chránit zdravotnická zařízení [a] humanitární pracovníky.“

Vzhledem k tomu, že životní podmínky se stále zhoršují, Trumpova administrativa tlačí humanitární organizace, aby přijaly podmínky Izraele. Podle deníku Times of Israel se američtí představitelé tento týden setkali s představiteli OSN a humanitárními organizacemi a dokonce pohrozili, že pokud WFP, kterou Washington částečně financuje, podmínky nepřijme, sníží jí rozpočet.

Donald Trump v pondělí v Bílém domě novinářům řekl, že „lidé v Gaze hladoví a my jim pomůžeme sehnat jídlo“. Podle Washington Post se jeho vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff ve středu setkal s členy Rady bezpečnosti OSN, aby projednal izraelský plán.

Trump již dříve navrhl, aby USA převzaly kontrolu nad Gazou a přeměnily ji na „Rivieru“, což by znamenalo přesídlení obyvatel do jiných zemí.