Donald Trump ztrácí trpělivost s Ruskem, říká finský premiér

19. 5. 2025

 
Na bezpečnostní konferenci v Estonsku Stubb řekl: „Pokud bychom se shodli, mohli bychom říci, že Zelenskyj je trpělivý a prezident Trump začíná být netrpělivý, ale správným směrem, tedy směrem k Rusku.“

Stubb uvedl, že vyhrožování sankcemi a jejich neprovedení by nezpůsobilo problém s důvěryhodností, pokud by Západ donutil Putina reagovat.

Obecně se očekává, že Graham, který minulý týden projednal svůj balík sankcí s evropskými ministry zahraničí, upraví ustanovení návrhu zákona tak, aby se zaměřil na zahraniční firmy dovážející ruskou energii. Graham, loajální stoupenec Trumpa, prezentuje své sankce jako doplněk Trumpovy celní politiky, nikoli jako alternativu.

Původní balík obsahoval plány na uvalení 500% cel na zboží všech zemí obchodujících s energií s Ruskem, což je politika typu „brokovnice“, od které Trump ve své obchodní válce již ustoupil.

Stubb uvedl, že veškeré kontakty Evropy s Putinem budou probíhat prostřednictvím vedení E3, tedy Velké Británie, Francie a Německa. „Na nejvyšší úrovni bychom neměli jednat samostatně,“ řekl.

Stubb, jeden z malé skupiny evropských lídrů, kterým Trump naslouchá, řekl, že využil svého vlivu, aby přesvědčil prezidenta, aby revidoval svůj názor na ekonomickou a vojenskou sílu Ruska.

Na bezpečnostní konferenci Lennarta Meriho v Tallinnu prozradil, že v sobotním rozhovoru s Trumpem se mu snažil vysvětlit, že Rusko již není velmocí, „rozhodně ne ekonomicky“.

Dodal: „Je menší než Itálie, o něco větší než Španělsko [z hlediska ekonomiky]. Před třemi lety chtělo vojensky popřít nezávislost a územní celistvost Ukrajiny. Letos vzrostlo o méně než jedno procento, úrokové sazby přesahují 20 % a rezervy jsou vyčerpány.

„Není to tedy země, kterou lze nadále považovat za velmoc. Takovéto poselství je třeba sdělovat. Není to snadné, ale je třeba pokračovat v dialogu s americkou administrativou.

„Trumpův pohled na svět se příliš neliší od toho, co jsme viděli v 19. století, kdy velmoci někdy soupeřily a jindy spolupracovaly. Musíme přesvědčit americkou administrativu, že volný obchod a společná pravidla jsou lepší než transakční dohody, a ukázat, že to s obranou Evropy myslíme vážně a že jsme poskytovatelé bezpečnosti, nikoli její spotřebitelé.“

Matthew Whitaker, velvyslanec USA při NATO, na konferenci řekl, že jeho země je přítelem Evropy, ale varoval před snížením vojenské přítomnosti v Evropě. „Prezident Trump právě řekl: dost, stane se to a stane se to teď,“ uvedl.

„Proběhne to řádně, ale v této situaci už nebudeme trpělivě čekat. Musíme jen vyřešit praktické důsledky.“

Odložení oznámení o stažení amerických vojsk až po summitu NATO příští měsíc zkomplikuje plánování kapacit.

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski byl jedním z mnoha evropských lídrů, kteří uznali, že vyvážení výdajů na obranu mezi Evropou a USA bylo již dlouho potřebné, a dodal, že je Trumpovi vděčný. Připomněl slova japonského admirála Isoroku Yamamota o Američanech po útoku na Pearl Harbor – „Probudili jsme spícího obra“ – a řekl: „Putin také probudil obra. Ještě netuší, jak drahé to bude. Od nástupu prezidenta Trumpa jsme [NATO] již zdvojnásobili naše výdaje na obranu. Jsme na 2 % [HDP].

„Na příštím summitu NATO bude novým cílem 3,5 % na tvrdou obranu a 1,5 % na civilní a kybernetickou obranu. Až toho dosáhneme, Rusko bude v porovnání s námi malinké. Jako Evropa bez USA utrácíme v době míru dvakrát a půlkrát více než Rusko v době války. Stačí jen lépe vynakládat peníze, poučit se z Ukrajiny a mít vůli spojit síly do bojové jednotky. Měli bychom být vděční USA za to, že nám řekly pravdu.“

Stubb dodal, že v rozhovorech s americkou administrativou nikdo nezmínil odchod USA z NATO a že je v zájmu USA mít spojence v alianci.

Estonský prezident Alar Karis prozradil, že při pohřbu papeže v Římě seděl dvě hodiny vedle Trumpa a ten mu řekl: „Nebojte se, jste v bezpečí.“