4. 10. 2017 / Daniel Veselý
Masakr v Las Vegas poněkud otřásl trumpovskou chimérou o smrtelném nebezpečí islámského fundamentalismu, neboť nebezpečí, jež ohrožuje obyčejné Američany, zpravidla nenalezneme kdesi v blízkovýchodní poušti, ale především v samotných Spojených státech. Jenže mnozí Američané jako obvykle svalují vinu za krveprolití v Las Vegas na všechno možné a střeží se pohledu do svého vlastního zrcadla, jako kdyby na ně číhaly oči bájné Medúzy.
Začněme u amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož stoupající politickou hvězdu provázel nárůst extrémistických hnutí na půdě USA. Trump v souvislosti s děsivým masakrem v Las Vegas pronesl krásná slova o jednotě, jíž zlo nemůže otřást, o poutech, která nemohou být zlomena násilím, a lásce, která Američany definuje dnes a navždy. Ani slovo o proradných teroristech, protože střelec z Las Vegas nebyl muslim, ale obyčejný liberál. Trump se přirozeně nepochlubil tím, že se zapsal do dějin jako nejoblíbenější prezidentský kandidát zbrojní lobby, ani tím, že na sjezdu Národní asociace držitelů zbraní (NRA) vášnivě obhajoval druhý dodatek americké Ústavy a snahy o jakékoliv restrikce týkající se držení zbraní s potěšením označil za neúspěch.
Známý konspirační teoretik a Trumpův stoupenec Alex Jones z krveprolití v Las Vegas obvinil všechny své ideologické nepřátele, to jest levičáky, komunisty, globalisty, Daeš a Antifu. I když se podle očekávání Daeš k masakru přihlásil a střelce Stephena Paddocka komicky označil za konvertitu k islámu, nic takového se nepotvrdilo. Tato skutečnost jasně dokazuje, že Daeš, jehož konečná porážka je jen otázkou času, už nezvládá ani své PR.
S patrně nejúsměvnějším prohlášením přišel zjevně senilní televizní kazatel Pat Robertson. Podle něj byl masakr v Las Vegas způsoben nedostatkem respektu k Donaldu Trumpovi, protesty proti národní hymně, absencí boží vize apod. Robertson je proslulý svými naprosto nesmyslnými výroky, nicméně i on je pevnou součástí americké politické kultury, a tento pastor je přesvědčivým důkazem jejích absurdních hlubin. Cynismus je však horlivým zastáncům druhého dodatku vlastní, příkladně známému pravicovému komentátorovi Billovi O'Reillymu, podle nějž je krveprolití v Nevadě daní za svobodu.
Je symptomatické, že kdykoliv ve Spojených státech dojde k masové střelbě, neřkuli nejhoršímu útoku střelnou zbraní v dějinách USA, zmínky o přísnější regulaci zákonů o držení zbraní bývají odsunuty na okraj, jak dokazuje mluvčí Bílého domu Sarah Huckabee Sanders. Naomi Klein tuto pštrosí politiku vystihla dokonale na svém twitterovém účtu, kde napsala, že nehovoříme o zbraních, když dojde k masakru, nebo o klimatických změnách, když udeří silná bouře, či o úsporných opatřeních poté, co shoří budovy bez únikových východů. Hovoříme, když nás nikdo neposlouchá.
Mezitím republikánští lídři volají po vyhlášení národního smutku a vyzývají k modlitbám, zatímco jejich právníci dělají pokroky při přípravě návrhů zákonů, které by liberalizovaly držení zbraní. Běží o odstranění dlouhodobých restrikcí na prodej tlumičů a o návrh zákona, který by držitelům zbraní umožňoval nosit u sebe skrytou zbraň. Návrh zákona, který by dereguloval prodej tlumičů, je dosti cynický, když si uvědomíme, že návštěvníky koncertu v Las Vegas zalarmovala hlasitá střelba.
Příliš mírné zákony o držení zbraní v USA jsou bezesporu velkým a neřešeným problémem americké společnosti. Vždyť střelec z Las Vegas neměl žádnou kriminální minulost, dokonce ani záznam u dopravní policie, a proto si mohl legálně koupit i kulomet. Navíc Nevada má patrně nejshovívavější zákony o držení zbraní v celých Spojených státech: majitelé střelných zbraní nemusejí vlastnit licenci, nemusejí si zbraně registrovat a mohou si koupit tolik zbraní, kolik se jim zamane. Experti tvrdí, že Paddock mohl při střelbě použít speciální zařízení, jež se dá koupit on-line za 40 dolarů a které z poloautomatické útočné pušky vytvoří plně automatický kulomet.
Přitom kriminolog Frederick Lemieux na základě nedávných výzkumů dokládá, že v zemích, kde platí restriktivní zákony o držení zbraní, nedochází tak často k masovým střelbám. Pozitivním příkladem je v tomto ohledu kupříkladu Austrálie, kde byly v roce 1996 zavedeny přísné zákony o držení zbraní a od té doby se v této zemi neodehrála ani jedna velká přestřelka, a dokonce klesl počet vražd spáchaných střelnou zbraní i počet sebevražd.
Vzletné fráze o neomezené svobodě, k níž patří i právo vlastnit střelnou zbraň, tvrdě narážejí na tragickou realitu. Lekce z Las Vegas ukazuje, že i naprosto bezúhonný člověk může díky absurdně benevolentním zákonům spáchat otřesný masakr, který nemá v dějinách Spojených států obdoby. Pokud budou v USA i nadále platit extrémně shovívavé zákony o držení zbraní; zákony, které neexistují v žádné vyspělé západní zemi, nemusí být krveprolití v Las Vegas nejhorším v amerických dějinách. To ale vyžaduje pronikavý a sebezpytující pohled do vlastního zrcadla a nikoliv výmluvy a svalování viny na všechno možné.
Diskuse