
Konečně nastal čas mluvit vážně o Masarykovi
24. 7. 2018 / Boris Cvek
A objevila se reakce „odpůrců migrace“: představitelé hnutí Žít Brno by si „zasloužili provaz“. V takové situaci si říkám, jak často se v Česku různě tlachá o Masarykovi, jak si ho kdekdo bere do pusy, ale právě dnes je nejlepší si připomenout reálného Masaryka, Masaryka v jeho nejlepším, kdy se proti lidovým pověrám postavil na stranu spravedlivého soudního procesu pro židovského mladíka Hilsnera, který byl obviněn z rituální vraždy křesťanské dívky. Masaryk odmítal, aby „jeho národ“ žil v takové slepotě a tuposti, aby věřil tak absurdním hloupostem.
Toto protižidovské šílení českého lidu, založené na středověkých pověrách, se nazývá hilsneriáda. Jsou to naprosto stejné mechanismy uvažování jako dnes v případě přístupu k muslimům nebo uprchlíkům (a velmi pravděpodobně, pokud se nenávist legitimizuje na uprchlících, přijdou na řadu i židé). A Masaryk v tom obstál, neboť se jasně postavil na stranu věcného přístupu proti běsnícímu národu. V té době si lid zpíval písničku: „Zasloužil bys, Masaryčku, jít s Hilsnerem na houpačku!“ Po nějaké době tentýž lid vzýval Masaryka jako „prezidenta Osvoboditele“ a svého „tatíčka“.
Nemyslím si, že bychom na tom byli jako za hilsneriády, přece jen žijeme po druhé světové válce, ve 21. století. Nicméně o Masarykovi má smysl mluvit právě teď a pořádně nahlas. Takové to povinné tlachání na Masarykovu počest u příležitosti různých výročí bez jakýchkoli reálných důsledků pro společenské dění a pro poučení z jeho života, to by mohli klidně dělat i nacisté, to nemá žádný smysl.
Diskuse