Totální porážka britské demokracie

15. 12. 2019

čas čtení 3 minuty

Po drtivé čtvrteční porážce je britská centristická levice ponechána na milost a nemilost svých oponentů. Octla se v drastické situaci, píše Nick Cohen.

Svět desátých let jednadvacátého století skončil. Aktivita stoupenců setrvání Británie v EU, naděje, že by Británie mohla uskutečnit brexit, který by ochránil pracovní příležitosti a životní úroveň, že by bylo možno zreformovat ústavu a zastavit globální oteplování, snížit chudobu a omezit společenskou nerovnost, to všechno bylo zlikvidováno a není žádná naděje na vzkříšení.



Pokud jste to zapomněli anebo jste příliš mladí na to, abyste to zažili, porážka bývá v Británii totální. Dlouho předtím, než přišli Donald Trump či Viktor Orbán, dávno zemřelý lord Hailsham charakterizoval Británii jako "elektivní diktaturu".

Diktatury mohou samozřejmě rozhodnout, zda budou osvícené nebo utlačitelské. Teď o tom v Británii budou rozhodovat konzervativci. Je velmi pravděpodobné, že se Johnson bude chovat jako autoritář a rozdrtí disent.

Už se pokusil suspendovat suverénní parlament, protože mu nedovolil jednat tak, jak on sám chce. Když televize Channel 4 zdvořile poukázala na to, že se Johnson vyhýbá předvolebním debatám, Johnson pohrozil, že té televizi sebere vysílací licenci. Když BBC poukázala na to, že se Johnson odmítá podrobit v interview kritickému zkoumání, Johnson pohrozil, že zruší koncesionářský poplatek BBC.

Konzervativní strana šířila v předvolební kampani obrovské množství lží a otevírala falešné účty na Twitteru s drzostí nigerijských podvodníků. Nebezpečným poučením, které získala ze svého vítězství, je to, že mohou podvracet instituce, projevovat pohrdání vůči parlamentní demokracii, lhát bez omezení a - představte si - nemusí za to platit ale vůbec žádnou politickou cenu.

Zlověstná pasáž v konzervativním volebním programu konstatuje, že nová vláda "bude muset prověřit širší aspekty naší ústavy: vztah mezi vládou, parlamentem a soudy, fungování královské prerogativy, roli Horní sněmovny, přístup k soudům pro obyčejné lidi". Hovoří se o tom, že vláda ztíží kontrolu nad tajnými službami a omezí soudní přezkumy rozhodování ministrů, aby "politická rozhodnutí nebyla blokována jinými prostředky".

Hlavním problémem je, že všichni závisíme na tom, co se Johnson rozhodne udělat, závisíme na jeho náladách a vrtoších. Moc a schopnost ovlivňovat události jsme zcela ztraili.

Normálním omezením činnosti vlády je strach, že se k moci dostane opozice. Ta v Británii neexistuje. Ultralevice nebude hájit nezávislost televizního vysílání Channel 4 a BBC, protože nevěří ve svobodná média stejně tak, jak v ně nevěří pravice. Ultralevice neuznává ani princip nezávislosti soudnictví či státní služby. Je přesvědčena, že to jsou nástroje buržoazního státu, a tak nebude hájit to, co nikdy nepodporovala.

Snad se někdo po této obrovské porážce vzchopí a vrátí se do boje. Jenže zatím nikdo nedokáže říci, jak by takový návrat měl vypadat a jak by mohl fungovat. Toto je tak totální porážka, jakou jsme nikdy nezažili.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
10387

Diskuse

Obsah vydání | 17. 12. 2019