Mezitím v Absurdistánu 112:

Pravda o impériu Otce Rydzyka

11. 12. 2019 / Tomasz Oryński

čas čtení 10 minut
Zdá se, že po posledních volbách se postavy a témata z prvních kapitol tohoto seriálu vracejí. Je to opravdový návrat do minulosti. Například se právě ukázalo, že Edmund Janniger, jeden z pubertálních "poradců" Antoniho Macierewicze, pro svého šéfa stále ještě pracuje. Jistě, Antoni Macierewicz je dnes jen obyčejným poslancem, ovšem Jannigera také dnes neplatí polská vláda. Polska Fundacja Narodowa, Polská národní nadace, instituce vytvořená za účelem převádění peněz ze státem vlastněných podniků přátelům strany Právo a spravedlnost (pod záminkou šíření reklamy pro Polsko v zahraničí) zaplatila za jeho cestu do USA a jeho tamější ubytování více než 6000 dolarů.  Není jasné, jakou roli hrál Janniger během Macierewiczovy návštěvy na konferenci, ale v žádném případě nebyl ochoten tuto informaci zveřejnit - dokonce si najal nějaké newyorské právníky, kteří se pokusili zastrašovat novináře, aby jim zabránili o tom informovat. Mezitím Macierewicz sám na tu otázku odpověděl na Twitteru, způsobem, jak to říci diplomaticky, pro něho typickým:


 
"Podle verze Občanské platformy jsem byl včera Stalin, dnes, podle Onetu [serveru, který zveřejnil informace o Jannigerovi, pozn. T.O.] kolem sebe rozhazuju peníze jako arabský šejk. Blbost!" Další slova v tom tweetu jsou slovní hříčky, které absolutně nedávají žádný smysl. Reakce na ten tweet jsou trojí: Macierewiczovi fundamentalističtí fanoušci si myslí, že je to génius a jeho reakce je dalším příkladem jeho intelektuální brilance. Ostatní si o něm buď myslí, že je to ruský agent, anebo že je to blázen.

Mimochodem, mladí asistenti jsou stále ve straně Právo a spravedlnost ve flóru. Náměstek premiéra Piotr Gliński právě jmenoval pětadvacetiletého mladíka, jehož dosavadní pracovní zkušenosti jsou jen z práce v restauraci KFC. Gliński argumentuje, že je to absolvent prestižní univerzity, což je možná pravda, ale vsadím se, že to není jediný takový absolvent s takovou kvalifikací, tak opravdu nebylo možné najít někoho s lepšími pracovními zkušenostmi?

Ale abychom se vrátili k dalšímu vracejícímu se tématu: Hřebčinec arabských koní v Jańówě Podlaski (o němž jsme se zmínili v jednom z prvních článků tohoto seriálu), pýcha Polska po dobu delší než dvě století, který přežil dvě světové války i komunismus, byl za několik málo let přiveden nově jmenovaným vedením ze strany Právo a spravedlnost na pokraj bankrotu. V zoufalé snaze hřebčinec zachránit jsou nyní jeho nejlepší koně na prodej,  což zcela zlikviduje tamější chovatelský plán, který pokračoval po dlouhá desetiletí...

Zdá se, že pokud jde o koně, je to v Polsku nový normál. Koně jsou v pořádku, ale lidé, kteří se o ně mají starat, nemají tušení, co dělají. Dopravní policie přistihla kočího na kozlíku, který byl opilý namol. Tvrdil, že to není problém, protože jeho kůň je střízlivý a cestu domů zná. Možná kdyby byli koně jmenováni do vedení, arabský hřebčinec by to zachránilo?

Na scénu se také vrátilo téma ponorek, i když zatím neexistují žádné plány na výrobu těch nových ponorek, které strana Právo a spravedlnost slibovala ve svém předchozím funkčním období.  Namísto toho se zdá, že Polsko zakoupí třicet let staré ponorky ze Švédska.

Jedna postava, která se do tohoto seriálu také pořád vrací, Patrymk Jaki, bývalý náměstek ministra spravedlnosti a dnes europoslanec, získal nedávno podivným způsobem doktorát. Poté, co ho nepřijali k doktorskému studiu na jeho alma mater v Opole (jeho výzkumný projekt zřejmě byl špatné kvality), začal pracovat na svém doktorátu na vojenské akademii ve Varšavě, kde měl školitele z úplně jiného oboru a doktorát získal za dobu kratší než půl roku! Jeho dizertaci jsem nečetl, takže se nemohu vyjádřit ke kvalitě této práce, ale snímek titulní stránky té dizertace koluje na internetu, a pokud je autentický, podařilo se mu dokonce i na té titulní straně udělat několik gramatických chyb:



Polský internet se hodně baví výsměchem Patryku Jaklovi, PhD. Asi to přivede Marka Zuckerberga k bankrotu. Patryk Jakl už jednou Facebook žaloval za to, že neodstraňuje všudypřítomné memy, které se posmívají jeho četným neúspěšným pokusům předstírat, že je intelektuál.

Jiná neustále se navracející postava tohoto seriálu, Otec Tadeusz Rydzyk, se stal terčem další obrovské chvály od jednoho politika ze strany Právo a spravedlnost - tentokráte člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. V knize věnované Tadeuszi Rydzykovi vydané nadací, která patří do sítě podniků a nadací, jež Rydzyk vlastní a  řídí, argumentuje autor, že je chudák Rydzyk obětí nepřátelského státu, který ho šikanuje a požaduje od něho finanční informace pro daňový úřad jako od jakéhokoliv jiného občana a očekává od něho, že bude dodržovat zákon. Autor knihu uzavírá slovy "Není pravda, že by existovalo něco jako 'Rydzykovo impérium' a není pravda, že kdy Rydzyk dostal od státu nějaké peníze. Pak na dalších osmi stránkách jsou inzeráty na podniky a nadace, které vlastní a řídí - Tadeusz Rydzyk. Člověk by si to sám nevymyslel.

Mezitím onen charakter, který vystupuje v nedávných kapitolách tohoto seriálu, zkompromitovaný šéf Nejvyššího auditního úřadu, se octl znovu ve zprávách. Po mnoha týdnech, co se ho strana Právo a spravedlnost snažila přesvědčit, aby odstoupil kvůli tomu, že provozuje ve spolupráci s kriminálníky určité pochybné podnikání, tento člověk poslal svůj rezignační dopis, avšak předsedkyně parlamentu mu ho vrátila - údajně nebyla spokojená s osobou, která ho měl nahradit, a chtěla, aby on sám jmenoval svého nástupce, jak doporučovala strana Právo a spravedlnost. Namísto toho on se rozhodl vrátit protiúder a rozhodl se zveřejnit různé skandály z praxe ministerstva spravedlnosti...

Kromě toho je v Polsku všechno při starém. Další škola vyděsila děti, některým byly teprve tři roky (protože v téže budově je školka) tím, že inscenovala teroristický  útok.  Ředitelku školy okamžitě vyhodili, a to právem, ale já pořád nedokážu pochopit, jakou vzdělávací hodnotu může mít takový fingovaný teroristický útok - kromě toho, že v mladé generaci vyvolá islamofobní nálady.

Ministerstvo financí zaměstnává na daňovém úřadě devět kněží. Vzhledem k tomu, že jejich místa jsou charakterizována jako místa expertů, stojí to téměř půl milionu zlotých (tři miliony Kč).   Dokonce i pro nového nezávislého prezidentského kandidáta Szymona Hołowniu, populárního televizního moderátora a katolického novináře známého svými radikálními názory, to už bylo trochu moc, a tak ten člověk slibuje "přátelské oddělení církve a státu".

Polský prezident přijal přísahy od dvou nejnáviděnějších aktivistů strany Právo a spravedlnost - Krystyny Pawłowiczové a  Stanisława Piotrowicze – jako od ústavních soudců. Zjevně se za to nesmírně styděl, protože se to odehrálo večer, novináři k přísaze nebyli připuštěni a dokonce i oficiální prezidentský fotograf byl poslán na dovolenou. Avšak mluvčí strany Právo a spravedlnost popírá, že by se to bývalo odehrálo v tajnosti: "Kdyby to bylo proběhlo v tajnosti, pak by se sešli někde na benzínové stanici, na hřbitově nebo na smetišti,"  řekl.  Jmenování těchto dvou karyatid je Kaczyńského způsob jak plivnout do tváře všem Polákům - tyto dvě osoby jsou posledními, které by dokázaly zlepšit kvalitu polského práva a bojovat proti komunismu.

To také potvrzuje konečný pád polského Ústavního soudu. Ta instituce už nemá vůbec žádný respekt a ani skutečnost, že pravicová média, ve snaze pošpinit soudce, vydala seznam těch, kteří byli jmenováni za komunismu, ale zapomněla do toho seznamu zahrnout předsedu Ústavního soudu   situaci nijak  nezmění.

Avšak alespoň obyčejní lidé jsou stále ještě přátelští a nápomocní. Navzdory veškeré té intenzivní islamofobní propagandě reagovali Poláci neuvěřitelně přátelským a nápomocným způsobem na problémy íránského řidiče, jehož téměř čtyřicet let starý kamion značky International přestal fungovat.    Několik firem - od místních opraváren kamionů až po elektrikáře - se rychle začalo pokoušet opravovat jeho starodávné a exotické vozidlo a místní lidi mu přinášeli jídlo a pozvání.

Kéž by taková přátelská gesta zažívali někteří polští občané od státních institucí: nedávno rozhodl Nejvyšší administrativní soud, že zatímco dítě, vychovávané dvěma lesbičkami, je polským občanem, překlad jeho zahraničního rodného listu, v němž jsou obě lesbičky jmenovány jako matky, je podle polského práva nemožný. Pochopil bych takové rozhodnutí, kdyby obsahoval ten dokument informace o skutečných, biologických rodičích toho dítěte, ale to není ten případ: mnoho dětí má na rodném listě jména svých adoptivních rodičů a v některých případech dokonce i fiktivních otců. Takže zjevně jediným problémem je to, že tito dva rodiči jsou oba ženského rodu.   Problém je, že cestovní pas nebo občanský průkaz můžete v Polsku dostat pouze až po předložení rodného listu. Rodného listu je také zapotřebí v mnoha dalších situacích. Takže i když toto dítě je oficiálně polský občan, z právního hlediska ho uvrhli do vakua.

A to je právě ten rozdíl mezi Polskem a jinými zeměmi. Pokud vás vychovali v domácnosti LGBT, řekněme, ve Finsku, jako určitou Sannu Marinovou, nic vám nebrání tomu, abyste se stala nejmladší premiérkou v historii své země.  V Polsku nemáte možnost získat ani zatracený cestovní pas.

0
Vytisknout
10498

Diskuse

Obsah vydání | 17. 12. 2019