A každý den něco se „šustne“ jen?

13. 12. 2019 / Miloš Dokulil

čas čtení 4 minuty



Ještě na začátku 21. století bylo zřejmě nutno to století nějak příhodně pokřtít. Stalo se takto stoletím „informačním“. Hned během ještě druhé poloviny 20. století nepřehlédnutelně se zlepšila celková úroveň zdravotní péče a mnohé obávané „metly“ pro předchozí generace nebo pro dříve zanedbané oblasti se staly léčitelnými nebo bylo možno předcházet smrtelnému riziku účinnými injekcemi. Takto rovněž statistiky zaznamenaly prodloužení průměrné délky života za uplynulé století v ČR zhruba o tři desetiletí. A na začátku toho současného století se začalo už celosvětově pro technicky a společensky rozvinuté země předpovídat, že díky celkovému zvýšenému standardu života novorozenci po roce 2000 se budou moci dožívat nikoli výjimečně již „stovky let“!


Uplynula necelá dvacítka let a v úvodnících v řadě zemí (ale též v odborných statích) bralo se již v úvahu, že celosvětově nepřehlédnutelný průmyslový rozvoj znamenal současně výrazné zhoršení jak životního ovzduší, tak kvality moří pro tamní život (nejen pro rybolov) nebo zrovna tak ne zrovna povzbuzující stav stále klesající výměry orné půdy. (Ne že by ty potíže a problémy měly jen dvě nejlidnatější země dnešního světa, Čína s Indií. Ne že by se ke svému nepřehlédnutelnému podílu na negativních klimatických změnách hlásila vládnoucí politická moc v USA; i když i tam – třeba v Kalifornii – začalo se s nápravnými opatřeními. Současně nelze nevšimnout si toho, že vládní garnitura v Brazílii minimálně o třetinu během jediného posledního teď roku zvýšila žáření a kácení svých tropických pralesů v Amazonii, aby mohla třeba takto rozšířit zemědělsky využitelnou půdu k zajištění zvýšeného vývozu světově poptávaných plodin.)

Už se taky objevily informace, že původní záměr tzv. „Pařížské dohody“ (z roku 2015), který počítal s nárůstem průměrné teploty vůči hodnotám před průmyslovou revolucí maximálně o 1,5 °C, není splnitelný, i když měl na veřejnosti jedinečný ohlas. (V rámci OSN málem dvě stě států výchozí ujednání svými zástupci podepsalo a skoro bez výjimek ji také ratifikovalo. USA současným svým prezidentem dalo naopak najevo, že právně od smlouvy odstoupí.)

Bylo možné už také číst, že ve druhé půli 21. století se naše Země ocitne svým ovzduším na teplotách až o 4 °C nad tou předem uvažovanou hranicí. Doprovodně jinými články jejich pisatelé zase začali předpovídat, že lidé, kteří se zrovna teď rodí, výchozí vinou už stávajících klimatických změn mají v průměru šanci znovu jen na těch dřívějším mezím se blížících sedmdesát let věku z poslední třetiny 20. století…

Není to tak dávno, co vzbudila celosvětově takto aktivizovaný zájem o klimatickou problematiku Greta Thunbergová, Švédka, které bude v lednu teprve 17 let a jež právě teď byla proslulým časopisem TIME vybrána za osobnost roku 2019. (Iniciovala mj. „Pátky pro budoucnost“, jimiž chce naléhavěji burcovat zejména politiky ke konkrétnějším činům k urychlenějšímu zbrzdění až zastavení dalšího globálního oteplování.)

Takže se nám taky zrodil nový termín, kterému nemusíme okamžitě rozumět: „klimatická neutralita“. V Bruselu se teď začne připravovat uzákonění nových zásad, aby Evropská unie závaznými opatřeními do roku 2050 vytvořila již nyní potřebné předběžné klimatické podmínky k tomu, aby se předešlo nejhorším scénářům. (Jen pro uhelné regiony v rámci EU musí být zřízen fond ve výši 100 miliard eur, aby bylo možné navodit potřebné změny.)

Skutečně není snadné, ani jednoduché, aby se předešlo nejhoršímu! On již ten nežádoucí scénář máme na svém jevišti i hledišti nemalý počet let. (Byl tu jeden z pěti nejteplejších listopadů od roku 1961! A příští týden se nám opět nečekaně oteplí…)

0
Vytisknout
8408

Diskuse

Obsah vydání | 17. 12. 2019