Pozoruhodné: Konzervativec Oborne varuje před nebezpečím konzervatismu

12. 12. 2019

čas čtení 5 minut

Byl jsem loajální konzervativní volič. Donedávna jsem exkluzivně psal jen pro konzervativní tisk. Většina mých přátel a příbuzných jsou konzervativci. Avšak ve čtvrtek, nemůžu pro konzervativce hlasovat, píše známý, cenami oceňovaný, konzervativní novinář Peter Oborne.

Stalo se něco strašlivého. Konzervativní strana lže. Podvádí. Zastrašuje. Už to není ona moudrá, jemná, slušná strana z poválečné éry.

Přemýšlím, zda Boris Johnson a jeho bídná ekipa jsou vůbec konzervativci. Konzervatismus, jak já mu rozumím, je o veřejné službě, o velkomyslnosti, o instinktu zachovávat, co je v naší společnosti dobré: význam zákonnosti a institucí, podezření vůči skokům do tmy. Myslím na konzervatismus Burkeho, lorda Salisburyho, Oalkeshotta.


 

Boris Johnson se stal předákem projektu - jeho poradce Dominic Cummings je toho důležitou součástí - zničit konzervatismus. Proto během svého krátkého období ve funkci premiéra Boris Johnson zaútočil na parlament, vysmíval se zákonnosti, podvedl monarchii a prokázal naprosté pohrdání pravdou.

Potlačil parlamentní analýzu o ruském zasahování do britské politiku a pak lhal o důvodech toho potlačení. V posledních několika dnech se pan premiér uchýlil k ošklivému rasismu vůči občanům z Evropské unie při svém posledním zoufalém pokusu získat voličské hlasy. Padá na kolena před tiskovým magnátem Rupertem Murdochem, a tak zpochybňuje koncesionářský poplatek pro BBC. Johnsonovi konzervativci jsou revoluční sekta a mělo by se jim tak rozumět.

Proto mnoho tradičních konzervativců z té strany odešlo, anebo z ní byli vyhnáni. To, že bývalý premiér John Major apeloval na voliče, aby pro Johnsona nehlasovali, bylo výjimečně výrazné.

Sdělovací prostředky se tím moc nezabývají. Tomu, že Jeremyho Corbyna odsoudil Ian Austin, bezvýznamný labouristický politik, který z té strany odešel, byla v médiích dána daleko větší pozornost než výkřiku zoufalství od bývalého konzervativního premiéra.

Za normálních okolností bych nikdy pro labouristy nehlasoval, nemluvě o Corbynovi. A nehlasoval bych pro něho, kdybych věřil tomu strašlivému obvinění, že je antisemita. V Labouristické straně skutečně existuje problém antisemitismu. A Corbyn se s tím nevypořádal uspokojivě.

Nepopírám, že někteří členové Labouristické strany se chovají strašně, ale nevím o tom, že by Corbyn ve svých projevem urážel židy tak, jako Boris Johnson běžně uráží černochy, homosexuály a muslimy. Je to dvojí metr.

Johnson neprojevil žádnou aktivitu s cílem odstranit zuřivou islamofobii, která je jedem v Konzervativní straně. Mainstreamový tisk v Británii tento problém prakticky ignoruje. To je proto, protože většina britského tisku je sama islamofobní. Johnsonovo tvrzení, že jeho strana má pro islamofobii "nulovou toleranci", je jen další z cynických lží, které jsou charakteristickým rysem jeho politické kampaně.

Establishment vždycky nenáviděl radikály, jako je Corbyn. A je rozhodnut je zablokovat. Proto ty opakované útoky, že se Corbynovi v otázkách bezpečnosti a zahraniční politiky nedá důvěřovat.

Je pravda, že Corbyn byl proti třem velkým zahraničněpolitickým katastrofám jednadvacátého století: proti Afghánistánu, Iráku i Libyi. Škody, které způsobila válka v Iráku, britské národní bezpečnosti, byly obrovské. Corbyn měl pravdu, zatímco Johnson a Konzervativní strana nadšeně podporovali všechny tři.

A co Jemen? V této předvolební kampani se vůbec nehovořilo o podílu Británie na špinavé saúdské válce. Je to ostudná mezera, protože podle OSN válka v Jemenu vyvolala největší humanitární katastrofu v tomto století.

Johnson byl v prvních etapách tohoto konfliktu ministrem zahraničí. Měl strategicky vlivné postavení, vzhledem k tomu, že Británii byla v ohnisku rozhodování v OSN a v důsledku britské aliance se Saúdskou Arábií měl možnost odvrátit tu katastrofu. Nehnul prstem. Corbyn požadoval ukončení prodeje zbraní Saúdské Arábii.

Historikové řeknou, že tyto volby byly o jediné věci: o brexitu. Johnsonův volební slogan "Realizovat brexit" je další z jeho mnohých lží. Johnson je velmi inteligentní člověk a ví velmi dobře, že brexit nebude vyřešen, odejdeme-li z Evropské unie 31. ledna. Vyjednávání o obchodu s Evropou bude dominovat britské politice po mnoho let.

Corbyn nabízí moudřejší řešení problému brexitu než Boris Johnson: referendum potvrzující konečné rozhodnutí o brexitu nabízející volbu mezi setrváním v EU anebo pokračujícím členstvím v celní unii.

Naproti tomu Johnson nabízí záruku, že odejdeme v lednu a pak bude následovat přechodné období nerealisticky trvající jen do konce roku. Je možné, že pak vypadne Británie z EU bez obchodní dohody. Johnson otevřeně popírá, jak děsivé důsledky by to mělo pro obchod se Severním Irskem.

Od Johnsonova brexitu není cesty zpět. Ať způsobí Corbyn a jeho ministr financí John McDonnel jakékoliv hospodářské škody, bude to trvat maximálně pět let, než je voliči vykopnou.

Nemohu hlasovat pro Borise Johnsona a ekipu ničitelů, která ho obklopuje. Jsem přesvědčen, že chtějí Británii, v níž žiju a kterou miluji po celý svůj život, zničit.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
8197

Diskuse

Obsah vydání | 17. 12. 2019